Po osmi letech práce je završeno úsilí téměř padesáti odborníků z patnácti vědeckých institucí. Světlo světa spatřil poslední z osmi dílů kompendia Archeologie pravěkých Čech, které shrnuje současné vědomosti o osídlení našeho území od nejstarších předků moderního člověka po příchod Slovanů v 6. století.
Kompendium představuje dosud nejrozsáhlejší práci o pravěkých Čechách a svým rozsahem je unikátní i ve světovém měřítku. Obsahuje 1445 stran textu s řadou tabulek, kreseb a map doplněných 128 stranami barevných obrazových příloh. Vydavatelem je Archeologický ústav Akademie věd, v němž působí i všichni editoři jednotlivých svazků.
Od paleolitu po stěhování národů
Čtenáři v kompendiu najdou informace o typech osídlení, nálezech artefaktů, využívání surovin, zpracování materiálů, způsobech obživy, rituálech i vztazích ve společnosti v jednotlivých obdobích. Práce nabízí různé interpretace získaných dat a kromě odpovědí naznačuje i řadu otázek pro další výzkum.
Osm svazků kompendia
1. Pravěký svět a jeho poznání
2. Paleolit a mezolit
3. Neolit
4. Eneolit
5. Doba bronzová
6. Doba halštatská
7. Doba laténská
8. Doba římská a stěhování národů
Úvodní svazek autoři věnovali obecným informacím o archeologické teorii a metodách. Ostatní svazky se věnují jednotlivým obdobím pravěku. Mají formálně shodnou strukturu, ale teoretická východiska, metodologické přístupy a důraz na jednotlivá témata se liší podle pojetí jednotlivých editorů a autorských týmů.
Druhý svazek, věnovaný paleolitu a mezolitu, pokrývá období dlouhé 2,5 milionu let, zatímco na dalších šest dílů zbývá „pouhých“ šest tisíciletí. Podle Slavomila Vencla, editora tohoto svazku, je to logické, protože o nejstarších obdobích máme relativně málo informací. „O svých rodičích toho víme velmi mnoho, o životě našich prarodičů jsme také leccos slyšeli, ale u čtvrté generace začíná problém. Kdyby se nás někdo zeptal na prababičku z matčiny strany, uvedl by nás do značných rozpaků. S historickou pamětí je to podobné,“ vysvětlil na dnešní tiskové konferenci.
Osm let práce
Poslední velká práce o českém pravěku pochází z roku 1978. Od té doby se samozřejmě množství informací značně rozšířilo, mimo jiné díky novým metodám výzkumu. Nápad na kompendium se v Archeologickém ústavu zrodil v roce 2000, práci však zbrzdila povodeň z léta 2002, která archivy, knihovnu i laboratoře ústavu citelně zasáhla. Část svazků vyšla už v roce 2007, poslední dorazil z tiskárny tento čtvrtek.
Mezioborový přístup
Na kompendiu se nepodíleli pouze archeologové, ale také odborníci z dalších oborů, protože moderní archeologie klade důraz na interakci člověka a prostředí, ve kterém žije. K lepšímu pochopení dávných kultur tak pomáhají například archeobotanici nebo archeozoologové. Užitečné informace o diverzitě populací poskytla archeogenetika. Ke slovu přišly i nedestruktivní metody vycházející z přírodních věd, například geofyzikální výzkum archeologických lokalit, geografické informační systémy nebo digitalizace dat umožňující srovnávání a statistickou analýzu velkých souborů informací.
Osmidílná Archeologie pravěkých Čech je určena archeologům, studentům i amatérským zájemcům o archeologii, ne však nejširší veřejnosti. Nejde o popularizaci oboru, ale o shrnutí všech důležitých poznatků. Stojí přes tři tisíce korun a vyšla v nákladu tisíc výtisků.
Foto: ČTK
Autor: Ondřej Vrtiška – redaktor rubriky Moderní život
ENGLISH VERSION
