Lidové noviny, Josef Matyáš
POD MIKROSKOPEM Nový způsob hodnocení výzkumu je mnohem konkrétnější, říká
Jiří
Drahoš, předseda
Akademie
věd
ČR
Kolik vědeckých týmů je špičkových, průměrných a slabých? V těchto dnech skončila
první etapa hodnocení pracovišť v
Akademii
věd
ČR. Její předseda, profesor
Jiří
Drahoš, hovoří o průběhu hodnocení i o vlivu jeho výsledků na další osud vědeckých
týmů.
* LN Kolik korun hodnocení stálo?
Jde o částku
kolem 10 milionů korun, což z celkové sumy zhruba 10 miliard korun, s nimiž hospodaří
AV
ČR, představuje malý zlomek. Pravidelné hodnocení činnosti našich pracovišť vnímám spíše
jako výraz společenské odpovědnosti
AV
ČR za kvalitu dosahovaných výsledků a za hospodaření s veřejnými prostředky.
* LN Co řeknete na častou námitku, že na posuzování výsledků vědecké práce nemáme
peníze?
V rámci
diskuse na ministerstvu školství jsme si nechali odhadnout náklady na hodnocení všech vědeckých
institucí jednou za pět let. Tedy nejen Akademie, ale i vysokých škol a resortních výzkumných
ústavů. Odhad byl asi 150 milionů korun, roční rozpočet na vědu a výzkum ve všech institucích je 25
miliard. Vynásobeno pěti to je 125 miliard. Hodnocení jednou za pět let by tedy stálo asi desetinu
procenta z této částky.
* LN Jak si vybíráte hodnotitele? Konkurzem, nebo máte nějaké
osvědčené?
Požádali jsme
o spolupráci nejlepší dostupné odborníky. V komisích pracuje 62 členů, drtivá většina jich je z
vysokých škol. Pouze šest lidí je z
Akademie
věd a ani jeden z nich není předsedou komise.
* LN Všichni jsou z Česka?
Ne, několik
také ze zahraničí, ze Slovenska, Rakouska a Francie, pokud rozuměli česky.
* LN Jak jste zamezili tomu, aby si vědci z geograficky tak malého prostoru
nešli, jak se říká, na ruku?
Komise
oslovily přibližně 600 zahraničních expertů z celého světa a ti posoudili práci výzkumných týmů,
celkem jich bylo skoro 400 ve všech akademických ústavech. Hodnotili podle písemných materiálů,
podkladů a zpráv, které vypracovali vedoucí týmů a vedení ústavů. Závěrečná „známka“ udělená členy
komise musela vycházet z posudků zahraničních odborníků. V této souvislosti je důležité uvést, že
zahraniční hodnotitele jsme zapojili už před pěti lety, ale tenkrát se posuzovala práce celých
ústavů. Nyní je zásadní rozdíl v tom, že se hodnotí jednotlivé týmy. Tento posun se ukázal jako
velmi dobrý krok, protože v tak konkrétním hodnocení se už neschovají slabé a průměrné útvary za ty
špičkové.
* LN Jak dlouho trvá příprava hodnocení?
Začali jsme na
něm pracovat počátkem loňského roku, kdy jsme vydali metodické pokyny. Samotné komise zahájily
práce v květnu loňského roku. Předběžné výsledky hodnocení byly k dispozici již v prosinci 2010. V
lednu a únoru tohoto roku pak proběhla prezenční hodnocení na pracovištích, skoro vždy za účasti
zahraničních posuzovatelů. Začátkem března pak komise vydaly závěrečné hodnoticí
protokoly.
* LN Co se hodnotilo?
Zejména
množství a kvalita publikovaných výsledků, tedy články v prestižních časopisech, vydané knihy, ale
i uplatněné patenty. Dále se přihlíželo k významu pracoviště pro společnost, jestli se skupina
podílí na evropských a světových projektech, jaká je její personální, materiální a organizační
činnost, kolik školí studentů a kolik má doktorandů. Všechny tyto oblasti měly různou váhu. Klíčové
ale byly publikace, knihy, patenty atd. Za tyto výsledky mohly skupiny získat polovinu až třetinu
všech bodů.
* LN Ale například biologové mají mnohem větší počet publikací než třeba
matematici, čili šance uveřejnit více článků je daleko vyšší. Jak se přihlíželo k této
rozdílnosti?
Hodnocení má
na starost devět komisí, jež jsou zaměřeny stejně jako jednotlivé sekce vědních oblastí v
Akademii
věd. To znamená, že například matematika, aplikovaná fyzika, chemie, biologické a lékařské
vědy, sociálně-ekonomické vědy, ty všechny byly posuzovány odborníky v rámci různých komisí. A
matematik samozřejmě ví, že v jeho oboru je mnohem menší šance publikovat než třeba v chemii. Tím
se vyloučilo riziko srovnávat nesrovnatelné obory, třeba historii s matematikou nebo archeologii s
chemií.
* LN Podle hodnocení se rozdělí peníze. Jaký bude rozdíl mezi nejlepším a
nejhorším týmem?
Nyní jsme na
konci první etapy hodnocení, tzv. sumativní. Komise zpracovaly stanoviska k hodnocení všech týmů a
předaly je vedení
Akademie
věd. Výsledky poté dostali ředitelé ústavů a měli možnost se k nim vyjádřit. Tím se uzavře
první etapa a začne druhá, ve které
Akademická
rada probere výsledky hodnocení s jednotlivými řediteli ústavů. Budeme s nimi samozřejmě
debatovat i o jejich připomínkách k posudkům, pokud nějaké měli, a budeme chtít vědět, jaká
opatření ke zlepšení stávajícího stavu hodlají přijmout. Teprve po této etapě budeme zvažovat,
kolik peněz ústav dostane pro příští rok. To je podstatný rozdíl ve srovnání s celostátně
uplatňovaným hodnocením vědy a výzkumu, známým jako „kafemlejnek“, ve kterém se zcela mechanicky
přidělují body za výsledky a podle nich peníze.
* LN Kolik měli ředitelé ústavů řádově připomínek k hodnocení?
Máme zhruba 50
ústavů, z toho asi jedna čtvrtina s výsledky hodnocení nesouhlasí.
* LN A nejčastější námitky?
Například že
nebyl zcela doceněn význam výsledků, které hodnocené týmy vyprodukovaly. Nebo námitka, že komise
nepřihlédla k tomu, že skupina vznikla třeba teprve před dvěma lety, a pak logicky nemůže mít tolik
publikací jako tým existující už pět let. Některé ústavy rovněž nebyly spokojeny s úpravami, které
v zájmu korektního porovnání výsledků mezi vědními sekcemi provedla
Akademická
rada.
* LN Právo rozhodnout, jak se hodnocení upraví, má kdo?
Zodpovědnost
za celý proces hodnocení nemají ani zahraniční hodnotitelé, ani hodnoticí komise, ale jen a pouze
Akademická
rada.
* LN Kolik procent vědeckých týmů je špičkových, dobrých a slabých?
Téměř 60
procent výzkumných týmů je velmi dobrých, necelá pětina z nich byla hodnocena jedničkou a přibližně
stejný počet obdržel trojku. Horší známkou než trojkou bylo hodnoceno zhruba šest procent
výzkumných týmů. Ale chci zdůraznit, že i trojka znamená, že kvalita a výsledky skupiny jsou v
národním měřítku špičkové.
* LN Je metodika vašeho hodnocení srovnatelná s cizinou?
Naprosto.
* LN Takže „jedničkáři“ jsou na světové úrovni?
Určitě na
špičkové, pokud pominu top kategorii laboratoří, kde pracují nositelé Nobelových cen.
* LN Co bude se čtyřkaři?
Pokud má ústav
více týmů s trojkami a čtyřkami, dostane v každém případě méně peněz. Máme zájem podporovat zejména
ty nejlepší. Když někomu přidáme, musíme někomu ubrat. Ale o financích se v tuto chvíli ještě
nebavíme.
* LN A neotupí plánovaná jednání s řediteli samotné výsledky
hodnocení?
Nepředpokládám
žádné dramatické posuny ani v množství, ani v kvalitě. Může se ale ukázat, že komise nebo
hodnotitel prokazatelně přehlédli některý hodnocený aspekt, třeba mezinárodní aktivity týmu. Sám
vím o případu, kdy zahraniční hodnotitel konstatoval, že útvar nemá dostatek zahraničních projektů,
přitom jich měl celou řadu. Takovou skutečnost můžeme vzít v úvahu při diskusi s ředitelem ústavu,
případně při rozhodování o finančních prostředcích.
* LN Peníze budou dostávat ředitelé, nebo týmy?
Financujeme
celé ústavy, ale budeme samozřejmě sledovat, jestli jejich vedení skutečně podporuje nejlépe
hodnocené týmy, nebo jestli peníze plošně rozpouští mezi všechny útvary.
* LN A když ředitel peníze rozpustí, co může
Akademická
rada vlastně dělat?
Může se to
výrazně odrazit ve financování ústavu v dalším roce; v krajním případě může dojít i k odvolání
ředitele.
* LN Dostal po minulém hodnocení před pěti lety nějaký ústav nejhorší
známku?
Kdo měl tzv. „
trojku“, získal méně peněz a bylo na řediteli, aby adekvátně reagoval. Musím ale říci, že hůře
hodnocené ústavy se během několika let výrazně zlepšily. Současné hodnocení pak jednoznačně
ukázalo, že během uplynulých pěti let v
Akademii
věd výrazně vzrostla kvalita a kvantita produkovaných výsledků, i když je pravda, že k tomu
nepřispěly všechny týmy stejnou měrou.
* LN Nyní dostal jeden tým pětku. Co se s ním stane?
Akademická
rada nemá ambice ani pravomoc rušit jednotlivé týmy. Pro ústav to bude znamenat méně
finančních prostředků a je na řediteli, jaká opatření ke zlepšení situace přijme.
19 Apr 2011