Rostlina pro únor 2010
Živočichové jsou velmi pohybliví, ovšem v kategorii „nejrychlejší buňka“ vítězí kupodivu rostliny. Nemluvíme teď o rychlosti pohybu, ale růstu. Což je mnohem náročnější disciplína.
Dojet co nejdřív z Prahy do Ostravy není tak složité. Postavit tam v rekordním čase dálnici je o dost větší výzva. Právě v tempu „výstavby“ vyniká jeden zvláštní typ rostlinných buněk. Najdeme je v pylu.
Většinu pylového zrna zabírá jediná buňka. Po opylení květu z ní vyrůstá dlouhé vlákno – pylová láčka. Ta míří k vajíčkům ukrytým v semeníku. Uvnitř každé láčky putují dvě samčí pohlavní buňky. Pokud láčka předběhne své konkurentky a dostane se jako první k některému vajíčku, samčí buňky ho oplodní.
V květu se tedy odehrává dramatický závod. Cena pro vítěze je lákavá: předají geny potomkům. Tato motivace žene závodníky k extrémním výkonům. Láčka tabáku (na snímku a na videu) se prodlužuje asi o 0,5 mm za hodinu. Přitom roste z pylového zrna velkého jen několik setin milimetru! Světový rekord drží nejspíš kukuřice. Její láčky uhánějí k vajíčku tempem až 10 mm za hodinu.
Láčka přirůstá pouze na špičce. Tam musí buňka neustále dopravovat různé látky, potřebné například pro stavbu buněčné stěny. V Laboratoři buněčné biologie zkoumáme bílkoviny, které celý složitý „projekt“ řídí. Zajímá nás hlavně takzvaný exocyst. Ten určuje, kde se mají přepravované látky vyložit z pomyslných nákladních aut – speciálních vnitrobuněčných váčků. Více se o exocystu dozvíte zde.
Foto: Pylové láčky tabáku. Nahoře snímek bez barvení. Pod ním láčky, v nichž jsou obarveny různé struktury nutné pro jejich růst. Autor fotografií a videa Martin Potocký.
Text Martin Potocký a Jan Kolář
Navštivte naši skupinu na Facebooku a podívejte se na další video překvapivě rychlých buněk!
Po, 15.02.2010 - 10:00 — Jan Kolář
Čeština
English