Abstrakt
Prezentace představuje dílčí výsledky výzkumného projektu Sociální distance ve stratifikačním systému ČR, který si klade za cíl zmapovat stratifikační prostor bez apriorních klasifikací typu status či třída. Jednu z klíčových dimenzí tohoto přístupu tvoří percepce sociálních nerovností. Příspěvek uvede první výsledky kvalitativní analýzy rozhovorů se třiceti lidmi středního věku žijícími v Praze a Liberci doplněné sekundární analýzou dat ze standardizovaných reprezentativních šetření. Polostrukturované rozhovory provedené v roce 2006 se soustředily na široce pojatou problematiku sociálních nerovností v české společnosti, jejím hodnocením a vnímáním jak v každodenním životě vypravěčů tak i v kontextu celé společnosti. Ve svém příspěvku se věnujeme tématu sociální kategorizace skupin společensky znevýhodněných, která bezprostředně souvisí s tím, jak je utvářena symbolická exkluze. V rámci sekundární analýzy reprezentativních dat z výzkumu z roku 2006 (Sociální a kulturní soudržnost) sledujeme, které sociální skupiny veřejnost vyděluje z hlediska životní úrovně ve společnosti jako „dole“ a jaké atributy jsou při tom uplatňuje. Provádíme časové srovnání s výsledky výzkumu z roku 1993 a poukazujeme na asociaci mezi vlastní příslušností v sociálním prostoru (vzdělání) a uváděnými kategoriemi. Stejným tématem se zabývá i první část analýzy rozhovorů, která se soustředí na vnímání sociální kategorie „bezdomovci“. Obecně tak sleduje ve výpovědích na vertikální ose skupiny společensky „dole“ ve vztahu k vlastní pozici vypravěčů. Zaměřuje se na charakteristiky, se kterými lidé ve výpovědích pracují při vysvětlování svého pohledu na postavení skupiny bezdomovců, na prostředky kterými označují pozici skupin na vertikální ose, na hodnocení rozdílů mezi skupinami a na to, zda vypravěči považují nerovnosti za legitimní. Závěrečná část vystoupení představuje teoretické propojení konceptu sociálních distancí s přístupem „intersekcionality“ kombinujícím nerovnosti genderové, třídní a rasovo/etnické doplněné o analýzu, jak respondenti vnímají nerovnosti na základě těchto tří kategorií, a to jednak odděleně, ve srovnání i v kombinacích. Sledujeme, jak jsou třídní, genderové a rasové hierarchie a nerovnosti reprodukovány jako konstruované kategorie. Náš příspěvek propojující kvalitativní a kvantitativní metodologii výzkumu si klade za cíl přispět k porozumění procesu krystalizace sociální struktury české společnosti.
