Publikace ke stažení

Lux M., P. Sunega, M. Mikeszová, J. Večerník, F. Matyáš 2006

Analýza opatření bytové politiky směřujících k podpoře flexibility práce v ČR
1. díl, teoretický úvod

Praha: Sociologický ústav AV ČR.

S rostoucím důrazem na větší flexibilitu práce se věnuje ve vyspělých zemích stále větší pozornost vztahu trhu práce k trhu bydlení a bytovým politikám. Ještě větší pozornost by tento vztah však zasloužil právě v postkomunistických zemích. Nejen proto, že stejně jako trh práce musel od počátku transformace být postupně vytvářen i trh bydlení, existující před rokem 1989 často jen okrajově a v ilegální podobě, ale také proto, že z důvodu pomalých reforem v oblasti bydlení a bytové politiky po změnách režimů se vytváření skutečného trhu bydlení výraznějším způsobem zpozdilo. V mnoha postkomunistických zemích získala bytová politika charakter pijáku ostatních bolestí z ekonomické transformace, jediné, jakkoliv z hlediska sociální spravedlnosti sporné, jistoty, o kterou se lze, v jinak v do důsledku přeměňovaném systému, opřít. Konkrétními příklady těch opatření bytových politik, které odrážely spíše privilegia minulého režimu než výzvy nových ekonomických systémů, jsou zvýhodněná privatizace bývalých státních, podnikových či obecních nájemních bytů stávajícím nájemníkům (v mnohých postkomunistických zemích byly byty v zásadě předány do vlastnictví nájemníků úplně zdarma) nebo zachování necílených plošných regulací nájemného. Systémy tržního financování bydlení (poskytování hypotečních úvěrů) začaly, zejména z důvodů makroekonomické nestability v počátcích transformace, efektivně fungovat v podstatě až s počátkem nového tisíciletí a v mnohých postkomunistických zemích nefungují dosud. Konzervativnost bytových politik a rostoucí tlak na flexibilitu na trzích práce se tak dostaly v těchto zemích do silného rozporu. Vzájemná vazba mezi trhy práce a bydlení tak mohla mít, teoreticky, mnohem větší význam v postkomunistických zemích než v zemích vyspělých.

Projekt, jehož hlavním výstupem je tato dvoudílná studie, je první odbornou prací zaměřující se, jakkoliv spíše jen parciálně a z určitého níže vymezeného úhlu, na vzájemnou vazbu trhu bydlení a trhu práce v českém prostředí po roce 1989. Jeho cílem nebylo rozšířit metodiku či teorii bádání v tomto směru užívanou dosud ve světě, jako spíše využít stávající metodiky a udělat první krok ke zjištění základních limitujících faktorů pro migraci českých domácností za prací a na základě těchto zjištění dát určitá aplikovatelná doporučení konkrétních opatření v oblasti bytové politiky, jež by mohly vést k posílení migrace českých domácností za prací.

Náplní této studie je zejména:

• prezentace základních závěrů vybraných teoretických i empirických studií publikovaných světovým výzkumem bydlení zabývajících se vazbou mezi trhem práce (resp. migrací domácností za prací) a trhem bydlení;
• zmapování celkové migrace českých domácností i migrace českých domácností za pracovními příležitostmi a její srovnání s mírou migrace ve vybraných vyspělých i transformujících se zemích;
• analýza vlivu právního důvodu užívání bydlení^[1] na faktickou a zamýšlenou prostorovou mobilitu českých domácností za pracovními příležitostmi a zhodnocení váhy vlivu právního důvodu užívání bydlení na zamýšlenou prostorovou mobilitu českých domácností za pracovními příležitostmi při porovnání s vahou jiných možných, zejména pak kulturních a psychologických, faktorů;
• doporučení programů (nástrojů, podpor) v oblasti bytové politiky, které by mohly, při snaze o co nejvyšší efektivitu, přispět ke zvýšení mobility za pracovními příležitostmi.

K dosažení výše zmíněných cílů se řešitelský tým věnoval studiu zahraniční odborné literatury k danému tématu doplněnému konzultacemi se zahraničními odborníky, statistické analýze existujících sekundárních datových zdrojů (datové zdroje ČSÚ, dosud realizovaná sociologická šetření dotýkající se problému prostorové mobility domácností za pracovními příležitostmi), ale zejména realizoval a statisticky zpracoval řadu doplňkových kvantitativních i kvalitativních sociologických šetření: dvě dotazníková šetření na vzorku celé české populace formou přiřazení sady otázek do pravidelných omnibusových šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, dotazníkové šetření mezi uchazeči o zaměstnání (nezaměstnanými lidmi) v okrese Opava, čtyři kvalitativní šetření (metodou skupinkových diskusí, focus groups) mezi uchazeči o zaměstnání (nezaměstnanými lidmi) v okrese Opava a mezi lidmi, kteří se za pracovní příležitostí přestěhovali do Prahy, a kvalitativní sondu (případovou studii) týkající se již realizované veřejné podpory v oblasti bytové politiky v průmyslové zóně Kolín-Ovčáry.

Výše uvedenému předmětu zkoumání odpovídá i struktura této studie. V prvním díle studie se autoři věnují zejména prezentaci zahraničních poznatků a analýze migračních dat ČSÚ: konkrétně teoretickým východiskům vazby mezi trhem práce a trhem bydlení publikovaným v zahraniční odborné literatuře, přehlednému popisu výsledků vybraných parciálních empirických analýz vazeb mezi těmito trhy provedených v různých vyspělých zemích, stručnému popisu vybraných nástrojů bytové politiky používaných pro zvýšení migrace domácností za pracovními příležitostmi ve vybraných vyspělých zemích a v poslední kapitole též zmapování vnitřní migrace českých domácností za využití dostupných dat ČSÚ, a to v mezinárodním srovnáním s úrovní migrace v jiných vyspělých a tranzitivních zemích.

První díl studie nabízíme zájemcům ke stažení   ve formátu *.pdf, který lze otevřít v programu Acrobat Reader (program je zdarma a můžete si ho stáhnout ze stránek firmy Adobe).

K obsahu publikace