Vytuneluje průmyslová lobby základní výzkum?

Za tlustou monografii, na které dřou vědci několik let, dostávají 40 bodů bez ohledu na práci, kterou do ní vložili, a rozsáhlost knihy. Když v roce 2003 dovršil jeden badatel sedmdesátku a o dva roky později zemřel, napsala jeho spolupracovnice do různých periodik nejprve dvě gratulace a potom čtyři nekrology. Za tyhle drobné články, ve kterých hodnotila kolegu, nasbírala – i když nechtěně – celkem 69,5 bodu.

To je jeden příklad, jak vypadá v praxi metodika hodnocení, kterou prosadila vládní Rada pro výzkum a vývoj. Stupnice, kterou vymyslela, sčítá jablka, hrušky a třesně, přitom její autory vůbec nezajímá, jakou práci museli trhači vynaložit, aby je uložili do košíků. Prostě kvantita na úkor kvality.

Jak by podle těchto měřítek hodnotila práci Antonína Holého, který od roku 1970 zkoumal nejrůznější látky, hledal jejich případné léčebné účinky – a teprve po 22 letech v jedné z nich našel lék na virus HIV, který způsobuje AIDS? Nejlepší dosud známý lék. Kromě toho prof. Holý přišel v devadesátých letech i na další převratné léky.

Tak podivná metodika neexistuje nikde na světě. Těžko srovnávat výsledky třeba genetiků a historiků nebo fyziků a sociologů. Jenže ta naše rada je chytřejší, než všichni ostatní, a porovnává je. Žádosti České konference rektorů, Rady vysokých škol, nemluvě o AV, o úpravy metodiky nebrala vůbec na vědomí.

Výsledek, který pomocí těchto prapodivných kritérií vznikl, vede k tomu, že se má prudce snižovat rozpočet pro Akademii věd – jako údajně nedostatečně fungující instituce. Příští rok by měla z 5 miliard přijít o 1,03 miliardy, následovalo by další škrcení, až by v roce 2012 měla rozpočet jenom něco přes 2,5 miliardy. Předseda AV Jiří Drahoš na mimořádném valném shromáždění Akademie věd 30. června upozornil, že naprosto pokřivená interpretace reformy výzkumu a vývoje touto radou, stejně jako její způsob sestavování rozpočtu, „bude znamenat během krátké doby likvidaci nejen Akademie věd, ale následně i kvalitního výzkumu v dal