Rostlina pro březen 2008
Přestože smrky rostou obvykle v lese, lze je pěstovat i v laboratoři za sterilních podmínek, takzvaně in vitro. Ovšem ne jako celé stromy, pouze jako tkáňové kultury.
Na fotografii jsou buňky z takzvané embryogenní kultury smrku. V ní se vytvářejí zárodky (embrya), které jsou v podstatných rysech stejné jako zárodky v semenech.
Za vhodných podmínek se tato embrya plně vyvinou, poté mohou vyklíčit a vyrůst v naprosto zdravé stromy. Některé jehličnany se již v praxi množí pomocí embryogenních kultur - například vánoční stromky (hlavně v USA) nebo druhy, které se obtížně rozmnožují semeny. Biologům tato metoda také umožňuje zkoumat, čím je řízen vývoj rostlinných zárodků.
V Ústavu experimentální botaniky se tématu věnuje tým doktora Martina Vágnera z Laboratoře biologicky aktivních látek. Nyní se zaměřili na výzkum fyziologických pochodů, které probíhají při zamražování a následném rozmražování smrkových tkáňových kultur. Tyto kultury totiž nelze dlouhodobě udržet naživu jinak, než nepřetržitým pěstováním. To je pracné, drahé a kultura navíc postupně stárne. Bylo by proto výhodnější uchovávat buňky v kapalném dusíku (při teplotě -196 °C) a rozmražovat je podle momentální potřeby.
Ne všechny buňky ale takové drsné teplotní šoky přežijí. Jak po rozmražení poznat živé buňky od mrtvých? Překvapivě jednoduše. Některé sloučeniny používané k barvení mikroskopických preparátů obarvují pouze živé buňky, jiné pouze mrtvé. Na tomto snímku od doktorky Kateřiny Eliášové jsou živé buňky zelené, mrtvé jsou červené. Shluky malých buněk v levé části obrázku přežily pobyt v kapalném dusíku i rozmražení. Nyní, po několika dnech kultivace, se z nich začínají vytvářet embrya.
Zelené a červené shluky smrkových buněk vypadají jako abstraktní umělecká díla nebo astronomické fotografie vzdálených mlhovin. Doktorka Eliášová má v zásobě tolik fotografií, že by byla škoda vám ukázat jen jednu. Na další se můžete podívat ve fotogalerii.
Sat, 01.03.2008 - 01:01 — Jan Kolář
Čeština
English