On-line rozhovor s evropským odborníkem na archeologii, historikem a význačným kastelologem profesorem Tomášem Durdíkem.

Zajímá vás, čím jsou pozoruhodné hrady kolem Malše, jako hrad Velešín, Pořešín, Louzek nebo tvrz Tichá, či hrad Dívčí kámen? Víte, co obnáší práce archeologa?ukončen 12.1.2009 11:00

Otázky a odpovědi

Našel jste někdy nějaký poklad, jako mince, šperky a podobně?

Láďa, 12.1.2009 10:31

Odpověď vložena: 12.1.2009 14:18

Tady je otázka, co je poklad. Archeologové hledají spíše informace než poklady. Jde-li o klasický poklad typu hrnec s pěnězi, tak takové se na hradech (až na naprosté výjimky) najít nedají – i vy byste si jistě nějaký poklad neschoval doma, tedy tam kde bydlíte, ale na nějakém tajném, jen Vám známém místě. Takovýto poklad (narychlo uschovaný váček s penězi) jsem nalezl jen jeden – šlo o provizorní úkryt hotovosti asi nějakého žoldnéře za třicetileté války. Přesto si myslím, že v rámci hledání informací jsem nalezl mnoho „pokladů“. Ale většina z nich jsou věci, jejichž výpověď je zásadní, ale pro něž byste se asi nesehnul.

Na kterých hradech jste prováděl archeologický průzkum, jak v České republice, tak v cizině?

Dana K., 11.1.2009 22:31

Odpověď vložena: 12.1.2009 14:16

Protože výzkum hradů provádím velmi dlouho, sotva lze na tomto místě vypočítat všechny objekty, kterými jsem se nějak zabýval – byly by jich stovky. Pokud by šlo pouze o větší archeologické výzkunmy, i těch by bylo dost. Nejdéle (30 let) jsem zkoumal Křivoklát, dále pak Týřov a Jindřichův Hradec; výzkumy jsem prováděl např. i na Nižboru, Tetíně, Řebříku, Jenčově, Tachově, Přimdě, Vimperku, Hlavačově, Angerbachu, Pořešíně, Velešíně, Zlenicích, Řičanech, Komorním Hrádku, předsunuté baště na Českém Šternberku, v Poděbradech, Kostelci nad Černými lesy, Orlíku u Humpolce atd., některé z toho ve spolupráci s dalšími kolegy. V zahraničí jsem žádný archeologický výzkum sám neprováděl, účastnil jsem se projektu na konzervaci lotyšského hradu Bauska a průzkumů některých hradů v Německu. Spíše v rámci mých povinností v různých celeoevropských i euroregionálních orgánech a vědeckých institucích působím co by expert.

Jaký názor máte na hledače pokladů čili detektoráře?

Kvíz, 7.1.2009 18:55

Odpověď vložena: 12.1.2009 14:13

To je těžko pár slovy zodpověditelné. Prakticky vždycky znamenají těžké poškození a degradaci nenahraditelných historických pramenů. Detektorářské aktivity jsou též v rozporu s platnýni zákony. Představte si, že máte přístroj, který vám nad zavřenou knihou pípne nad písmenem A. Vy vezmete nůžky a budete přes desky stříhat tak dlouho, až se dostříháte k tomu A a to vyndáte. Výsledkem bude hromada písmen A, ,které vám ovšem už nic víc, než jsou A neřeknou ( žádné, slovo, větu atd.) a vedle bude zcela rozstříhaná hromádka papíru, která už Vám také prakticky nic neřekne. To odpovídá tomu, co dělaji detektoráři. Jednoznačně takovýto postup odsuzuji a považuji za ožebračování nás všech – každý historický pramen je jedinečný a když se zničí, rekultivovat už nejde.

Zdravím vás pane profesore,dovoluji si zareagovat na vaši odpověd ohledně hledačů pokladů..Sám vlastním detektor,chodím po lesích loukách ,myslíte si,že i takovéto hledání škodí? je pravdou,že se najdou i tací,kteří chodí na historická místa ,to odsuzuji,ale proč hlednání jako takové zakázat?je spousta lidí,kteří nálezy poctivě odevzdají muzeu místo ze zaeviduje a popř. profesionaly dohledá v tomto případě amatér pomáhá než škodí

david, 12.1.2009 10:09

Odpověď vložena: 12.1.2009 14:12

Myslím, že podstatné jsem už napsal. Historické místo, jak píšete, je v podstatě každé. Odevzdá-li detektorář nález do muzea, je to jistě lepší, než aby s ním ilegálně obchodoval. Vypovídací schopnost tohoto nálezu je ale vytržením z nálezového kontextu už těžce postižena. Je zbytečně o více jak 95% nižší, než by byla, kdyby byl získán v rámci profesionálního výzkumu. Co se vámi zmiňovaného zakazování dotýče, opakuji, že na základě v současnosti platných našich i evropských zákonných norem jde o ilegální činnost. Amatér ve spolupráci s profesionály jistě může různě pomoci, ale vykopávání archeologických nálezů amatérským detektorářem rozhodně žádnou pomocí není.

Nestálo by někdy zato, nějaký celkem dost zachovaný hrad dostavět do jeho bývalé podoby? Dělá se to někde, u nás nebo v cizině, a jak by se to zamlouvalo vám?

Kamil Popl., 12.1.2009 10:46

Odpověď vložena: 12.1.2009 14:04

Váš dotaz obráží vcelku rozšířenou a velmi nešťastnou představu. V minulosti byly takto postiženy v celé Evropě četné hrady, kterým se v různých souvislostech snažili navrátit jejich „původní“ či spíše ideální podobu. Prakticky vždy to skončilo špatně – originál byl těžce postižen a vzniklý novotvar, ovlivňovaný ještě většinou různými přáními a potřebami stavebníků, měl k původní podobě i středověké realitě dosti daleko. Dnes jsou romanticky dostavené hrady jistě cennými památkami doby, v níž byly upravovány. V současné době bohužel ještě někde prováděné dostavby a romantické úpravy většinou sklouzávají až do „Disneylandu“. Můj názor se shoduje s přístupem vyspělé části evropské památkové péče. V rámci jejích zásad je takovéto dostavování do „původního stavu“ nepřípustné. V současné době je možno představy o původní podobě jistě velmi pěkně virtuálně pojednat a prezentovat a není třeba ničit nenahraditelný originál. Nicméně chce-li si někdo stavbu hradu vyzkoušet, ať již z odborných důvodů v rámci tzv. experimentální archeologie, nebo jako hobby projekt, jistě to je možné. Musí ale jít o novostavbu od počátku „na zeleném drnu“. V Německu byly např. v rámci několika archeoparků vystavěny kvalitní repliky dřevěných hradů či jejich částí a ve Francii v současné době probíhá projekt stavby zcela nového kamenného velkého hradu, prováděný od počátku původními technologiemi a replikami původních nástrojů.

Dobrý den, fascinuje mě, co všechno dokážou archeologové vyčíst „z výkopů“, když laik v nich nevidí prakticky nic. Můžete říci , co všechno, jaké detaily a nepatrnosti, dokážou odborníkům něco prozradit?

Růža Č. Krumlov, 12.1.2009 10:38

Odpověď vložena: 12.1.2009 13:52

To je otázka na celou knihu, těch věcí je velmi mnoho. Je je ovšem nutno umět číst a pokud se to umí, je ten „podzemní archiv“ skutečně velmi upovídaný. Sotva bych dokázal pár větami člověkovi, který v životě nepřišel do styku s písmeny, vysvětlit jak se dají číst. Archeologové si ve Vámi zmiňovaném výkopu všímají mnoha věcí – složení terénních vrstev, jejich podoby, v níž se obrazí mechanismus jejich vzniku (jinak jistě vypadá spáleniště, jinak náplava a jinak vrstva hnoje), rozložení jednotlivých nálezů a skutečností v prostoru, způsobu uložení nálezů atd. a pod. Mluví se o archeologizaci, což je proces přeměny v našem případě středověké reality do podoby nálezové situace. Archeolog vlastně pracuje jako detektiv, který z malých a na prvý pohled třeba nenápadných stop skládá dohromady obraz minulosti.

Jistě máte v zásobě množství zážitků a informací, určitě i publikujete. Napsal jste také nějaké knihy pro laickou veřejnost a které?

Dan, 12.1.2009 10:24

Odpověď vložena: 12.1.2009 13:45

Myslím, že značnou část mých knih (např. Encyklopedie českých hradů, Ilustrovaná encyklopede českých hradů či Zříceniny xxx Čech) si hojně kupuje nejširší veřejnost. Té byla zdo značné míry určena i moje první kniha České hrady, kterou vydal před čtvrt stoletím v edici OKO Albatros a která teď vyšla v druhém vydání, které by mělo být běžně k mání.

Dobrý den, asi se dát těžko říci, že jsou již všechny hrady v jižních Čechách archeologicky prozkoumány? Dalo by se odhadnout, třeba procenticky, kolik už je jich probádáno?

Dáša F., 12.1.2009 10:17

Odpověď vložena: 12.1.2009 10:49

V jižních Čechách bylo archeologicky zkoumáno pouze malé procento hradů, v úplnosti snad pouze Kozí Hrádek (zde jde o výzkum starý z přelomu 19. a 20. století), značná část plochy byla prozkoumána ve Strakonicích. Velmi mnoho má však archeologické situace poškozeny nebo zničeny různými nezákonnými výkopy a aktivitami. Systematický archeologický výzkum jihočeských hradů tak stále spíše stojí ve svých počátcích.

Víte k čemu sloužila tvrz Tichá a jak vlastně vypadala? Zhruba stejně jako dneska, nebo k ní patřily ještě nějaké jiné stavby, po kterých dnes není ani vidu? A co s ní bude dál? Nechá se spadnout?

Luk, 11.1.2009 22:44

Odpověď vložena: 12.1.2009 10:46

Tvrz Tichá byla vždy sídlem správce a dalších úředníků, tedy jakýmsi centrem panství. Dnes se z ní zachovala jenom věž, kromě ní zde bývala i obytná budova, obvodová hradba a asi i nějaké další stavby. Naštěstí se tvrz v současné době stala předmětem péče Sdružení Hrady na Malši, a zjevně se jí blýská na lepší časy. Počítá se zde s nutnými průzkumy a výzkumy a zajištěním a nejspíše i zastřešením věže. Lze jen doufat, že si opět brzo nalezne místo, které ji v okolním kulturním dědictví náleží,

Jakou hrál úlohu hrad Louzek v ochraně obchodních cest kolem Malše?

Stanislav K., Dolní Třebonín, 11.1.2009 22:41

Odpověď vložena: 12.1.2009 10:42

Představa, že každý hrad byl vázán na obchodní cestu je dosti rozšířená a zjevně ne zcela reálná. Louzek jistě stál relativně nedaleko od Cáhlovské cesty. Byl ale hradem šlechtickým, jehož hlavním smyslem bylo posktyovat residenci, bezpečí a provozní zázemí svému majiteli a být centrem panství. Jako takový byl jistě i symbolem a garantem bezpečí. Ve vztahu k zmíněné dálkové komunikaci však nepochybně jeho hlavní smysl neležel.

Dobrý den, už jste někdy někde našel při archeologickém průzkumu něco, co vám vyrazilo dech, co jste nečekal ani ve snu?

Tom K., 11.1.2009 22:39

Odpověď vložena: 12.1.2009 10:38

Jistě. Archeologický výzkum je trochu taková detektivka a a nalezené stopy a indicie mohou být nečekané a překvapivé. Jestli mi něco skutečně vyrazlo dech, byl to výzkum zaniklého manského domu na Křivoklátě, pompejské situace bohatého paláce zničeného požárem 22. 3. 1422 odpoledne, kde vše zůstalo na svém místě.

Objevy českých středověkářů, včetně prokázání vlastního stavebního vývoje českých hradů a tím u toho, že nejde jenom o importy z Německa Francie považujeme za velmi významné aděkujeme vám za ně. Víme, také že některé hrady úspěšně geodeticky zaměřili amatéři, (nař. Zbořený Kostelec u Týnce n S. na Podblanicku p. Mirosl. Berka). Jak by vám, archeoloům mohli lidé pomoci, aby památkám neškodili?

zbynek_s, 10.1.2009 9:37

Odpověď vložena: 12.1.2009 10:36

Bohužel mi spadlo spojení a musím odpověď psát znovu. To se dá těžko napsat pár větami. Základní problém je ve vztahu veřejnosti k památkám, který je, bohužel, stále velmi zanedbaný a dalo by se říci až kořistnický. Měli bychom být schopni seberealizace ne v agresi vůči památce, ale jejím pochopením a odpovídající péčí o ni jako o součást kořenů a národní identity. Jde o pochopení, porozumění a z něho vyplývající pokoru vůči památkám. Ty samy křičet neumí, musí za ně křičet lidé. Měli bychom být schopní je chránit před agresí všeho druhu (rabování, poškozování, komolení a zneužívání k neadekvátním podnikatelským a pseudopodnikatelským aktivitám a pod.). Veřejnost, tedy lidé, i když nejsou profesionály, mohou udělat pro památky velmi mnoho a v mnohém jsou nezastupitelní (průběžný dozor, regulace návšttěvnického provozu, porostu, drobná údržba, informování odborníků a pod.). Problém spočívá v uvědomění si hranic toho, co bez odborníka dělat lze a co ne. Mnoha iniciativám pak připadá, že to čím památce mohou přispět (viz výše) je podřadné a nezajímavé ve srovnání s tím, co by (ale jen dle dle svých představ) dělat mohly (vykopávat, dostavovat, upravovat apod.). Nezastupitelnost péče a vztahu veřejnosti ukazují četné evrospké příklady. I u nás už naštěstí sílí podíl zodpovědných občanských iniciativ (jako je např. Sdružení Hrady na Malši), které „svým“ památkám skutečně prospívají. Jde však stále o pomalý proces směrem k lepšímu.

Zabýval jste se také třeba zbytky kostela nebo kláštera, nebo co to je, v Kuklově u Brloha? Slyšela jsem, že tam snad také býval nějaký hrad.

Terka V., 11.1.2009 22:36

Odpověď vložena: 12.1.2009 10:12

Krásnou zříceninou kláštera v Kuglweitu jsem se nezabýval, neboť nejde o hrad a není možné se zabývat vším. Kousek od ní je skutečně malá zřícenina zajímavého a neprávem málo známého šlechtického hradu, kterému se prozatím dostalo pouze povrchového průzkumu.

Dobrý den, hrady v blízkosti řeky Malše jsou takové ne moc známé, spíše zapomenuté, ale v dobách své slávy to možná bývaly dost významné stavby?

Marie V., 11.1.2009 22:26

Odpověď vložena: 12.1.2009 10:09

Běh času umí být pěkně nevděčný a do hlubin zapomnění upadají mimo jiné i stavby, které ve své době byly velmi významné. Na Malši to platí zejména o původně královském Velešínu. Zbylé tři hrady byly stavbami šlechtickými, která v lokálním kontextu představovaly centra. Nadregionální význam získal díky strmé kariéře a z ní vyplývajících možností Markvarta I. z Pořešína Pořešín, který se ve své době řadil mezi přední české šlechtické hrady.

Dobrý den, bude skvělý seriál „Štíty království Českého“ k sehnání i na DVD?

Dušan Kučera, 11.1.2009 19:11

Odpověď vložena: 12.1.2009 9:56

To je bohužel otázka ne na mě, ale na Českou televizi. Doufám, že tomu tak bude, zájem, který jsem zaregistroval je velký, ale já to neovlivním. Musíte se obracet na ČT.

via On-Line rozhovory – Českokrumlovský deník.