Výzkumná centra (1M) řešená na ÚMG (2005-2011)

Anotace: Důvodem založení centra je, že takto bude dosaženo mnohem lepší úrovně spolupráce založené především na metodické a instrumentální komplementaritě zúčastněných partnerů. Silnými stránkami pracovníků z ÚMG AV ČR a MBÚ AV ČR jsou především molekulárně biologické přístupy a hybridomová technologie, pracovníci z Přírodovědecké fakulty UK mají velké zkušenosti s buněčnou imunologií a pokročilými mikroskopickými technikami, zatímco pracovníci zúčastněných firem mají dlouholeté zkušenosti s optimalizací přípravy monoklonálních protilátek a rekombinantních proteinů ve velkém měřítku. Vytvořením Centra tak dojde ke kvalitativně novému způsobu integrace úzce souvisejících výzkumných činností, poskytujících jedinečnou možnost převodu výsledků základního výzkumu do praxe. V rámci jediného výzkumného útvaru bude možné zajisit nejen přípravu unikátních monoklonálních protilátek proti zcela novým imunologicky důležitým molekulám a rekombinantních proteinů potřebných pro molekulárně imunologický výzkum, ale také jejich koordinované testování panelem náročných technik in vitro a in vivo, které by nebylo možné zajistit jiným způsobem. Jsme přesvědčeni, že výsledky našeho výzkumu bude moci využívat celá řada českých malých a středních firem, jako jsou např. Sevapharma, Vidia, Imumed, Apronex, Exbio, Biopharm, Immunotech, Léčiva, Generi Biotech, Bioveta, Biovendor, Clonestar, Itest Plus, Test-Line, Geneage Technologies, Top-Bio,  Ivax Pharmaceuticals, ÚJV Řež, Dyntec.

MŠMT

2005-2011

Centra základního výzkumu (LC) řešená na ÚMG

Anotace: Buňky mnohobuněčných organizmů jsou poutány vazbami jedna k druhé nebo k extracelulární matrix, která vyplňuje mezibuněčné prostory. Uvolnění těchto vazeb má za následek zvýšenou pohyblivost buňky a případně i invazivitu – schopnost opustit původní strukturu tkáně, proniknout přirozenými bariérami a případně kolonizovat nové prostory. Buněčná invazivita se významně podílí na normálním vývoji embrya, ale také na nejnebezpečnějším stadiu zhoubného nádoru – metastáze. V obou zmíněných případech je invazivita zřejmě regulována stejnými mechanizmy, jejichž znalost je však zatím pouze částečná. Studiem vybraných molekul a molekulárních mechanizmů regulujících buněčnou invazivitu v časném embryu obratlovce a v buňkách experimentálních nádorů budou určeny ty molekuly, které se na invazivitě buněk významně podílejí. Získané poznatky budou ověřeny na experimentálních nádorech in vivo. Rovněž budou analyzovány lidské nádory, primární i metastázy, se snahou určit, které ze zjištěných molekul se mohou podílet na vzniku metastáz. Projekt rozšíří naše znalosti regulace buněčné adhezivity a pohyblivosti, které patří k centrálním procesům v biologii a přispěje k pochopení dějů, které řídí embryonální vývoj a podmiňují invazivitu zhoubných nádorů. Propojení výzkumné činnosti pracovníků centra s jejich zahraničními spolupracovníky a účast současných i nově přijatých studentů vytvoří předpoklady pro dosažení výzkumných i výchovných cílů projektu.

Anotace: Cílem projektu je podpořit spolupráci špičkových domácích parazitologických a molekulárně biologických pracovišť, zvýšit jejich světovou konkurenceschopnost a zkvalitnit výuku mladých parazitologů. Na modelech klíště - borelie, flebotomus - leishmanie, motolice - plž budou studovány molekulové interakce významné pro přenos patogena vektorem. Imunitní interakce vektora s hostitelem bude analyzována v souvislosti s přenosem patogena. Budou mapovány a molekulárně identifikovány geny, které ovlivňují imunitní odpověď proti patogenům přenášených vektory. Získané výsledky budou využity k vývoji vakcín bránících přenosu patogena vektorem. V rámci centra bude vytvořeno společné pracoviště, Laboratoř genomiky a proteomiky, které bude poskytovat servisní pomoc zúčastněným subjektům.