Proč se budou přepisovat učebnice kvůli prvokům
Na přednášku zve Středisko společných činností AV ČR společně s Přírodovědeckou fakultou JU a Biologickým centrem AV ČR. Přednáška se koná v úterý 8. února 2011 od 14:00 hodin v Praze, v Akademii věd ČR. Vstup je volný do vyčerpání kapacity sálu. Místo je nutné si předem rezervovat. Kontaktní informace: Hana Kůrková, tel.: 221 146 385, e-mail: kurkova@ssc.cas.cz.
„Současná molekulární a buněčná biologie vychází z poznatků získaných studiem vybraných
virů, bakterií jako je
Escherichia coli a v případě eukaryot tzv. modelových organismů. Vzhledem ke složitosti
eukaryotické buňky má smysl, aby se velká část laboratoří soustředila na vybrané organismy, což
umožní jejich hlubší studium. Takovými organismy se stala muška
Drosophila, háďátko
Caenorhabditis, kvasinka
Saccharomyces a v posledním desetiletí rybka
Danio, huseníček
Arabidopsis, potkani a lidské tkáňové kultury. Spojuje je celá řada výhod, jako je krátká
generační doba, velký počet potomstva, možnost levné kultivace a zejména přístupnost ke genetických
manipulacím a metodám současné molekulární biologie. Realitou ale je, že tyto modelové organismy
ani náhodou nereprezentují rozmanitost eukaryotických organismů na současné zeměkouli. Díky rozvoji
molekulární biologie a zejména sekvenování se jejími představiteli jednoznačně stali prvoci. Ti
byli ještě donedávna řazeni do jednoho kmene či říše, jelikož jejich nepatrné buňky měli buď
panožky, bičíky či dalších pár znaků, ale až současná molekulární biologie odhalila, jak nesmírně
vzdálené jsou si některé linie prvoků z hlediska evoluce. Lze také oprávněně předpokládat, že
mnozí prvoci se nezměnili po stovky milionů let a nesou si adaptace či buněčné mechanismy, které
mnohobuněčné organismy ztratily nebo překonaly. Zároveň se jedná o evolučně velmi úspěšné
organismy, protože se úspěšně přežily, a mnohé kolonizovaly prakticky jakékoli biotopy po nesmírně
dlouhou dobu.
Ve 2. části
přednášky se společně „projdeme“ mým genomem, tedy tou částí, kterou jsem si nechal osekvenovat.
Ukážeme si, co lze ze sekvence mé DNA vyčíst, jaké to může mít důsledky pro mne a co bude pro celou
naši společnost znamenat prudké snížení cen sekvenování lidské DNA.“
Prof. RNDr. Julius Lukeš CSc.
Přírodovědecká fakulta JU a Biologické centrum AV ČR