Iniciativy společného programování (Joint Programming Initiatives, JPIs) představují nový koncept v oblasti evropské spolupráce ve výzkumu a vývoji, který představila Evropská komise v polovině července 2008 jako jednu z pěti aktivit na podporu implementace Evropského výzkumného prostotu (ERA). Jednalo se o sdělení COM (2008) 468 Směrem ke společnému programování ve výzkumu: spolupráce zefektivní řešení společných výzev (Towards Joint Programming in Research: Working together to tackle common challenges more effectively).
Rada EU zaujala ke společnému programování pozitivní stanovisko a v prosinci 2008 vyzvala členské státy, aby zahájily příslušné kroky. V podstatě jde o zkoordinování národních výzkumných programů v určitých prioritních oblastech a dosažení rychlejšího pokroku společnými aktivitami i rozpočty. Do JPIs se dobrovolně a v různé míře (princip variabilní geometrie) zapojují členské státy EU, aby kolektivně definovaly, rozvinuly a implementovaly společné strategické výzkumné agendy založené na jednotné vizi řešení velkých společenských výzev. Témata pro JPIs identifikuje Skupina na vysoké úrovni pro společné programování (GPC – Groupe de haut niveau pour la Programmation Conjointe), složená ze zástupců členských států a EK. Tato skupina rovněž vypracovala Směrnici pro rámcové podmínky společného programování se šesti základními okruhy: postupy pro vypracování odborných posudků, výhledy do budoucna, hodnocení společných programů, financování přeshraničního výzkumu národními či regionálními orgány, optimální šíření a využití výsledků výzkumu, ochrana, správa a sdílení práv k duševnímu vlastnictví.
Pilotní iniciativa společného programování k boji proti neurodegenerativním chorobám byla schválena Radou EU a oficiálně zahájena v prosinci 2009. Současně byla přijata další tři témata, která vybrala skupina GPC: Zemědělství, bezpečnost potravin a změna klimatu; Kulturní dědictví a globální změna, nová výzva pro Evropu; Zdravá výživa pro zdravý život. Tyto tři JPIs byly poté oficiálně zahájeny v říjnu 2010. Dalších šest témat identifikovala skupina GPC v průběhu roku 2010 s tím, že by měly být zahájeny na podzim 2011. Jedná se o: Více let, lepší život: potenciál a výzvy demografických změn (zahájena oficiálně 30. září 2011); Města Evropy: globální změny, lokální řešení; Výzvy v oblasti vody pro měnící se svět; Zdravá a produktivní moře a oceány; Mikrobiální změny: nové hrozby pro lidské zdraví; Propojování znalostí o klimatu pro Evropu.
Členské státy, zvláště některé z nich (např. Francie, Itálie, Německo, Nizozemí či UK, z nečlenských pak Norsko) jsou v oblasti společného programování velmi aktivní. Čtrnáct členských států je zapojeno do šesti i více iniciativ, buď jako členové nebo pozorovatelé. Česká republika se účastní čtyř, zformalizování české účasti nyní probíhá schvalovacím procesem na národní úrovni. Není nezbytné, aby se všechny státy zapojily do všech JPIs, ale zúčastnění partneři musí zajistit požadované zdroje, a to finanční i lidské. Po schválení tématu nové JPIs začnou zúčastněné státy s přípravnými aktivitami, mezi něž patří definování společné vize a strategické výzkumné agendy, pracovní plány a ustavení řídicích struktur. Pokud pak EK usoudí, že je iniciativa plně připravena oficiálně zahájit svou činnost, vypracuje doporučení, které následně schválí Rada EU.
Při implementaci JPIs vystupuje jako zprostředkovatel Evropská komise. Nedávno ji však Rada EU požádala, aby ke strategickým výzkumným agendám a společným aktivitám JPIs přidala i doplňující opatření a podpořila spolupráci s dalšími programy na mezinárodní úrovni. Komise rovněž zodpovídá za pravidelné informování Rady EU a Evropského parlamentu o pokroku a výsledcích. Vlastní implementace iniciativ spadá do zodpovědnosti členských států.
Jelikož se jednalo o nový proces, objevovaly se zpočátku nečekané překážky. Bylo např. nutné zajistit financování sekretariátů již schválených iniciativ (sekretariáty jsou obvykle umístěny v členském státě, který je hlavním iniciátorem nebo společný program koordinuje). Provozní náklady sekretariátů tedy budou pokryty ze 7. rámcového programu pro VaV, což v praxi obnáší přípravu a podání návrhu projektu do výzvy relevantní tematické priority 7. RP.
V souvislosti s JPIs rovněž vyvstává otázka: pokud je podmínkou k zahájení JPI dosažení kritické masy zdrojů, což posuzuje EK a následně schvaluje Rada EU, nebude docházet k duplicitě při zařazování témat pokrytých JPIs do výzev 7. RP? Budou vědci ještě vůbec schopni zapojovat se do projektů spolupráce 7. RP? Účast v JPI je však dobrovolná a pokud by téma nebylo zařazeno do výzvy 7. RP, budou výzkumní pracovníci nezúčastněných států v podstatě vyřazeni z evropské výzkumné spolupráce. Dalším nevyjasněným bodem je mezinárodní rozměr JPIs – ačkoli se zapojují země asociované k 7. RP a snaží se sladit výzkumné cíle s mezinárodními iniciativami (současné členství některých zemí v JPI pro neurodegenerativní choroby a v kanadské grantové iniciativě Centres of Excellence in Neurodegeneration, COEN), klade zajištění tohoto mezinárodního rozměru zvýšené nároky na koordinaci chodu JPI a dostupnost lidských zdrojů.
Za poněkud kontroverzní lze považovat i vyhlašování společných výzev. Původním záměrem bylo spojit úsilí v rámci existujících národních programů, nikoli vkládat národní finanční prostředky do společného rozpočtu výzev JPIs. Vyšší úspěšnost některých velkých členských států v 7. RP se logicky promítne i do úspěšnosti ve výzvách JPIs a prostředky z rozpočtu národních programů odplynou jinam. Některé iniciativy, jako např. Zdravá a produktivní moře a oceány, se již na počátku rozhodly, že nepůjdou cestou společných výzev. Přidávají se i další iniciativy, které výzvy sice plánovaly, nicméně za současné ekonomické situace si členské státy nemohou dovolit takto vydávat národní prostředky.
Česká republika má na Generálním ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace historicky první vedoucí oddělení. Od 1. února 2011 nastoupila jako vedoucí oddělení pro společné programování Rita Lečbychová, jež předtím po šestnáct let zastávala pozici ředitelky Obchodní a hospodářské komory ve Zlíně. Ve struktuře Generálního ředitelství se toto oddělení nachází v ředitelství B Evropský výzkumný prostor (ERA). Nad rámec iniciativ společného programování řeší problematiku veřejných výzkumných organizací, ERA-Netů, evropské vědecké spolupráce COST a některých již běžících společných programů, které vznikly na základě čl. 185 Smlouvy o EU (např. Evropský program pro metrologický výzkum). Oddělení připravilo výroční konferenci ke společnému programování Partnerství mezi veřejnými sektory (Public to Public Partnership), která se konala v Bruselu ve dnech 9.–11. listopadu 2011 a poskytla prostor pro diskusi o posledním vývoji v politice společného programování v Evropě a partnerství mezi veřejnými sektory obecně.
Informace o společném programování jsou dostupné na http://ec.europa.eu/research/era/areas/programming/joint_programming_en.htm/. Více o skupině GPC a JPIs naleznete na http://www.era.gv.at/.
Brožuru ke koordinaci výzkumných aktivit, která obsahuje rovněž informaci o JPIs, vydalo v roce 2010 Technologické centrum AV ČR – viz http://www.tc.cz/dokums_raw/brozurakoordinacefinal_1294831608.pdf.
ANNA VOSEČKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR
Česky
