Kalendárium květen 2012 – Carl Linné
Carl von Linné
(23. 5. 1707 Rashult–10. 1. 1778 Uppsala)
Carl Linné sice vystudoval medicínu, ale nakonec se do dějin zapsal jako významný přírodovědec a zakladatel vědecké botanické a zoologické systematiky.
Budoucí švédský vědec přišel na svět 23. května roku 1707 v jihošvédském Rashultu do rodiny luteránského pastora jako nejstarší z pěti dětí. Malý Carl měl k přírodě blízko už od dětství, protože jeho otec se staral o zahradu, která patřila k jeho farnosti a svou zálibu přenesl i na svého syna. Carl záhy poznal rozličné druhy rostlin v okolí a brzy znal i jejich latinské názvy.
Základní vzdělání získal od svého domácího učitele a po dvou letech ho rodiče poslali do školy ve Växjö.
Carl Linné se měl stát farářem tak jako jeho otec a dědeček, a proto začal studovat na gymnáziu. Linné nebyl zdánlivě příliš dobrým studentem, ale to bylo tím, že předměty jako řečtina, hebrejština nebo teologie ho příliš neoslovily. Naproti tomu v matematice a přírodních vědách vynikal. Jeho profesoři dokonce Carlovu otci doporučili, aby ho dal do učení. Při rozhovoru s lékařem a zároveň profesorem gymnázia Johanem Rothmannem
se však překvapený otec dozvěděl, že jeho syn je velmi talentovaný na přírodní vědy a navíc se Rothmann nabídl, že bude Carla zdarma doučovat.
V roce 1727 Carl Linné nastoupil na univerzitu v Lundu a začal studovat medicínu.
Zde se seznámil s profesorem Stobaeusem, který mu umožnil studovat vědecké spisy ve své rozsáhlé knihovně. Po roce stráveném v Lundu Linné přešel roku 1728 na univerzitu v Uppsale. I tady měl štěstí na člověka, který mu pomohl. Náhodou se seznámil s profesorem Olofem Celsiem – strýcem Andrease Celsia, podle kterého je pojmenována teplotní stupnice – teologem, ale také botanikem, který když poznal jaké má mladý student velké znalosti botaniky, nabídl mu ubytování a stravu, což mělo pro Linného, který měl finanční problémy, velký význam. Navíc i v Uppsale mohl studovat vědeckou knihovnu, kterou mu Celsius dal k dispozici. Dalším v řadě učenců, kteří Carlovi otevřeli cestu ke vzdělání , byl profesor medicíny Olof Rudbeck, který ho seznámil s knihou nazvanou O sexualitě rostlin a podnítí tím tak Linného zájem o tuto problematiku. Profesor Rudbeck také Linnému zařídil stipendium a dokonce mu umožnil, aby sám přednášel o botanice. Také mu bylo umožněno, aby se staral o uppsalskou botanickou zahradu.
V roce 1732 se Carl Linné vydal na expedici do Laponska. Dostal se až za polární kruh a k Severnímu moři. Při této náročné cestě jako první prozkoumal severskou flóru a faunu, ale všímal si i životních podmínek Laponců. Své poznatky ze studia flóry v Laponsku zapsal ve své knize „Květena Laponska“.
Linné své zájmy neomezoval jen na botaniku, ale zajímal se také o mineralogii.
Carl Linné už měl za sebou řadu let studia na univerzitě, ale stále neměl studium dokončené. Chtěl se také oženit, ale otec jeho nastávající ženy sňatek podmiňoval získáním doktorátu.
Roku 1735 se Linné tedy vydal do Holandska, kde studium dokončil a získal doktorát medicíny. v Holandsku si dále prohluboval své znalosti botaniky a vydal zde práci o systému rostlin a živočichů nazvanou „Soustava přírody“ a další svá nejznámější díla – „Základy botaniky“, „Botanickou knihovnu“ obě vydané v roce 1736, a v roce1737 vydal „Botanickou kritiku“, „Třídy neboli čeledě rostlin“ a „Rostlinné rody“ . „Cliffordovu zahradu“ což byl popis známé zahrady amsterdamského bankéře, vydal roku 1738.
Linné v Holandsku strávil tři roky, mezitím cestoval mimo jiné i do Anglie a pak se vrátil zpátky do Švédska. Zde se roku 1739 konečně oženil s dcerou lékaře Sarou Lisou Moreausovou. Z tohoto manželství vzešlo sedm dětí a jeden z Linnéových synů, Carl se stal také přírodovědcem.
Po návratu do Švédska si Linné ve Stockholmu založil lékařskou praxi se zaměřením na venerologické choroby. Jeho lékařské povolání ho dokonce dovedlo až k postu dvorního lékaře švédského krále.
Linné byl také jedním ze zakládajících členů Švédské akademie věd a byl zvolen jejím prvním prezidentem. v roce 1741 je jmenován profesorem lékařství a botaniky na univerzitě v Uppsale. Přitom stále píše odborné knihy. Souhrnný popis švédské flóry a fauny vydal v letech 1745 a 1746 v knihách „Švédská květena“ a „Švédská zvířena“, v roce 1751 vyšla „Botanická filozofie“. Roku 1753 vydává obsáhlé dílo „Rostlinné druhy“, kde popsal 7 300 druhů rostlin nejen evropských, ale také dalších kontinentů.
V roce 1757 byl Carl Linné povýšen do šlechtického stavu.
V pozdějších letech si Linné koupil statek v Hammarby u Uppsaly, kde žil až do své smrti.
Carl Linné zavedl pojem druh jako základní přirozenou jednotku soustavy organismů – rostlin i živočichů a také přidělil všem druhům rodové a druhové jméno.
Zkratka L. za mnoha latinskými jmény rostlin a živočichů znamená, že druh jako první popsal a pojmenoval Linné.
Carl von Linné zemřel na mozkovou příhodu 10. ledna 1778.
V květnu 2012 uplyne 305 let od narození této pozoruhodné osobnosti a slavného botanika.
