Celkem tři nevelké sondy (obr. 1) poskytly rozsahem nevelké, ale pozoruhodné poznatky zejména o:
1) počátcích raně středověkého osídlení na nalezišti, které lze díky nálezu intaktního půdního typu (určení J. Zavřela; sonda I) a vrstvy s keramikou nad ním zařadit nejdříve na konec 10. nebo do 11. století (pro budoucí upřesnění je v tomto případě rozhodující chronologie pokročilé keramiky s kalichovitými okraji, která byla zdobená jednozubým, nikoliv hřebenovým rydlem). Potvrdily se tak poznatky A. Bartoškové (1998) založené na studiu keramiky z několika poloh Vyšehradu s tím rozdílem, že byly konfrontovány s dobře rozpoznanou a dokumentovanou nálezovou situací.
2) raně středověké sídlištní zástavbě (zemnice) a úrovni terénu v klíčové partii jz. okraje ostrožny, na níž se nacházela akropole hradiště (tzv. curia regis).
3) vnitřním uspořádání interiéru středověké budovy purkrabství (nález zahloubeného přízemí).
.
Literatura:
- Bartošková, A. 1998: Vyhodnocení keramiky ze stratigraficky nejstarších poloh na Vyšehradě, Památky archeologické 89, 365-387.
- Štefan, I. – Varadzin, L. v tisku: Archeologický výzkum čp. 973/VI na Vyšehradě v roce 2003, Archaeologia Pragensia.
*
ENGLISH VERSION
