tajemník PhDr. Zuzana Bláhová, Ph.D.
Univerzita Hradec Králové
Filozofická fakulta, Katedra archeologie,
Rokitanského 62
500 02 Hradec Králové
.
.
Charakteristika území
Všechna katastrální území Královehradeckého kraje jsou „územím s archeologickými nálezy“ ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění.
.
Povinnosti stavebníka
V souladu s ustanovením § 22 citovaného zákona „…jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.“
Stavebník má právo zvolit si dle svého uvážení, která z územně příslušných oprávněných organizací archeologický výzkum provede. Provádění archeologických výzkumů přitom nepodléhá zákonu č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění.
.
Záchranný archeologický výzkum
Záchranný archeologický výzkum je ve své podstatě standardním archeologickým výzkumem, který se však vyznačuje tím, že je vyvolán stavební činností nebo jinou činností, jejíž součástí jsou zemní práce a jiné zásahy do země, ale také do zásypů kleneb a stropů historických staveb.
.
Záchranný archeologický výzkum je veden s cílem:
- identifikovat, dokumentovat a na základě toho interpretovat vztahy mezi movitými a nemovitými archeologickými nálezy;
- přímo fyzicky zachránit movitý nálezový fond, který je majetkem kraje – viz § 23, odst. 6 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění (nemovitý fond je zachraňován jen nepřímo, formou podrobné dokumentace).
Pouze prostřednictvím kvalifikovaného archeologického výzkumu lze rekonstruovat historický vývoj daného prostoru, který bude následnou stavební, těžební či jinou obdobnou činností nenávratně pozměněn či zničen.
.
Definice archeologického výzkumu
Rozsah, způsob provedení a doba trvání záchranného archeologického výzkumu závisí především na:
- povaze stavbou, těžbou či jinou obdobnou činností dotčeného prostoru – tj. konkrétním charakteru ÚAN (kategorie I., II., III., IV.);
- již zjištěné či odůvodněně předpokládané povaze archeologických nálezů na tomto území (zejména nemovitých – archeologických objektů, vrstev a souvrství), jejich četnosti a složitosti, respektive nárokům na jejich výzkum;
- typu a rozsahu stavební, těžební či jiné činnosti, která záchranný výzkum vyvolala a způsobu jejího provedení.
Každý stavební (těžební či jiný) záměr je proto posuzován zcela individuálně, přičemž záchranný výzkum je plánován tak, aby zůstala – byť v jiné podobě – zachována výpovědní hodnota souboru movitých i nemovitých archeologických nálezů coby historického pramene.
Podmínky, za jakých bude archeologický výzkum proveden (tedy zejména rozsah, způsob provedení, doba trvání a náklady), jsou specifikovány v rámci dohody, kterou oprávněná organizace uzavírá se stavebníkem (resp. vlastníkem, správcem či uživatelem příslušné nemovitosti). V případě, že k dohodě nedojde, rozhodne krajský úřad o povinnostech stavebníka (resp. vlastníka, správce či uživatele nemovitosti) strpět provedení archeologických výzkumů a o podmínkách, za nichž archeologické výzkumy mohou být provedeny (viz též § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění).
.
VYMEZENÍ POJMŮ
Archeologický nález
Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí1.
Území s archeologickými nálezy (ÚAN)
Za území s archeologickými nálezy lze považovat prostor, kde již byly registrovány jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k přírodním podmínkám2 či dosavadnímu historickému vývoji3 tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Na základě metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR lze vyčlenit celkem 4 kategorie ÚAN4 :
- ÚAN kategorie .: území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.
- ÚAN kategorie .: území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100 % (svědectví písemných pramenů, těsná blízkost ÚAN kategorie I.).
- ÚAN kategorie I.: území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškeré území státu kromě kategorie IV).
- ÚAN kategorie .: území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území — doly, lomy, cihelny, pískovny apod., kde byly odtěženy vrstvy a uloženiny čtvrtohorního stáří).
.
ENGLISH VERSION
