pracoviště:

Oddělení archeologie pravěku - pracoviště Kutná Hora

pracovní zařazení:

vedoucí pracoviště Kutná Hora

telefon:

327 511 730

e-mail:

sumberovaarup.cas.cz

specializace:

specializuje se na sídelní archeologii, archeologii regionu, problematiku zpracování velkých keramických souborů

Výzkumy:

-	Kolín – nejrozsáhlejší záchranný archeologický výzkum ARU Praha dokončen

-	Kutná Hora – Malín: stavba přístupové komunikace a inženýrských sítí a výstavba RD na p.č. 636, 351, 358, 359

Záchranný výzkum Čáslav (okr. Kutná Hora) „Na skále“, 2000

Projekty:

IAA800020503

Vnitřní a vnější vazby neolitického sídelního areálu

 

Specializuje se na sídelní archeologii, archeologii regionu a problematiku zpracování velkých keramických souborů. Archeologii studovala na FF UK v Praze a ukončila v r. 1989 prací Neolitické podzemní zásobní objekty. V Archeologickém ústavu v Praze pracuje od roku 1992 a spolupracovala s  prof. A. Hardingem z University of Exeter na projektu zpracování opevněného výšinného sídliště Velim – Skalka. V rámci dlouhodobého studia osídlení regionu Kutná Hora se zaměřuje na postneolitická období.

 

Další projekty:

Velim, naleziště ze střední doby bronzové (1993-1995: British Academy, Society of Antiquaries a University of Durham – vedoucí projektu prof. A.F.Harding.), (1994-1996: vedoucí Dr.J.Hrala).
V roce 2007 byl závěrečnou publikací završen projekt, který navazoval na dlouhodobý záchranný archeologický výzkum opevněné lokality z přelomu střední a mladší doby bronzové na Skalce u Velimi. Výsledky výzkumu české strany z let 1987-1995 byly zveřejněny za pomoci grantového projektu, jehož řešitelem byl J. Hrala, v roce 2000 (Hrala – Šumberová – Vávra 2000).
Následující publikace (Harding – Šumberová – Knüssel – Outram 2007) shrnula výsledky projektu, kterého se od roku 1992 účastnil Archeologický ústav AV ČR Praha a University of Durham (UK). Prof. A. F. Harding jako tehdejší vedoucí archeologického ústavu durhamské university a přední specialista na problematiku doby bronzové v Evropě byl přizván vedením AÚ AV ČR ke spolupráci, která měla zajistit využití nových archeologických metod při terénním výzkumu části velmi důležité archeologické lokality ze střední doby bronzové na Skalce u Velimi (okr.Kolín) a vyhodnocení lokality z nadhledu evropské archeologie. Konkrétní cíle projektu směřovaly především k poznání charakteru lokality a chronologii sídla, studiu fenoménu depotů ve středoevropské době bronzové, objasnění počátků fortifikací v době bronzové, výzkumu ekonomické základny sídla a zařazení lokality do lokálního, regionálního i širšího kontextu.

Projekt REGION
V souvislosti se zajišťováním archeologické památkové péče v kutnohorském regionu jsou průběžně zpracovávány nejen výsledky jednotlivých výzkumů, ale současně je i vyhodnocován vývoj osídlení v jednotlivých chronologických etapách. V posledních letech tak byla věnována pozornost osídlení ve starší době bronzové (Šumberová 2002), laténu (Valentová – Šumberová 2006, 2011) a době římské (Valentová – Šumberová 2005, Šumberová – Valentová 2007). Průběžně je doplňována databáze archeologických akcí v regionu, která slouží jako podklad k vyhodnocování efektivity archeologických dohledů. Připravován je projekt vyhodnocení záchranného archeologického výzkumu v Čáslavi – Na Skále, který patří k největším v posledních letech, a poskytl i informace o prozatím zde méně propracovaných obdobích pravěku (přechody mezi starší a střední dobou bronzovou, střední a mladší dobou bronzovou, starší a mladší dobou železnou).

 

Další terénní výzkumy:

Kolín – záchranný výzkum v trase obchvatu města
Výstavba silničního obchvatu Kolína na labském levobřeží narušila z archeologického hlediska jednu z nejfrekventovanějších oblastí České kotliny. Poloha v blízkosti velkého říčního toku, příhodné klimatické i pedologické podmínky úrodné nížiny na levém břehu Labe umožňovaly v této oblasti intenzivní rozvoj osídlení v pravěku i středověku. V letech 2008-2010 zde v  předstihu bylo prozkoumáno několik desítek sídlišť a pohřebišť z pravěku a raného středověku, která dokládají téměř kontinuální využívání zdejší krajiny. Nejvýraznějším výsledkem je zachycení čtyř neolitických rondelů. Předběžné výsledky výzkumu byly zveřejněny v roce 2010 (Šumberová – Malyková – Vepřeková – Pecinovská 2010).

Letiště Čáslav – záchranný výzkum při rekonstrukci letecké základny
V průběhu záchranného archeologického výzkumu na k.ú. Čáslav a Chotusice byly zjištěny části několika pravěkých sídelních komponent – ze starší doby bronzové, z pozdní doby bronzové, mladší doby železné a doby římské. Všechny nálezy se koncentrují ve střední části stavbou zasaženého území, kde tvoří uskupení na obou okrajích zaplněné terénní deprese i jejím dně. V ostatních partiích letecké základny se nepodařilo pravěké osídlení prokázat. Mimo areál letiště zůstávají nálezy na jižním břehu Brslenky. Výsledky výzkumu velice zásadně přispějí k poznání nejstarší historie tohoto území, zdůraznit je možno nejen rozsah osídlené plochy, ale též dobu trvání osídlení , která je v rámci pravěku minimálně 2 tisíce let. Velmi důležitá je také identifikace několika zvláštních keramických a bronzových tvarů v inventáři římských objektů, které lze zřejmě považovat za importy z území římské říše  a které svědčí o významu této lokality na důležité komunikační linii (Valentová – Šumberová 2007).

Čáslav – Na Skále – sídliště ze střední a mladší doby bronzové
Výzkum Na Skále byl zahájen v roce 1997 jako záchranný při výstavbě komunikací na budoucím sídlišti rodinných domků (Šumberová 1998). Dále pokračoval již v předstihu před jednotlivými etapami výstavby (Velímský 2003, 27,  Květina 2003, 33-34) a hlavní část byla ukončena v r.2003. V průběhu výzkumu bylo identifikováno téměř 3000 archeologických objektů (plán) a získaný materiál je ve stadiu základního zpracování. Kromě situací z doby bronzové (Šumberová 2004) byly zachyceny objekty z neolitu, eneolitu, halštatu a laténu.

 

Výběr z publikační činnosti:

Šumberová, R. 1996: Neolithic underground storage features  – Neolitické podzemní zásobní objekty, Památky archeologické LXXXVII, 61-103.

Šumberová, R. 1996: Pohřebiště bylanské kultury v Kutné Hoře-Karlově – Das Gräberfeld der Bylany-Kultur in Kutná Hora-Karlov, Archeologické rozhledy 1996, 460-489.

Hrala, J.- Šumberová, R. – Vávra, M. 2000: Velim. A Bronze Age fortified site in Bohemia. Praha.

Šumberová, R. 2000: Osídlení nivy dolního toku Vrchlice v pravěku, Archeologické rozhledy LII, 261-302.

Šumberová, R. 2002: Únětické osídlení v regionu Kutná Hora, Bylany Varia 2, 125-136.

Valentová, J. -  Šumberová, R.  2005: Osídlení povodí Klejnárky v době římské, Bylany Varia 3,  129 – 152.

Harding, A. – Šumberová, R. – Knüssel, Ch. – Outram, A. 2007: Velim. Violence and death in Bronze Age Bohemia.Praha. The results of fieldwork 1992-95, with a consideration of peri-mortem trauma and deposition in the Bronze Age. Praha.

Valentová, J. – Šumberová, R. 2007: Nález spony typu Almgren 43 na sídlišti v Chotusicích a osídlení dolního Podoubraví v době římské – Find of an Almgren Type 43 fibula at Chotusice and settlement of the lower Doubrava river during Roman period, Archeologické rozhledy LIX, 779-792.

Řídký, J. – Šumberová,R. 2008: Středoevropské rondely. Záhada evropského pravěku. Vesmír 87, 2008/11, 762-765.

Šumberová, R. – Malyková, D. – Vepřeková, J. – Pecinovská, M. 2010: Sídelní aglomerace v prostoru dnešního Kolína. Záchranný výzkum v trase obchvatu města. Archeologické rozhledy 62, 661-679.

Šumberová, R. –Valentová, J. 2011: Dům mrtvých, nebo dům živých? Laténský objekt  s lidskými kostrami z Nových Dvorů, okr. Kutná Hora, Archeologické rozhledy 58, 2, 220-250.