V Kongresovém centru v Praze se ve dnech 13.–17. září 2011 uskutečnil 10. evropský kongres výzkumu gliových buněk ve zdraví a v nemoci (10th European meeting on Glial Cells in Health and Disease), kterého se zúčastnilo více než 800 vědců ze 41 zemí. Setkání špičkových badatelů uspořádal Ústav experimentální medicíny AV ČR v čele s ředitelkou ústavu a českou neurovědkyní prof. Evou Sykovou. Ta také na zahájení přednesla přednášku na téma historie Karlovy univerzity a Akademie věd. Vědecký program spoluorganizovali doc. Alexandr Chvátal a dr. Miroslava Anděrová.
Všechna fota: Archiv ÚEM AV ČR
Mezinárodní konference se konala v Kongresovém centru v Praze.
Gliové buňky, tj. astrocyty, oligodendrocyty, mikroglie a polydendrocyty, mají nezastupitelnou úlohu při udržování fyziologických funkcí mozku a hrají významnou roli jak v progresi neurodegenerativních onemocnění, jako jsou Alzheimerova, Parkinsonova a Huntingtonova choroba, tak i u epilepsie, ischemického poškození mozku a míchy a u nádorů centrálního nervového systému. Kongresu se zúčastnili nejen vědci z celé Evropy (590 účastníků), ale i z USA (111), Japonska a Číny (61), Austrálie a Nového Zélandu (14) a Jižní Ameriky (27 účastníků).
V úvodu kongresu se konal kurz Biologie gliových buněk pro téměř 170 studentů z celého světa, jehož cílem bylo podat základní informace o fyziologii a patofyziologii gliových buněk včetně perspektiv dalšího výzkumu v této oblasti. Během kurzu přednášeli významní vědci – např. prof. Helmut Kettenmann (Německo), prof. Kristjan R. Jessen (Velká Británie), prof. Alexei Verkhratsky (Velká Británie), prof. Florence Perrin (Španělsko) či dr. Nathalie Rouach (Francie).
Eva Syková v rozhovoru s Harry Southeimerem (USA)
Významnou součást programu tvořilo osm tematických přednášek, které se zaměřily na aktuální objevy v oblasti výzkumu gliových buněk i na možnosti využití těchto poznatků v klinické praxi. Mezi přednášejícími nechyběli celosvětově uznávaní neurovědci, kteří se zabývají úlohou gliových buněk v regeneraci nervové tkáně. Jmenovitě prof. Vittorio Gallo (USA), prof. Magdalena Götz (Německo) a prof. William D. Richardson (Velká Británie). Prof. Harry Southeimer z USA se věnoval novým objevům ve výzkumu nádorů, které vznikají z gliových buněk, ale i prvním výsledkům z klinických zkoušek u pacientů s glioblastomem. Dr. Frank Kirchhoff (Německo) vědeckou společnost informoval o myších genetických modelech, které jsou v současné době dostupné, a nových metodách zobrazování interakcí mezi neurony a gliovými buňkami in vivo. Další významní vědci, prof. Ole Petter Ottersen (Norsko) a prof. Christian Giaume (Francie), ukázali, jak významnou úlohu mají gliální membránové proteiny, aquaporiny a konexiny v patofyziologii centrálního nervového systému.
Zleva: Helmut Kettenmann (Německo) spolu s Brucem Ransomem (USA)
Během bohatého programu se uskutečnilo 32 sympozií a tři workshopy. Ve 140 přednáškách badatelé prezentovali významné výsledky, které se týkaly neurodegenerativních onemocnění, traumatických poranění centrálního nervového systému či demyelinizačních onemocnění. Několik sympozií se zaměřilo na membránové proteiny astrocytů a NG2-proteoglykan exprimujících glií (polydendrocytů), jako jsou aquaporiny, glutamátové transportéry, konexiny, purinergní receptory a draselné iontové kanály. Mezi nejpodnětnější patřilo symposium, na němž přednášeli prof. Michael Fehling (Kanada), prof. James Fawcett (Velká Británie) a Dr. Pavla Jendelová z oddělení prof. E. Sykové na téma využití kmenových buněk v léčbě míšních poranění, či sympozium týkající se role astrocytů v progresi Alzheimerovy choroby, které zorganizoval prof. Arthur Butt (Velká Británie) a prof. Jose Julio Rodriguez Arellano (Španělsko). Mezi řečníky byli také čeští vědci; např. doc. Lydie Vargová, která se zabývala extracelulárním přenosem a úlohou gliových buněk v patofyziologických stavech, nebo prof. Petr Dubový, jenž přednášel o významu periferních gliových buněk. Workshop na téma význam proteolytických enzymů v gliomagenezi a neurodegeneraci zorganizovali dr. Jan Konvalinka a dr. Aleksi Šedo.
V průběhu čtyř dní prezentovalo své výsledky formou plakátů celkem 489 vědců/doktorandských studentů ve čtyřech sekcích. Tematický záběr byl rozmanitý: od genové exprese a úlohy transkripčních či růstových faktorů ve vývoji gliových buněk, v jejich proliferaci, migraci a diferenciaci, až po témata zabývající se membránovým transportem u gliových buněk, interakcemi mezi neurony a gliovými buňkami, neuroprotektivními a reparačními mechanismy v CNS, neurálními kmenovými buňkami i patofyziologií gliových buněk.
Uskutečnily se také speciální přednášky, z nichž jedna se týkala úspěšného publikování vědeckých výsledků – přednášel prof. Bruce Ransom, editor časopisu Glia. Ve druhé přednášce seznámil dr. Phillippe Trochet (Kanada) gliální vědeckou společnost s tzv. funkčními zobrazovacími metodami a s jejich nejnovějším vývojem v preklinickém výzkumu.
Mezinárodní kongres sponzorovali vystavovatelé z firem Peprotech, Wiley-Blackwell, Miltenyi Biotec, Leica, Zeiss, Roche, Jackson ImmunoResearch, Multichannel systems, Biotech, Visual Sonics a TSE systems.
Organizátoři uspořádali také společenský program. Velký úspěch zaznamenal koncert romské skupiny Romano Stilo, večeře pro účastníky kongresu v Kaiserštejnském paláci a společenský večer v Martinickém paláci.
EVA SYKOVÁ,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.
Česky
