Pravděpodobný zdroj hned několika původců infekcí odhalil mezinárodní tým vědců, jehož součástí je i Dr. Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Jak bylo zjištěno, prvotním hostitelem paramyxovirů jsou široce rozšíření netopýři, z nichž se tito vnitrobuněční cizopasníci rozšířili na člověka a další savce. Výzkum, jehož výsledky jsou nyní zveřejněny v aktuálním čísle časopisu Nature Communications, probíhal pod vedením virologů z Univerzity v Bonnu. Celkem bylo na viry testováno 9278 zvířat, která zastupovala 86 druhů netopýrů a 33 druhů hlodavců.
Otázkou původu a evoluce virů nebezpečných člověku se tým prof. Christiana Drostena z Ústavu
virologie na Univerzitní klinice v Bonnu věnoval už řadu let a nynější prací udělal zásadní krok k
získání odpovědi. Posunuly se tak hranice znalostí o roli netopýrů a hlodavců jako zdroji
paramyxovirů, které u člověka zapříčiňují například spalničky, příušnice, zápaly plic a různá
nachlazení. Vysoce nebezpečné Hendra a Nipah viry vedou k zápalům mozkových blan, na které umírá
každý druhý infikovaný člověk. Rovněž ve veterinární medicíně hrají paramyxoviry důležitou roli,
třeba jako původci psinky nebo dobytčího moru.
Zkoumané druhy netopýrů a hlodavců žijí ve velkých sociálních skupinách, což usnadňuje
vzájemnou nákazu a podporuje rozmanitost cirkulujících virů. Pomocí metod molekulární biologie byly
identifikovány jednotlivé druhy virů, mezi nimi více jak 60 nových druhů paramyxovirů, což zhruba
zdvojnásobuje počet dosud známých druhů. „Společná fylogenetická analýza nových a dříve známých
druhů ukázala, že téměř všichni prapředci dnešních paramyxovirů existovali v netopýrech. Proto je
nutno viry netopýrů důkladně vyšetřovat – podobně se kontrolují i ptáci jako zdroj nových pandemií.
Současná data mohou rovněž přispět rozpoznání epidemií v raných stadiích, což je jedním z nových
velkých cílů virologického výzkumu,“ vyzdvihuje význam publikované práce prof. Christian
Drosten.
V případě Hendra a Nipah virů, způsobujících zápaly mozkových blan v Asii a Austrálii, se
ukázalo, že mají ve skutečnosti původ v Africe. Mnoho zdejších případů onemocnění, které zůstávají
nevyjasněny, by tak bylo možno spojit s podobnými nově objevenými viry. V jednom případě dokonce
byly nalezeny důkazy přímého přenosu virů z netopýra na člověka. Data ukazují, že lidský virus
příušnic pochází přímo z netopýrů a je u nich dosud přítomen.
Výsledky též poukazují na to, že nebezpečné viry nelze lehce vymýtit, jak se dosud
předpokládalo. Aby se totiž původce onemocnění trvale odstranil pomocí očkování z lidské populace,
nesměl by se v přírodě vyskytovat žádný hostitel, ze kterého by mohla přijít nová infekce. „U
netopýrů se předpokládá obsáhlý rezervoár takovýchto původců onemocnění, a je proto nutné při
plánování očkovacích programů zohlednit i ekologická data o hostitelských druzích. Vyhubení
netopýrů anebo jiných volně žijících zvířat by nebylo ani možné, ani smysluplné, jelikož
představují neocenitelnou hodnotu v ekosystému,“ říká Dr. Peter Vallo.
Publikovaný článek:
Drexler J. F., Corman V. M., Müller M. A., Maganga G. D., Vallo P., Binger T., Gloza-Rausch
F., Rasche A., Yordanov S., Seebens A., Oppong S., Sarkodie Y. A., Pongombo C., Lukashev A. N.,
Schmidt-Chanasit J., Stöcker A., Borges Carneiro A. J., Erbar S., Maisner A., Fronhoffs F.,
Buettner R., Kalko E. K. V., Kruppa T., Franke C. R., Kallies R., Yandoko E. R. N., Herrler G.,
Reusken C., Hassanin A., Krüger D. H., Matthee S., Ulrich R. G., Leroy E. M., Drosten C.: Bats host
major mammalian paramyxoviruses. Nature Communications 3:796, doi:10.1038/ncomms1796 (2012)
Kontakt:
Mgr. Peter Vallo, Ph.D., Oddělení ekologie savců Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.,
tel.: +420 543 422 551,
www.ivb.cz,
vallo@ivb.cz
Foto: Victor Corman
Připravily: Ústav biologie obratlovců AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
25 Apr 2012
