Poslání AV ČR

Akademie věd České republiky byla zřízena zákonem č.283/1992 Sb. jako český nástupce dřívější Československé akademie věd. Je soustavou 54 veřejných výzkumných pracovišť. Pracuje zde téměř 7000 zaměstnanců, z nichž více než polovina jsou badatelé s vysokoškolským vzděláním. Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Tento výzkum - ať již svou povahou vysoce specializovaný nebo interdisciplinární - usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti a domácí kultury. Pracoviště Akademie věd se podílejí na vzdělávání, a to především výchovou mladých badatelů při uskutečňování doktorských studijních programů, ale i pedagogickou aktivitou svých pracovníků na vysokých školách. Akademie též rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem. Řada společných mezinárodních projektů i výměny pracovníků se zahraničními partnerskými institucemi upevňují zapojení české vědy do mezinárodního kontextu. Nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd je Akademický sněm složený ze dvou třetin ze zástupců všech ústavů a dále z reprezentantů vysokých škol, státní správy, podnikatelských kruhů a jiných význačných osobností. Výkonným orgánem Akademie je Akademická rada v čele s předsedou Akademie věd, Vědecká rada se zabývá především vědní politikou Akademie věd. Tyto celoakademické orgány jsou voleny vždy na čtyřleté období. Nezávislé hodnocení vědecké úrovně jednotlivých ústavů zajišťují Komise pro hodnocení výzkumné činnosti pracovišť AV ČR a jejich výzkumných záměrů, odpovídají svou odbornou působností jednotlivým oblastem věd Akademie. Akademie věd je financována především ze státního rozpočtu. Financování vědecké práce v Akademii odpovídá běžným mezinárodním standardům. Kromě institucionálního financování výzkumných záměrů pracovišť AV ČR se stále výrazněji uplatňuje financování účelové, uskutečňované formou řešení vědeckých projektů a grantů vybraných ve veřejné soutěži. Akademie jako první v republice zřídila vlastní Grantovou agenturu, která finančně podporuje vědecké projekty na základě posudků spočívajících na peer review systému za účasti zahraničních posuzovatelů. Jednotlivé ústavy získávají další finanční zdroje účastí na domácích a zahraničních programech. V rozpočtových záležitostech zastupuje Akademie na základě zmocnění i 71 specializovaných českých vědeckých společností sdružených v Radě vědeckých společností.


Historie AV ČR

Současná Akademie věd ČR navazuje ve své činnosti nejen na dřívější Československou akademii věd, ale i na řadu jejích předchůdců. Nejstarší vskutku dlouhodobě činnou učenou společností byla Královská česká společnost nauk (1784-1952), která zahrnovala vědy humanitní i přírodní. Mezi zakladatele patřili filolog Josef Dobrovský, historik Gelasius Dobner či matematik a zakladatel pražské univerzitní hvězdárny Joseph Stepling, v jejím čele později stál historik František Palacký. Již v letech 1861-1863 navrhoval Jan Evangelista Purkyně ve svém spise Academia vytvoření samosprávné mimouniverzitní vědecké instituce, která by sdružovala vědecké ústavy reprezentující hlavní obory tehdejší vědy. Tato myšlenka instituce věnující se interdisciplinárnímu výzkumu je velmi blízká koncepci a struktuře dnešní Akademie věd. Na sklonku 19. století dochází u nás ke vzniku jazykově odlišených vědeckých institucí: krátce po sobě byly založeny Česká akademie věd a umění (1890-1952, zakládací listina) a Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (1891-1945). Česká akademie věd a umění byla založena díky mimořádné finanční podpoře českého architekta a stavitele Josefa Hlávky, který se stal i jejím prvním prezidentem. Úkolem této instituce byla podpora vědy a literatury pěstované v českém jazyce a českého umění. Nejvýznačnějším polem její působnosti byla činnost publikační. Udílela i stipendia a podpory, ale vznikala při ní i menší badatelská zařízení. Po vzniku samostatné Československé republiky v r. 1918 se rodí i další vědecké instituce jako např. Masarykova akademie práce či samostatné státní ústavy jako Slovanský, Orientální či Archeologický. Čilé mezinárodní styky domácích institucí vyvrcholily vstupem do Mezinárodní unie akademií i do Mezinárodní rady badatelské. Po nastolení totalitního režimu v r.1948 byly zrušeny všechny dosavadní hlavní vědecké mimouniverzitní instituce a učené společnosti a na jejich místě byla založena Československá akademie věd (1953-1992), která zahrnovala jak soubor vědeckých ústavů, tak učenou společnost. Přestože věda byla až do pádu tohoto režimu v r. 1989 podřízena silnému ideologickému tlaku, udržovala si v řadě případů svou tvůrčí potenci a nalézala tak (i když v jednotlivých oborech a obdobích různě) cestu ke světové vědecké komunitě. Svědčí o tom např. udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovskému v r.1959 nebo světové uznání, které se dostalo Ottovi Wichterlovi za vynález kontaktních čoček. Z dalších vynikajících představitelů české vědy, kteří v minulosti v Akademii pracovali, zmiňme alespoň matematika Eduarda Čecha, teoretického fyzika Václava Votrubu, geofyzika Víta Kárníka, fyziologa Viléma Laufbergera či filozofa a spoluautora Charty 77 Jana Patočku. Otto Wichterle se pak stal prvním předsedou Akademie po návratu demokracie do naší země.


Základní informace

Akademie věd České republiky byla zřízena zákonem č.283/1992 Sb. jako český nástupce dřívější Československé akademie věd. Je soustavou 54 veřejných výzkumných pracovišť. Pracuje zde téměř 7000 zaměstnanců, z nichž více než polovina jsou badatelé s vysokoškolským vzděláním. Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Tento výzkum - ať již svou povahou vysoce specializovaný nebo interdisciplinární - usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti a domácí kultury. Pracoviště Akademie věd se podílejí na vzdělávání, a to především výchovou mladých badatelů při uskutečňování doktorských studijních programů, ale i pedagogickou aktivitou svých pracovníků na vysokých školách. Akademie též rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem. Řada společných mezinárodních projektů i výměny pracovníků se zahraničními partnerskými institucemi upevňují zapojení české vědy do mezinárodního kontextu. Nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd je Akademický sněm složený ze dvou třetin ze zástupců všech ústavů a dále z reprezentantů vysokých škol, státní správy, podnikatelských kruhů a jiných význačných osobností. Výkonným orgánem Akademie je Akademická rada v čele s předsedou Akademie věd, Vědecká rada se zabývá především vědní politikou Akademie věd. Tyto celoakademické orgány jsou voleny vždy na čtyřleté období. Nezávislé hodnocení vědecké úrovně jednotlivých ústavů zajišťují Komise pro hodnocení výzkumné činnosti pracovišť AV ČR a jejich výzkumných záměrů, odpovídají svou odbornou působností jednotlivým oblastem věd Akademie. Akademie věd je financována především ze státního rozpočtu. Financování vědecké práce v Akademii odpovídá běžným mezinárodním standardům. Kromě institucionálního financování výzkumných záměrů pracovišť AV ČR se stále výrazněji uplatňuje financování účelové, uskutečňované formou řešení vědeckých projektů a grantů vybraných ve veřejné soutěži. Akademie jako první v republice zřídila vlastní Grantovou agenturu, která finančně podporuje vědecké projekty na základě posudků spočívajících na peer review systému za účasti zahraničních posuzovatelů. Jednotlivé ústavy získávají další finanční zdroje účastí na domácích a zahraničních programech. V rozpočtových záležitostech zastupuje Akademie na základě zmocnění i 71 specializovaných českých vědeckých společností sdružených v Radě vědeckých společností.


Mikrobiologický ústav

Ředitel: Martin Bilej, RNDr,DrSc
Zástupce ředitele: Jiří Gabriel, RNDr,DrSc
Sekretariát: (420)296442341, Fax: (420)296442201
  


Fyziologický ústav

Ředitelka: Lucie Kubínová, RNDr,CSc
Zástupce ředitelky: Jakub Otáhal, MUDr,PhD
Sekretariát: (420)296442424,(420)296442408, Fax: (420)296442488
  


Ústav experimentální medicíny

Ředitelka: Eva Sykova, Prof,MUDr,DrSc
Zástupce ředitelky: Alexandr Chvátal, Doc,RNDr,DrSc
Sekretariát: (420)296442230, Fax: (420)296442782
  


Ústav experimentální botaniky (odloučené pracoviště)

Ředitelka: Eva Zažímalová, Doc,RNDr,CSc
Zástupce ředitelky: David Honys, RNDr,PhD
Sekretariát: (420)225106455
  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  

  
Užitečné informace


Ústav molekulární genetiky

Ředitel: Václav Hořejší, Prof,RNDr,CSc
Zástupce ředitele: Petr Dráber, RNDr,DrSc, Jiří Špička, Mgr,Ing,MBA
Sekretariát: (420)241063215, Fax: (420)224310955
  


Biotechnologický ústav

Ředitelka: Jana Pěknicová Doc,RNDr,CSc
Sekretariát: Klára Knížková (420)241063613
  
  


Ústav analytické chemie (odloučené pracoviště)

Ředitelka: Ludmila Křivánková, Prof,RNDr,CSc
Zástupce ředitelky: František Foret, Ing,CSc, Dalibor Krejčí, Ing
Sekretariát: (420)532290182
  
  


Ústav živočišné fyziologie a genetiky (odloučené pracoviště)

Ředitel: Ing. Jan Kopečný, DrSc
Zástupce ředitele: Petr Bobák, Ing,CSc, Hana Kovářová, RNDr,CSc
Sekretariát: (420)315639532