Aktuality

Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR.

Pravděpodobný zdroj hned několika původců infekcí odhalil mezinárodní tým vědců, jehož součástí je i Dr. Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Jak bylo zjištěno, prvotním hostitelem paramyxovirů jsou široce rozšíření netopýři, z nichž se tito vnitrobuněční cizopasníci rozšířili na člověka a další savce. Výzkum, jehož výsledky jsou nyní zveřejněny v aktuálním čísle časopisu Nature Communications, probíhal pod vedením virologů z Univerzity v Bonnu. Celkem bylo na viry testováno 9278 zvířat, která zastupovala 86 druhů netopýrů a 33 druhů hlodavců.

Mezinárodní tým vědců nalezl dosud neznámou skupinu sedmi bílkovin, které v buňkách kontrolují hladinu rostlinného hormonu auxinu. Ten rozhoduje o tvaru rostliny, jejím růstu i reakcích na některé podněty z okolí. Průlomový objev v těchto dnech zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. Kromě rakouských, belgických a švýcarských badatelů se na výzkumu významně podíleli vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Zmíněné bílkoviny, pojmenované PILS1 až PILS7, jsou důležité pro růst stonků a kořenů, vývoj květů, větvení stonků nebo zakládání postranních kořenů.

 

Klonování není pouze umělý proces v laboratorních zkumavkách. Jde též o standardní přirozený jev, jakým se projevuje život při přepisu dědičné informace uložené v DNA či při dělení buněk. Takto se množí mnohobuněčné organismy, celá řada rostlin, mnozí živočichové, a dokonce několik forem obratlovců. Tým vědců z Laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG) AV ČR v Liběchově se rozhodl testovat vznik přírodních klonů obratlovců na příkladu sekavců. Objevné výsledky badatelé v březnu publikovali v prestižním mezinárodním odborném časopisu Evolution.

Výzkumem mechanismů, kterými Omega 3 mastné kyseliny z mořských ryb napomáhají v prevenci a léčbě metabolických poruch spojených s obezitou, se zabývá vědecký tým pod vedením MUDr. Jana Kopeckého, DrSc., z Fyziologického ústavu (FGÚ) AV ČR. Omega 3 jsou důležitou součástí zdravé výživy, redukují krevní tuky, působí protizánětlivě a snižují riziko vzniku diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. V pokusech na myších, u nichž byla obezita podobně jako u většiny lidí indukována dietou s vysokým obsahem tuku, badatelé zkoumali vliv kombinovaného působení Omega 3 a mírné kalorické restrikce.

 

Auxin je klíčový rostlinný hormon, jehož pohyb mezi buňkami zajišťují zvláštní bílkoviny. Vědci nyní zjistili, že jedna z nich přenáší auxin zcela jiným způsobem než ostatní. Výsledky výzkumu mohou navíc pomoci objasnit působení herbicidu 2,4-D, a tím přispět k jeho šetrnějšímu používání v zemědělství. Zmíněná bílkovina může za určitých podmínek dopravovat auxin oběma směry. Jde o vůbec první přenašeč rostlinných hormonů, u něhož byl takový obousměrný transport popsán. Překvapivý objev se zrodil z úspěšné spolupráce týmů z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR a Purdue University v USA.

Tým českých, amerických a německých vědců našel gen, který zřejmě brání tvorbě pylu u luční byliny silenky obecné. Výsledky pomohou objasnit evoluci pohlavnosti u rostlin. Navíc jsou zajímavé pro zemědělství, protože při výrobě osiva se často využívají geny se stejnou funkcí. Na objevu, jenž byl koncem února zveřejněn v mezinárodním odborném časopisu PLoS ONE, se podíleli vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Nalezený gen badatelé pojmenovali bobt.

 

Převratný objev se podařil Mgr. Luďku Kořenému, Ph.D., z týmu prof. Julia Lukeše z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Po třech letech usilovné práce se potvrdila jeho velmi odvážná domněnka, že jeden prvok z rodu Phytomonas nepotřebuje ke své existenci molekulu hemu. Ta je u všech ostatních známých živých forem k životu nezbytná. Objev může přispět kvývoji účinnějších léků proti leishmanióze, závažné tropické nemoci, kterou tento parazit způsobuje. Odborné shrnutí – Buňka, která k životu nepotřebuje hem.

Bolestivé vjemy nás chrání před poškozením, ale zároveň nám znepříjemňují život. Tým Dr. Viktorie Vlachové z Fyziologického ústavu AV ČR zaznamenal další úspěch při výzkumu čidel-receptorů bolesti – nyní na základě působení kafru. V článku publikovaném v prestižním lékařském časopisu Anesthesiology vědci oznámili, že za lehce dráždivý, ale záhy uklidňující účinek tohoto přírodního léčiva při svědění, zánětu a bolesti je do značné míry zodpovědný jeho přímý vliv na vnější obal receptoru s označením TRPV1 kanál. Ten se nejprve rychle aktivuje, poté však ještě rychleji adaptuje a znecitlivuje.

 

Endogenní retroviry, které před miliony let napadly naše předky a staly se součástí lidské DNA, již zásluhou evoluce nevyvolávají v našich organismech infekci, ale některé jejich geny nám naopak prospívají. Jsou totiž předlohou syntézy několika bílkovin obohacujících buňky o nové nepostradatelné funkce. Na „nepravých místech“ však může tato jinde vítaná životodárná schopnost působit kontraproduktivně a naše zdraví ohrožovat. Tým virologů vedený Dr. Jiřím Hejnarem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR popsal mechanismy, které tyto procesy regulují.