České vědkyně spoluautorkami objevné studie v Molecular Ecology
Arenaviry způsobují na americkém kontinentě smrtelně nebezpečné krvácivé horečky, na které umírá až třetina pacientů. U hlodavců přitom nevyvolávají závažnější onemocnění, a to i přesto, že druhové spektrum arenavirů je v případě těchto drobných savců daleko širší. Za důvod, proč jsou hlodavci odolní vůči nákaze, se až dosud považoval jejich dlouhodobý společný vývoj. Tento názor však vyvrací studie, na níž se podílely i české badatelky Natália Martínková a Michaela Bayerlová. Práce nyní vyšla v odborném časopisu Molecular Ecology.
Podle nových poznatků arenaviry často mění hostitelské druhy a rychle se přizpůsobí novým
hostitelům. Natália Martínková a Michaela Bayerlová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a
Masarykovy univerzity v Brně spolu s Nancy Irwin a Olivier Missa z Univerzity v Yorku ve Velké
Británii studovali evoluční vztahy hostitelů s viry ze skupiny Tacaribe. Jsou to arenaviry z Jižní
a Severní Ameriky a pět z nich způsobuje u lidí krvácivé horečky s vysokou úmrtností. Celkem dvacet
tři známých druhů virů napadá asi třicet dva druhů savců, především hlodavců. Dlouho se
předpokládalo, že arenaviry se během evoluce vyvíjely společně se svými hostiteli, ale autoři této
studie dokázali, že tomu tak není. „Výzkum tohoto rozsahu si vyžádal spolupráci odborníků z různých
specializací, abychom rozpletli složité vztahy, jakými postupuje evoluce těchto významných
patogenů,” říká Natália Martínková.
S použitím metod využívaných v ekologii a bioinformatice vědci zjistili, že čtyři skupiny
arenavirů mají různé mechanismy vztahů s hostiteli. Zarážející ovšem je, že skupina virů
patogenních pro člověka napadá hlodavce žijící v daném regionu náhodně. Výskyt několika hlodavců ve
stejné oblasti dává virům příležitost snadno přeskočit na jiného hostitele, což vítězí nad potřebou
najít blízce příbuzného hostitele s podobnými vlastnostmi a obrannými schopnostmi. „Již si nemůžeme
myslet, že arenaviry Nového světa se vyvinuly společně s hostitelskými hlodavci. Mnohé z nich
přeskakují na nové hostitele, když se jim vyskytne vhodná příležitost. Tyto výsledky představují
důležitou informaci pro pochopení, které patogenní linie virů jsou potenciálně nebezpečné a mohli
by se dál rozšířit,” říká Martínková.
Podrobnější informace:
Irwin N. R., Bayerlová M., Missa O., Martínková N. 2012. Complex pattern of host switching in
New World arenaviruses.
Molecular Ecology,
http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-294X.2012.05663.x/abstract
Kontakt:
Mgr. Natália Martínková, Ph.D., Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR, v. v. i., mobil:
+420 606 124 586, e-mail: martinkova@ivb.cz
Natália Martínková je laureátkou stipendia L’Oréal Pro ženy ve vědě za rok 2012 a v roce
2011 získala Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd ČR. Zabývá se evoluční genetikou se
zaměřením na infekční onemocnění a přednáší v Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy
univerzity v Brně.
Michaela Bayerlová vystudovala matematickou biologii v Institutu biostatistiky a analýz
Masarykovy univerzity a v současnosti se věnuje výzkumu v medicínské oblasti na
postgraduálním studiu na Univerzite v Göttingenu.
Připravily: Ústav biologie obratlovců AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Skupina arenavirů, které mohou být nebezpečné pro člověka (červeně), často mění
hostitele.
Obr.: Blackwell Publishing Ltd., Irwin et al. 2012. Molecular Ecology, změněno
Většina arenavirů často mění hostitele.
Obr.: Blackwell Publishing Ltd., Irwin et al. 2012. Molecular Ecology
Rozšíření hostitelů může podporovat šíření arenavirů nebezpečných pro člověka (červeně).
Obr.: Blackwell Publishing Ltd., Irwin et al. 2012. Molecular Ecology
Křečci bavlníkoví jsou častými hostiteli arenavirů.
Foto: CDC/James Gathany, 2005
19 Jun 2012
