O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti
4.5.2012
Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR.
Dubnovým astrosnímkem se stal „Březen – měsíc konjunkcí“
3.5.2012
Jaro nám připravilo několik velkých planetárních představení. Jasné planety se jak na promenádě pohybují po nebi, někdy se potkávají, jindy se zase marně dohánějí, aby se však nakonec všechny skryly v oslnivé záři slunečních paprsků. Jedno z úchvatných setkání zachytil i vítězný snímek dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce s názvem „Březen – měsíc konjunkcí“. Jeho autor, astronom a astrofotograf Josef Jíra, využil fotogenické situace, kdy blízké setkání Jupitera a Venuše na večerním nebi obohatil ještě dorůstající srpek Měsíce.
Netopýři jako rezervoár virů napadajících člověka
25.4.2012
Pravděpodobný zdroj hned několika původců infekcí odhalil mezinárodní tým vědců, jehož součástí je i Dr. Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Jak bylo zjištěno, prvotním hostitelem paramyxovirů jsou široce rozšíření netopýři, z nichž se tito vnitrobuněční cizopasníci rozšířili na člověka a další savce. Výzkum, jehož výsledky jsou nyní zveřejněny v aktuálním čísle časopisu Nature Communications, probíhal pod vedením virologů z Univerzity v Bonnu. Celkem bylo na viry testováno 9278 zvířat, která zastupovala 86 druhů netopýrů a 33 druhů hlodavců.
XL. zasedání Akademického sněmu AV ČR
19.4.2012
XL. zasedání Akademického sněmu AV ČR se konalo ve čtvrtek 19. 4. 2012 v pražském Národním domě na Vinohradech. Na programu bylo schválení návrhu Výroční zprávy o činnosti AV ČR za rok 2011 a zpráva o činnosti Akademické rady AV ČR. Sněm též projednal přípravy realizace dvou velkých projektů – superlaseru ELI v Dolních Břežanech a biotechnologického a biomedicínského centra BIOCEV ve Vestci. Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vystoupil s analýzou negativních dopadů stávající metodiky hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovací v ČR (tzv. kafemlejnek) a zamyslel se též nad budoucím směřováním naší nejvýznamnější vědecké instituce.
Čeští fyzikové pomohli vysvětlit supravodivost sloučeniny plutonia
18.4.2012
Dosud jen domněnku, že spinová interakce elektronů je původcem supravodivosti ve sloučeninách těžkých kovů, se nyní podařilo potvrdit německým, českým a italským badatelům. Společným úsilím experimentátorů z Ústavu pro transuranové elementy v Karlsruhe a teoretiků z Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR v Praze a z Polytechniky v Turíně byla totiž poprvé jednoznačně určena symetrie parametru uspořádání v supravodivé fázi sloučeniny PuCoGa5. Významné výsledky jejich práce v těchto dnech uveřejnil prestižní mezinárodní odborný časopis Nature Communications.
Nový objev mění představy o vývoji rostlin
16.4.2012
Článek českých vědců v časopisu Nature
Mezinárodní tým vědců nalezl dosud neznámou skupinu sedmi bílkovin, které v buňkách kontrolují hladinu rostlinného hormonu auxinu. Ten rozhoduje o tvaru rostliny, jejím růstu i reakcích na některé podněty z okolí. Průlomový objev v těchto dnech zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. Kromě rakouských, belgických a švýcarských badatelů se na výzkumu významně podíleli vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Zmíněné bílkoviny, pojmenované PILS1 až PILS7, jsou důležité pro růst stonků a kořenů, vývoj květů, větvení stonků nebo zakládání postranních kořenů.
Klonální obratlovci poprvé vytvořeni i v laboratoři
16.4.2012
Článek českých vědců v časopisu Evolution
Klonování není pouze umělý proces v laboratorních zkumavkách. Jde též o standardní přirozený jev, jakým se projevuje život při přepisu dědičné informace uložené v DNA či při dělení buněk. Takto se množí mnohobuněčné organismy, celá řada rostlin, mnozí živočichové, a dokonce několik forem obratlovců. Tým vědců z Laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG) AV ČR v Liběchově se rozhodl testovat vznik přírodních klonů obratlovců na příkladu sekavců. Objevné výsledky badatelé v březnu publikovali v prestižním mezinárodním odborném časopisu Evolution.
Academia zazářila v cenách Magnesia Litera
5.4.2012
Z mimořádného úspěchu se ve středu 4. 4. 2012 radovalo při slavnostním vyhlášení výročních knižních cen Magnesia Litera Nakladatelství Academia, když proměnilo nominace ve třech kategoriích. Litery získalo za nakladatelský čin – A. Solženicyn: Souostroví Gulag; pro objev roku – Š. Hulík: Kinematografie zapomnění. Počátky normalizace ve filmovém studiu Barrandov 1968–1973 a za literaturu faktu – J. Knapík, M. Franc a kol.: Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967. V této kategorii byl nominován také titul M. Šroněk, K. Horníčková eds.: Umění české reformace (1380–1620).
Jarní exkurze do světa vědy
5.4.2012
Chtěli byste někdy cestovat v čase? Nebo se podívat do kosmu? Láká vás průzkum mikrosvětů? Anebo se chcete jen tak projít jarní přírodou ve vašem okolí? To vše a mnohem víc můžete zažít s vědci Akademie věd ČR. V období od 4. 5. do 23. 6. 2012 pro vás mají totiž připraveny „Jarní exkurze do světa vědy“. Akce se koná na několika místech České republiky – v Praze, Dolních Věstonicích u Brna, Ondřejově a ve vámi vybraných geologických lokalitách. Exkurze nabízejí oba Archeologické ústavy, Astronomický ústav, Geologický ústav, Mikrobiologický ústav a Národohospodářský ústav. Více informací naleznete zde.
Rychlé ovládání magnetu světlem
1.4.2012
Objev českých fyziků na stránkách Nature Physics
Přenos úhlového momentu z kruhově polarizovaného světla do spinu elektronů umožňuje vybudit magnet z rovnovážného stavu na časových škálách kratších než pikosekunda. Tento efekt, díky kterému lze manipulovat spiny v magnetu pomocí krátkých laserových pulsů, představili vědci ze společné Laboratoře opto-spintroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Práce byla publikována 1. dubna 2012 v časopisu Nature Physics.
