Archeologický ústav AVČR, Praha, v.v.i. systematicky a dlouhodobě sleduje oblast Hradčan a Pražského hradu. K nejvýznamnějším výzkumům v této části Prahy patří výzkum ve Schwarzenberském paláci, který probíhal v souvislosti s generální rekonstrukcí celého objektu v letech 2003-2004. Práce se tehdy dotkly jak interiérů, tak nádvoří a jižní terasy paláce nad Nerudovou ulicí. Nejstarší osídlení v této části Hradčan můžeme datovat do 12. století, výzkum dále odkryl fragmenty gotických a raně novověkých domů, jejichž zánik bezprostředně souvisí s rozsáhlým požárem v Pražského hradu a Hradčan v roce 1541. Nálezy hmotné kultury, jejichž naprostou většinu tvoří předměty každodenní potřeby, dokládají vysokou úroveň života pražských měšťanů vrcholného středověku.

Výstava ve sklepních prostorách Schwarzenberského paláce prezentuje výsledky a nálezy záchranného archeologického výzkumu, který zde proběhl v letech 2003 a 2004 v souvislosti s rekonstrukcí celého objektu. Celkem v pěti vitrínách a na dvou posterech jsme se pokusili návštěvníky expozice seznámit s průběhem záchranného archeologického výzkumu a současně představit rekonstruované nalezené předměty.

Podle písemných pramenů stál ve druhé polovině 14. a v 15. století v místě dnešního paláce větší počet domů, které byly zničeny při velkém požáru Prahy v roce 1541. Na jejich místě nechal v letech 1545 – 1567 Jan ml. z Lobkowicz pod vedením architekta Agostina Galliho vystavět rozsáhlý palác, který přešel do majetku Schwarzenberků v roce 1719. 

V průběhu obou výzkumných sezón bylo zkoumáno 29 sond různých rozměrů, z nichž 11 bylo umístěno v interiéru paláce. Největší plocha, cca 132 m2 , byla zkoumána na nádvoří v souvislosti se sanací zdiva. Dvě sondy zjišťovacího charakteru se nacházely na jižní terase paláce. K nejstarším situacím, které byly zkoumány, patří mohutná kamenná destrukce, uložená na uměle sníženém podloží při jižní hraně hradčanské terasy, ze které pochází nálezy keramiky z 12. a počátku 13. století. Vzhledem k malému rozsahu zkoumané destrukce není možné přesněji určit její původní funkci. Na dvou místech, jak v interiéru, tak na nádvoří paláce, byly zachyceny pozůstatky opukového zdiva a části interiérů domů, které lze datovat do období vrcholného středověku (14. století).

Na třech různých místech byla identifikována raně novověká zástavba, bezprostředně předcházející výstavbě paláce a poničená rozsáhlým požárem. Jedná se o část dvou místností domu, vymezeném ohořelými opukovými zdmi, kdy v jedné z místností byla objevena spálená dřevěná konstrukce. Současně se podařilo odkrýt dveřní ostění se zbytkem ohořelé dřevěné zárubně. Zásypový materiál tohoto domu obsahoval velké množství přepálené hlíny (mazanice) a značný počet nálezů hmotné kultury, převážně zdeformovaných požárem. Z dalšího zjištěného domu se dochoval spáleništní destrukcí zasypaný vstup do sklepa, který byl tvořen čtyřmi stupni schodů, vytesanými do podloží. Třetí doklad raně novověké zástavby byl odkryt na nádvoří paláce. Jednalo se o jihozápadním směrem orientovanou raženou vstupní, sklepní, schodovou šíji, která byla vytesaná do podloží. Tato vstupní šíje byla tvořena osmi schody, kdy nejspodněji zjištěný byl oproti stávající úrovni nádvoří v hloubce 8,4 m. Na základě keramického materiálu a mincí lze existenci těchto objektů datovat na přelom 15. a 16. stol. a jejich zánik dát do souvislosti s rozsáhlým požárem Prahy v červnu 1541.

Archeologické terény, které byly zkoumány na nádvoří podél východního a jižního křídla Schwarzenberského paláce, byly z velké části zničeny při jejich výstavbě. Z období mladšího novověku, kdy část sklepů sloužila pro ustájení koní, byla objevena jednotlivá stání pro koně a cihlový odtokový kanálek.

Vystavené předměty představují různorodý soubor středověké a raně novověké hmotné kultury, kterému vévodí nálezy keramiky. Za nález neobyčejného významu je možné označit tři velkoformátové keramické reliéfy. V prvé řadě se jedná o čtvercový, česko-uherský císařský znak s korunovaným orlem se svatozáří a se srdečním, čtvrceným štítkem. Reliéf v místě koruny a lva nese stopy zlacení. Druhý reliéf má kruhový tvar a znázorňuje starozákonní motiv Lota a jeho dcer v pozadí s hořící Sodomou a Gomorou. Konečně poslední reliéf má tvar půlkruhu, na němž je v lunetovém cimbuří umístěn  motiv českého lva v erbu s rostlinnou rozvilinou. Všechny tři reliéfy jsou opatřeny polychromní glazurou a je možné je datovat do první polovina 16. století.

Z objemného střepového materiálu se podařilo rekonstruovat 18 nádob, a to hrnce, džbány, loštické poháry, pokličky a mísu, datované do konce 13. až počátku 14. případně na konec 15. až do první poloviny 16. století. Druhou skupinu keramických nálezů představují kachle, které ukazují pestrost motivů, užívaných při jejich výrobě na konci 15. a v 16. století. V nálezovém souboru se podařilo identifikovat starozákonní biblické motivy Kaina a Ábela a Oběť Abrahamovu, symboly Evangelistů, motiv Ukřižování, motiv sv. Jiří, zabíjejícího draka, loveckou scénu, rostlinné motivy v kombinaci se jménem výrobce kachlů „fyula zyd“, portrétní kachle a mnohé další.

Díky práci konzervátorských dílen Archeologického ústavu v Praze se podařilo restaurovat a identifikovat 15 nálezů mincí, mimo jiné z období vlád Jana Lucemburského, Vladislava a Ludvíka Jagellonského, zhořelecké a tyrolské ražby druhé poloviny 15. století. Mezi dalšími drobnými předměty zaujme například svátostka, drobná medaile s ouškem k zavěšení. Svátostky byly zpravidla svěceny a nošeny na ochranu proti nemocem, nehodám nebo zlým duchům.

Doprovodné programy:

Zájemcům o historii Prahy a návštěvníkům Národní galerie bude určena přednáška, kterou prosloví autorka výzkumu i expozice Mgr. Gabriela Blažková z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i. Přednáška se bude konat ve Schwarzenberském paláci ve 2. patře (v přednáškovém sále), v pátek 5.2. 2010 v 16:00 hod. Tématem budou výsledky archeologického výzkumu Schwarzenberského paláce, vedeného v letech 2003 a 2004. Přednáška s dataprojekcí bude trvat asi 45 minut a poté budou mít návštěvníci možnost si individuálně prohlédnout expozici v suterénu paláce. Rezervace míst na přednášku není nutná.

V novém roce připravuje Lektorské oddělení Sbírky starého umění Národní galerie v Praze také víkendové výtvarné dílny, během kterých budou moci děti i jejich rodiče proniknout do tajů archeologie a minulosti Schwarzenberského paláce.

Další případné informace poskytne Lektorské oddělení Sbírky starého umění Národní galerie v Praze na tel. 233 081 720-721, e-mail: ssueduc@ngprague.cz, www.ngprague.cz

Výstava archeologických nálezů je pro veřejnost zpřístupněna od 23. října 2009 v suterénu Schwarzenberského paláce. pozvánka