Česko-norský výzkum míří k potlačení růstu nádorových buněk
Slibný začátek pro vývoj nového protinádorového léku, byť v mnohaleté perspektivě, mohou znamenat výsledky spolupráce vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a badatelského týmu z univerzitní nemocnice v norském Oslu. Podařilo se jim totiž najít způsob, jak potlačit růst rakovinových buněk prostřednictvím nového inhibitoru tzv. signální dráhy Wnt. Ta v lidském organismu řídí řadu buněčných procesů, mimo jiné i dělení buněk a jejich vyzrávání. Práce byla uveřejněna v odborném časopise Cancer Research v červnu 2012 – viz zde.
Buňky komunikují se svým okolím prostřednictvím povrchových molekul, z nichž je signál
přenášen signálními dráhami až do buněčného jádra, kde se generuje patřičná odpověď na úrovni
genové aktivity (např. zahájit buněčné dělení, nebo naopak dělení zastavit). Tyto signální dráhy
jsou tvořeny proteiny, které si mezi sebou zprávu postupně předávají a zajišťují tak správné
fungování buněk a celého organismu. A právě defekty některých z těchto proteinů mohou vést ke
zvratu zdravé buňky v nebezpečnou buňku nádorovou.
Co je to vlastně nádorové bujení? Zdravá buňka v důsledku genových mutací ztratí mechanismy,
které řídí buněčné dělení, začne se nekontrolovatelně množit a vytváří tak ložisko primárního
nádoru, které utlačuje okolní tkáně. Buňky tohoto primárního nádoru se posléze začnou uvolňovat a
cestovat po těle. Zabydlují se v dalších orgánech a dochází ke vzniku tolik obávaných
metastáz.
„Jednou z nejdůležitějších drah je signální dráha proteinů Wnt. Hraje nezastupitelnou roli jak
v embryonálním vývoji, tak v dospělých tkáních, kde se podílí na kontrole dělení buněk, například v
sliznici střeva. Nadměrná aktivita této dráhy způsobená různými mutacemi jejích proteinových článků
se objevuje u mnoha typů nádorů, včetně v Česku nejčastějších nádorů tlustého střeva. Potlačení
nadměrné aktivity této signální dráhy by mohlo být správnou cestou při vývoji nových
protinádorových léků proti těmto typům malignit,“ vysvětluje Mgr. Ondřej Machoň, Ph.D., z Ústavu
molekulární genetiky AV ČR.
V rámci zmíněného výzkumu otestovali čeští a norští vědci na buňkách v tkáňové kultuře kolekci
37 000 chemických látek, z nichž pak následně nejlépe vyšla sloučenina s kódovým názvem JW55. Tato
sloučenina inhibuje funkci tankyrasy, enzymu, který reguluje odpověď signální dráhy Wnt. Ke studiu
efektu molekuly JW55 na nádorové buňky použili badatelé laboratorní buněčné linie odvozené z nádorů
tlustého střeva. Při kultivaci těchto buněk se sloučeninou JW55 bylo pozorováno významné snížení
aktivity dráhy Wnt, které vedlo k potlačení růstu nádorových buněk. Zásadní bylo, že podobný efekt
měla tato látka i na růst nádorů přímo ve střevě myší, a hlavně to, že zdravá část sliznice střeva
nebyla u těchto myší léčbou poškozena.
Každým rokem onemocní v České republice přes 70 000 lidí rakovinou a každým rokem na tuto
nemoc (či spíše velkou skupinu onemocnění) zemře kolem 27 000 nemocných. S těmito vysokými počty
onkologicky nemocných dlouhodobě zaujímáme přední příčky pomyslného evropského a u některých
typů nádorů i celosvětového žebříčku.
Více informací v publikaci:
Waaler J,
Machon O
,
Tumova L, Dinh H,
Korinek V, Wilson SR, Paulsen JE, Pedersen NM, Eide TJ,
Machonova O, Gradl D, Voronkov A, von Kries JP, Krauss S. A Novel Tankyrase Inhibitor
Decreases Canonical Wnt Signaling in Colon Carcinoma Cells and Reduces Tumor Growth in Conditional
APC Mutant MiceCancer Res. 72:2822-2832 (2012).
Kontakt: Mgr. Ondřej Machoň, Ph.D., Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.; tel: 241 063
111, e-mail:
Ondrej.Machon@img.cas.cz
Připravily: Ústav molekulární genetiky AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
25 Jun 2012
