České archeologii hrozí větší katastrofa než při povodni v roce 2002, kdy voda zaplavila Archeologický ústav Akademie věd sídlící na Malé Straně. Ředitel ústavu Luboš Jiráň tímto příměrem reagoval na návrh vládní Rady pro výzkum a vývoj, podle kterého by měly být finanční prostředky pro akademii ze státního rozpočtu v příštích třech letech kráceny téměř o polovinu.

Ústav patřil při povodních mezi nejvíce povodněmi postižené instituce, jeho knihovnu s více než 70 tisíci svazků voda zaplavila do výšky tří metrů.

Akademii vládní rada už v příštím roce navrhuje snížit celkovou státní dotaci z letošních 5,88 na 4,61 miliardy korun. Do roku 2012 by měla dotace dále klesat až na 2,81 miliardy, což je téměř o polovinu. To ale považují představitelé akademie za likvidační.

Akademie věd přichází o státní peníze, bije na poplach

Pro Archeologický ústav by to podle Jiráně znamenalo zastavení hlavních programů, ochromení rozvoje nových nedestruktivních výzkumných metod, jako například letecké archeologie či archeologické geofyziky, zmrazení servisu a „zapouzdření se do nějaké levné badatelské práce za pracovním stolem“.

Ohroženy by byly i záchranné výzkumy, přestože je ústav nefinancuje. Finanční restrikce by totiž vedly k propuštění poloviny vědeckých a odborných pracovníků, kteří by při výzkumech chyběli, uvedl ředitel.

Jediné peníze, které může akademie podle představ rady vlády získat, jsou podle něj ty, které se vloží do výzkumů s výstupy v recenzovaných a jiných časopisech. Jejich představou jiné výzkumy nejsou pokryty, uvedl. „Nepočítají s tím, že například ze zákona máme povinnost evidovat všechny stavební akce, kde se mohou vyskytovat archeologické nálezy. I tato činnost je náročná na peníze. Je ohrožena základní struktura archeologické a památkové péče v Čechách,“ vysvětloval Jiráň.

Akademikové by se podle něj měli proti postupu vládní Rady pro výzkum a vývoj ohradit na mimořádném Akademickém sněmu, který svolali na úterý 30. června.

Špatně nastavený systém

Metodiku hodnocení české vědy, na jejímž základě nyní Akademii věd hrozí škrty v rozpočtu, kritizují i další vědci. V rozhovoru pro TÝDEN.CZ tak před časem učinil například egyptolog Miroslav Bárta.

„Schválně jsem nová pravidla zkoušel uplatnit na profesory z Ivy League (osm špičkových soukromých univerzit na severovýchodě USA, mezi něž patří např. Harvard, Princeton nebo Yale, pozn. red.), protože jsem tam učil a znám je. Neměli by šanci. Takže si myslím, že je něco špatně. Buď jsou profesoři z Ivy League pitomí, nebo jsou pravidla udělána tak jednostranně, že spoustu oborů zcela diskvalifikují,“ říká Miroslav Bárta.

Čeští egyptologové jsou podle něj v publikační činnosti velmi aktivní, ale v novém systému jim to nebude nic platné. „Nepublikujeme tam, kde si přeje vláda, ale tam, kde je to v našem oboru prestižní. Když vydáte dvoustránkovou zprávu v Nature, máte za to mnohem více bodů než profesor Verner, který deset let pracoval na monografii.“

Podle Bárty je nezbytné hodnotit společenské obory odděleně od přírodovědných. Platí v nich totiž jiná pravidla. Klade se v nich důraz na monografie ve světových jazycích, na tematické sborníky a na články, které však nejsou v impaktovaných časopisech. „Ani ty nejlepší slavné předovýchodní nebo egyptologické časopisy nemají impakt,“ vysvětluje.

Kritikům nové metodiky hodnocení mimo jiné vadí, že se jeden systém aplikuje na vzájemně nesouměřitelné obory. Metodika také vysoce oceňuje patenty, aniž bere v potaz, zda jsou patentované vynálezy a postupy skutečně užitečné v praxi. Znevýhodňuje spolupráci více institucí, které se pak o body z výstupu (publikace nebo patentu) dělí. Vědci jsou motivováni k „publikování pro publikaci“ – generují zbytečné články, uměle citují sami sebe a patentují nesmysly jen proto, aby v systému nasbírali co nejvíce bodů.

Foto: Archeologický ústav, Národní muzeum, Miroslav Bárta
Autor: Ondřej Vrtiška


via: http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/ceske-archeologii-pry-hrozi-katastrofa-horsi-nez-povoden_126170.html