Plzeň – Archeologové z univerzity v Plzni a jejich kolegové z Anglie a Holandska připravili v Česku dosud ojedinělý výzkum. V bahně jihočeských rybníků budou hledat důkazy starověkého osídlení z doby před deseti tisíci lety. Poprvé v Česku budou archeologové bádat pod vodou.
V místech některých rybníků byla kdysi jezera a právě na jejich březích žili tehdy lidé – starodávní osadníci.
Velké naděje vkládají archeologové do výzkumu rybníka Švarcenberk u Veselí nad Lužnicí v jižních Čechách. „Původně to bylo jezero, u kterého je doložené souvislé osídlení ze starší doby kamenné od desíti do pěti tisíc let před Kristem,“ vysvětluje Pavel Vařeka, vedoucí oddělení výzkumných projektů.
„Je to jediná dosud známá lokalita z této doby ve střední Evropě, kde se dochovaly dřevěné nálezy. Chceme na její výzkum získat dotaci z Evropské Unie.“
Během tak dlouhé doby osídlení se okolí jezera výrazně proměnilo, z otevřené krajiny až po hustý les.
Voda ukryla, co by povětří zničilo
„Na březích jezera se nacházely lovecké stanice, jejichž pozůstatky se v současnosti skrývají pod vodu. Proto se zachovaly kromě všeobecně známých kamenných nástrojů také unikátní artefakty ze dřeva. Ty se musí konzervovat, tedy odstranit z nich vodu tak, aniž by se předmět deformoval“ dodává Pavel Vařeka.
Plzeňským vědcům tu mají s výzkumem pomoci specialisté z Anglie a Holandska. V České republice se totiž vlhkými lokalitami, kde se mohou zachovat organické látky podléhající v běžných půdních podmínkách zkáze (dřevo, kůže), nikdo nezabývá. Předpokládalo se, že takové lokality u nás ani nejsou.
Na co nebude stačit ani nové vybavení, s tím pomůže druhá největší katedra archeologie v Anglii, Department of Archaeology na univerzitě Sheffield , se kterou plzeňští archeologové spolupracují.
Třeba dendrochronologické datování založené na rozboru letokruhů umožňuje určit u větších dřevěných artefaktů na rok přesně, kdy byl použitý strom pokácen. Stejně tak není zatím v Plzni vybavení pro datování nálezů pomocí radiokarbonové metody.
Bude-li třeba, zasáhnou experti z Holandska
Bádat se bude v pobřežních mělčinách. Nálezy budou sice pod vodou, ale ne uprostřed rybníka. Voda tady byla vždy, jen její hranice se trochu měnily, potápěči tedy zřejmě zapotřebí nebudou.
Archeologové převážně využijí postup, při kterém odčerpají ze zkoumaného místa vodu čerpadlem. Vykopou jámu na hranici vody a souše a z ní budou během výzkumu vodu odčerpávat.
„Pokud bychom narazili na něco speciálního, mají Holanďané metodu, jak vyjmout celý blok zeminy a dopravit jej vcelku do laboratoře, kde se může v klidu podrobně zkoumat,“ říká Vařeka.
„V lednu už tady byl kolega ze zahraničí a shodli jsme se na tom, že budeme současně zkoumat i lokality na souši, které jsou stejně zajímavé. Musíme určit, jak daleko je osada na břehu od nálezů . Na květen už plánujeme první setkání v terénu,“ dodal.
Obr. 1, 2, 3: Archeologické nálezy ze školních sbírek univerzity v Plzni. Autor: Martina Barnetová