Záchranný archeologický výzkum; výkop pro sklep na středověké parcele uvnitř středověkého jádra města; výzkum proběhl teprve po provedení výkopů formou dokumentace profilů, jejich vzorkováním a sběry ve výhozech.

.

Pohled do nálezové situace na středověké parcele čp. 55 ve Slaném (obr. 1; 2) přinesl zejména následující poznatky:

1) Nejstarší nálezy shromážděné vzorkováním profilů pochází z vrcholného středověku.

2) Nárůst terénu na parcele dosáhl v místech profilu A zhruba 1 m, naproti tomu v profilu B, tj. v zadní části parcely, byla překvapivě zjištěna jen homogenní hlína (snad půdní typ) o mocnosti 0,4 m. S ohledem na nedostatečné poznatky o topografii nálezů a charakteru nadloží uvnitř parcely nelze nesoulad mezi oběma profily vysvětlit a tím ani dynamiku vývoje středověké zástavby a její distribuce.

3) Na západním okraji výkopu byl narušen zahloubený objekt zasypaný uloženinou č. 11. Pokud platí ztotožnění této uloženiny s protějším výkopem v profilu B (jistotu nemáme), pak jedna z hran tohoto výkopu dosáhla délky min. 10,5 m (od profilu A k profilu B); v tom případě by bylo možné uvažovat např. o výkopu pro středověký sklep. K datování této aktivity přispívá pouze skutečnost, že stratigraficky předchází dvěma etapám, které byly shora uzavřeny vr. 3 a 5 a které obsahovaly nálezy ze 14.-15. stol. Protože opuka – jako stavební materiál – se ve stratigrafické sekvenci vyskytla teprve později, lze se hypoteticky domnívat, že do té doby byly (přinejmenším v této části parcely) budovány jen dřevěné konstrukce.

4) V jižní části výkopu byla narušena pec (obr. 5) zasypaná nejdříve ve 14.-15. století, která ležela ve vzdálenosti asi 10 m od uliční čáry (dnešní Soukenická ul.), s níž byla její podélná osa zhruba rovnoběžná. Bohužel její funkční určení nebylo možné; lze jen poukázat na její situování v nejhlubší části parcely.

5) Pozoruhodný nález představuje konečně studna neznámé hloubky s kamenným pláštěm, která nejspíše vznikla ve 14.-15. století (možná později, nikoliv ale dříve) a zanikla nejdříve v 17.-18. století (obr. 3; 4). Dokládá způsob zajišťování vody uvnitř hradeb středověkého města Slaný. Lze se domnívat, že rostlé podloží v podobě pískovcové skály a mocné štěrkopískové vrstvy, oddělených vrstvou jílu, pozitivně ovlivňovalo kvalitu vody.

.

Literatura:

Varadzin, L. (v tisku): Slaný, nález středověké studny a pece na parcele čp. 55, Archeologie ve středních Čechách 11, 2007.

(PDF) -  varadzin-slany_asc

*

*