Fyzikové z kolaborací CDF a DZero – experimentů na proton-antiprotonovém urychlovači Tevatron v americkém výzkumném centru Fermi National Accelerator Laboratory (Fermilab) v Batávii – publikovali dvě zprávy týkající se hledání Higgsově bosonu. Nejnovější měření hmotnosti W ukazují, že Higgsův boson je lehčí než 152 GeV/c². Přímé pátrání po Higgsově bosonu pak naznačuje jeho existenci a je v souladu s výsledky na urychlovači LHC v CERN. Na experimentu DZero se podílejí i čeští vědci z Fyzikálního ústava AV ČR, Matematicko-fyzikální fakulty UK a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

 

Elektrická vodivost patří k nejzákladnějším vlastnostem materiálů. Ačkoli se mění s teplotou, zařazení mezi vodiče nebo izolátory je u většiny materiálů dané jejich chemickým složením a krystalovou strukturou. Existují však látky, u nichž lze malou změnou vnějších parametrů, např. teploty nebo tlaku, dosáhnout přeměny vodiče v izolátor nebo naopak. Skupina Dr. Jana Kuneše z Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR se zabývá teoretickým popisem těchto jevů a její úspěšné bádání v poslední době vyústilo ve dvě významné práce publikované v časopisu Physical Review Letters.

Tým českých, amerických a německých vědců našel gen, který zřejmě brání tvorbě pylu u luční byliny silenky obecné. Výsledky pomohou objasnit evoluci pohlavnosti u rostlin. Navíc jsou zajímavé pro zemědělství, protože při výrobě osiva se často využívají geny se stejnou funkcí. Na objevu, jenž byl koncem února zveřejněn v mezinárodním odborném časopise PLoS ONE, se podíleli vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd České republiky. Nalezený gen badatelé pojmenovali bobt.

Memorandum o vzájemné podpoře a spolupráci mezi Poslaneckou sněmovnou PČR a Akademií věd ČR podepsali předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová. Slavnostní akt se uskutečnil za účasti místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Vlasty Parkanové, ředitele Filosofického ústavu AV ČR Pavla Barana a dalších významných hostů ve čtvrtek 15. března 2012 v sídle Poslanecké sněmovny PČR.

Nově vybudovaná Laboratoř plazmových technologií Ústavu fyziky plazmatu (ÚFP) AV ČR byla ve čtvrtek 15. 3. 2012 otevřena ve Vědeckotechnickém parku VZLÚ v pražských Letňanech. Před slavnostním přestřižením pásky vystoupili s krátkými projevy předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, ředitel ÚFP AV ČR ing. Petr Křenek a vedoucí oddělení materiálového inženýrství prof. Pavel Chráska, který má na otevření laboratoře hlavní podíl. Pozvaní hosté měli možnost sledovat ukázku plazmového stříkání a seznámit se se zařízením „Spark Plasma Sintering“, které je první svého druhu v ČR.

Bolestivé vjemy nás chrání před poškozením, ale zároveň nám znepříjemňují život. Tým Dr. Viktorie Vlachové z Fyziologického ústavu AV ČR zaznamenal další úspěch při výzkumu čidel-receptorů bolesti – nyní na základě působení kafru. V článku publikovaném v prestižním lékařském časopisu Anesthesiology vědci oznámili, že za lehce dráždivý, ale záhy uklidňující účinek tohoto přírodního léčiva při svědění, zánětu a bolesti je do značné míry zodpovědný jeho přímý vliv na vnější obal receptoru s označením TRPV1 kanál. Ten se nejprve rychle aktivuje, poté však ještě rychleji adaptuje a znecitlivuje.

Neobvyklou „šňůru“ pěti nejjasnějších planet Sluneční soustavy budeme moci spatřit na obloze v posledních únorových dnech a zejména pak v první polovině března. Večer od západního obzoru najdeme Merkur, Venuši, Jupiter a Mars. V pozdějších hodinách, po západu Merkuru, na východním obzoru přibude Saturn. Všechny planety můžeme pozorovat i bez dalekohledu, zejména Jupiter s Venuší pro jejich velkou jasnost nepřehlédneme. Celou scenérii doplní Měsíc a též malými dalekohledy pozorovatelná kometa. Podobně neobvyklou přehlídku znovu zažijeme v roce 2015, či za lepších podmínek až v roce 2036.

 

Endogenní retroviry, které před miliony let napadly naše předky a staly se součástí lidské DNA, již zásluhou evoluce nevyvolávají v našich organismech infekci, ale některé jejich geny nám naopak prospívají. Jsou totiž předlohou syntézy několika bílkovin obohacujících buňky o nové nepostradatelné funkce. Na „nepravých místech“ však může tato jinde vítaná životodárná schopnost působit kontraproduktivně a naše zdraví ohrožovat. Tým virologů vedený Dr. Jiřím Hejnarem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR popsal mechanismy, které tyto procesy regulují.

 

Nejlepší vědecké práce autorů do 35 let vybrala letos v únoru porota soutěže „Česká naděje 2011 – Scopus Awards. Cílem bylo zapojit mladou generaci do výzkumu a vývoje v oblastech společenských věd, fyziky a matematiky, chemie, věd o zemi, biověd, lékařských věd, zemědělství, informatiky, průmyslu. Ze 134 návrhů vybrala porota pod vedením člena Akademické rady AV ČR prof. Petra Rába z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR pět vítězných prací. Slavnostní předání cen se uskuteční ve čtvrtek 23. února 2012 v pražském hotelu Four Seasons. Tisková konference s vítězi se zde koná od 14 hodin v salonku Anna.