Prof. Jiří Drahoš zdůraznil, že nezpochybňuje skutečnost celkového podfinancování vysokého
školství v České republice. Jak uvedl, představitelé AV ČR jsou stejně jako jejich kolegové z
vysokých škol velmi znepokojeni tím, že navržený střednědobý rozpočtový výhled počítá s dramatickým
omezením prostředků na výuku na vysokých školách. Akademie věd je též připravena vysoké školy plně
podpořit v oprávněném požadavku najít systémové řešení této situace. „V žádném případě
však nemůžeme souhlasit s pokusy kompenzovat očekávaný výpadek prostředků pro výuku na úkor
prostředků na výzkum a vývoj nekorektním uplatňováním kafemlejnku, které neřeší problém, ale
ohrožují celý systém výzkumu a vývoje v ČR,“ varoval před snižováním institucionálních výdajů pro Akademii věd její předseda prof. Jiří
Drahoš.
Za významnou událost uplynulého období prof. Jiří Drahoš považuje podepsání Memoranda o
vzájemné podpoře a spolupráci mezi Poslaneckou sněmovnou PČR a Akademií věd ČR. Aktivity z ní
vyplývající by měly sloužit ke vzájemnému obohacení – jak vědců, tak i politiků. „Jsem
přesvědčen o tom, že právě oblast vědy a vzdělávání může výrazně ovlivňovat úspěšnost reformních
procesů, a to prostřednictvím jak vlastního badatelského a vzdělávacího potenciálu, tak i expertní
činnosti zaměřené k veřejným politikám České republiky,“ uvedl v této souvislosti Jiří
Drahoš.
V další části svého projevu předseda AV ČR představil vynikající výsledky výzkumné práce
jednotlivých ústavů AV ČR. Zcela na závěr pak nastínil možné koncepční změny v organizaci
výzkumu, jež vycházejí ze stanovení nových základních směrů výzkumné činnosti. Vedení Akademické a
Vědecké rady se shodla na vytyčení tří základních směrů – „…aby byly postiženy jak naše aktivity
dotýkající se
hranic současného poznání, tak i
proměny společnosti a globální výzvy s nimi spojené, a v neposlední řadě, aby byly
ze strany vědy vytvářeny předpoklady pro rozvoj a implementaci
špičkových technologií,“ vysvětluje prof. Jiří Drahoš.
K uvedené koncepci Jiří Drahoš poznamenal, že základní směry a dílčí okruhy výzkumné činnosti
sledují princip selektivity a princip kontinuity. Budou podporována témata odpovídající aktuálním
trendům světové vědy a vývoji poznání a zároveň reagující na potřeby rozvoje české společnosti.
V souladu s touto strukturou bude třeba formulovat konkrétní výzkumné programy,
k jejichž naplňování se již pracoviště začala postupně zavazovat.
Kromě zástupců Akademie věd ČR, vysokých škol a dalších institucí se jubilejního XL. zasedání
Akademického sněmu zúčastnila i řada významných hostů, mezi nimi předsedkyně Poslanecké sněmovny
PČR Miroslava Němcová, místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková a hlavní vědecký poradce
předsedy vlády Petr Fiala.
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR