V rámci Evropského dne vědy pro mládež 2012, k němuž se letos poprvé připojila také AV ČR uspořádalo SSČ AV ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR komponovanou přednášku na téma Astronomie & Čas: Tajemství Mayského kalendáře. Především studenti a učitelé se tak mohli dozvědět, jak se to má s prognózami o konci světa v souvislosti s končící etapou Mayského kalendáře a zda nás některá z předpovídaných katastrof koncem roku ohrozí.
Trojlístek přednášek, které uspořádal Odbor projektů a grantů SSČ moderoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. V první z přednášek poskytnul Vladimír Böhm z Vysoké školy politických a společenských věd pohled na formování, vývoj a pád mayské kultury a nastínil také vznik Mayského kalendáře a knihy mayské astronomie, tzv. Drážďanského kodexu. Mayskému kalendáři z perspektivy astronoma se věnoval Jan Vondrák z Astronomického ústavu, který představil metody výpočtu okamžiku astronomických úkazů, které Mayové v kalendáři zaznamenali. Výpočty, které se řídí souvztažnostmi mayského a juliánského kalendáře, se u různých autorů liší i o několik století. Propočty, jež za konec kalendáře stanovily prosinec, považuje Jan Vondrák za zavádějící. V poslední přednášce Svět Mayů pohledem přírodovědce Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu vyzdvihl, že do „světa Mayů“ patří nejen přesný kalendář (a tím ovšem i problém jeho vztahu ke kalendáři našemu), ale i astronomicky orientované pyramidy, ceremoniální a další významné stavby. Tam, kde nelze existující prostorovou orientaci staveb vysvětlit astronomicky, používají badatelé Fusonovu hypotézu, která předpokládá, že Olmékové a Mayové své stavby orientovali podle kompasu. Mayové měli také funkční systémy manipulující s vodou daleko nad rámec požadavků pokrýt nutnou spotřebu pitné vody. Stavěli pyramidy také jako akustická díla připomínající řecké amfiteátry a disponovali rozsáhlou sítí silnic. Nevyřešená zůstává podle Jaroslava Klokočky otázka, zda se do Mesoameriky dostali mořeplavci dříve než Vikingové a odkud.“
