Praha 17. 2. 2011 - Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., zpracovalo již druhou monitorovací zprávu o postavení žen v české vědě. Zpráva založená na analýze statistik a politických opatření za rok 2009 ukazuje, že ČR patří v současnosti z hlediska prosazování rovných příležitostí žen a mužů ve vědě k nejhorším státům Evropy. Pokud ČR nezačne být v této věci aktivní, bude česká věda čekat na vyvážený podíl vědkyň a vědců a zařazení mezi vyspělé evropské země až do konce 21. století.
Studie na základě empiricky podložených dat vyvrací častý argument, že nerovnost žen a mužů nelze řešit „násilně shora“, nýbrž „přirozeným vývojem“. Studie ukazuje, že opak je pravdou, a kritizuje dosavadní strategii vlády a veřejných výzkumných institucí a univerzit, kterou označuje za „strategii nečinnosti“, tedy nicnedělání a zlehčování, jež nemá ve vyspělých evropských státech, které se na výzkumu snaží postavit budoucnost svého rozvoje, obdoby. Tyto země si na rozdíl od České republiky uvědomují, že podmínkou originální, udržitelné a společensky přínosné vědy je také vyšší zastoupení žen ve vědě, tedy rozmanitější složení vědeckých týmů.
Publikace se dívá na nerovné postavení vědkyň a vědců v ČR z různých úhlů a ukazuje, že nicnedělání není na místě. Výrazný nepoměr mezi počtem vědkyň (29 %) a počtem studentek vysokých škol (55 %) naznačuje velké plýtvání ženskými talenty. Platové rozdíly mezi vědci a vědkyněmi dosahují až 28 %. Alarmující nerovný podíl zastoupení žen a mužů podle oborů, podle postavení v hierarchii výzkumných institucí a úspěšnosti v získávání veřejných peněz na výzkum v grantových soutěžích také znamenají, že ženy získávají z veřejných financí na vědu mnohem méně než muži. Jednak převažují v oborech, kam teče podstatně méně státních peněz, tedy v sociálních a humanitních vědách, jednak ani v těchto vědách nejsou ve vedoucích pozicích a jejich projekty slaví úspěchy v soutěžích o granty mnohem méně často než projekty jejich mužských kolegů.
I přes tento neutěšený stav vláda a veřejné výzkumné instituce a vysoké školy nepodnikají žádné kroky pro to, aby situaci zlepšily. Veškeré snahy o změnu nevycházejí „shora“, nýbrž „zdola“ od jednotlivců či skupin. Příkladem takové iniciativy je zřízení dětské školky Lvíčata Českého vysokého učení technického, http://lvicata.cvut.cz/, či změna pravidel systému grantů pro začínající vědce a vědkyně Grantové agentury České republiky tak, aby řešení získaného grantu bylo možné posunout z důvodu těhotenství či rodičovské dovolené. Před touto změnou, kterou iniciovalo Národní kontaktní centrum – ženy a věda, agentura doporučovala grant vrátit, přestože grant bylo možné získat pouze jednou za život. Začínající vědkyně, které otěhotněly, tak byly poškozeny na úplném počátku své vědecké dráhy (podnět NKC–ŽV a reakce ředitele GA ČR jsou dostupné z http://zenyaveda.cz/html/index.php?s1=1&s2=0&s3=0&s4=0&s5=0&s6=0&what=mat%ECj%F9&m=3&lng=12&user_url=&menu_id=1&m=1&typ=clanek&recid_cl=2069&menu_id=1).
Publikace ukazuje, že hledat příčinu nedostatku žen ve vědě v neochotě žen věnovat se náročné vědecké práci je zjednodušující a chybné. Upozorňuje, že jediným problémem, který si odpovědná místa připouštějí, jsou obtíže s kombinací vědecké práce a soukromého života. Ale ani i v tomto případě se nedomnívají, že by se oblast vědy a výzkumu měla tímto problémem jakkoli zabývat, řešit si ho mají ženy samy nebo případně stát. Tento přístup je podstatně odlišný od přístupu v USA či západní Evropě, kde se nesnaží „spravit“ ženy, nýbrž genderově nerovné nastavení výzkumných institucí.
Kontakty:
- vedoucí projektu NKC-ŽV Mgr. Marcela Linková: 604 239 802, marcela.linkova@soc.cas.cz
- web NKC-ŽV: http://www.zenyaveda.cz/
Publikace je dostupná v elektronické podobě na webu Národního kontaktního centra – ženy a věda http://zenyaveda.cz/html/index.php?s1=1&s2=8.
Národní kontaktní centrum – ženy a věda (NKC–ŽV) Sociologického ústavu AV ČR bylo založeno roku 2001 jakožto feministický projekt, který se zasazuje o zlepšení postavení žen a mladých lidí ve vědě a rozvoj genderové rovnosti v akademickém prostředí. NKC–ŽV kombinuje výzkumnou, podpůrnou a advokační činnost. Výzkumně se zaměřuje na dopady proměn vědecké práce a akademické mobility na vědecké dráhy žen a mužů, na souvislosti mezi pracovním a soukromým životem, na problematiku sexuálního obtěžování na vysokých školách a na téma veřejné vykazatelnosti vědy a výzkumu. Činnost NKC–ŽV vychází z přesvědčení, že vyšší zastoupení žen ve vědě a zahrnutí genderového pohledu do vytváření vědecké znalosti jsou nutnými předpoklady pro to, aby vznikala originální, udržitelná a společensky přínosná věda.
