• Vedoucí výzkumu:
Ladislav Varadzin
• Spoluautoři:
-
• Číslo IDAV:
-
• typ akce:
záchranný archeologický výzkum a průzkum
• Lokalita:
Stochov, okr. Kladno
• klíčová slova:
-
• Rok realizace:
2006
 
 
 

K propadu stropu chodby došlo ve střední části komunikace (obr. 1) patrně z důvodů dlouhodobého zatěžování terénu vozidly. Výzkum byl závislý na celkových podmínkách. Při první návštěvě bylo zřejmé, že zásyp chodeb a skalní suť musí být nejprve odstraněny a chodby zajištěny proti dalšímu sesutí a teprve poté může být naleziště prozkoumáno. Při druhé návštěvě byla pořízena fotografická dokumentace a odkryté partie chodeb ohledány.

Výška vyčištěných chodeb dosahovala cca 2 m, povrch současné vozovky se nachází asi 1,5 m od vrcholu klenby chodeb. Šířku a celkovou půdorysnou situaci zachycuje obr. 2 (autor p. Beran). Chodby byly vylámány do opukové skály, jejíž zvrstvení nejspíše prorážení usnadnilo (obr. 4-7). Nebyly pozorovány žádné pracovní stopy. Svislé stěny nebyly nijak zpevněny ani obezděny. Strop tvořil nepravidelný oblouk vylámaný do skály, podlahu skála pokrytá drobnou vrstvou erodované jílovité opuky. Uvnitř nebyly zjištěny žádné movité ani nemovité doklady, které by osvětlily jejich funkci (užívání, stopy ohniště atd) nebo datování (tím se stochovské chodby neodlišují od podobných nálezů ve středověké Evropě).

Jediným vodítkem pro datování chodeb může být jen několik návštěvnických grafit (napsaných tužkou) vročených vesměs na konec 19. a počátek 20. století (obr. 3). Sami o sobě dokládají, že v této době již byly chodby opuštěné a zapomenuté. Dobu vzniku můžeme odhadovat pouze nepřímo na základě analogických nálezů. Dosud jedinou oblast na našem území, kde tento druh nálezů byl systematicky sledován a shrnut, představuje jižní Morava (Unger 1987). Žádný z 23 tamějších shromážděných příkladů není starší než 13. století, tedy doba, do níž spadá tzv. stabilizace vsí. Toto datování můžeme pravděpodobně předpokládat i pro vznik stochovských chodeb v tom smyslu, že nebyly starší. Nelze ale vyloučit, že vznikly později, v mladším středověku nebo až v novověku.

Na funkci chodeb můžeme usuzovat pouze na základě celkové podoby a půdorysu. Jejich světlost dosahující skoro 2 x 2 m dovoloval pohodlný pohyb skupiny lidí, přenos materiálu nebo skladování zemědělských či jiných produktů. Větve chodeb směřující na pět různých stran k několika domům spíše naznačuje, že se nejednalo o únikové cesty, ale o prostor užívaný více usedlostmi. V úvahu tedy přichází nejspíš hospodářské (skladištní?, výrobní?) funkce (podobně se uvažuje o jihomoravských chodbách), které eventuálně mohly být uvnitř oddělené dřevěnými prvky, po nichž se nenašly stopy. Lze se tedy zatím přiklonit k tezi, že stochovské chodby představují jakési sklepy, jejichž stabilní a přitom poměrně nízká teplota dovolila prodloužit spotřební lhůtu uskladněných potravin.

Stochovský nálezy patří mezi důležité a dosud málo známé památky. Na území historických Čech náleží k unikátním dokladům z venkovského prostředí, jejichž nejbližší analogie nalezneme na jižní Moravě. Z toho důvodu by jim měla být v budoucnu věnována patřičná vědecká a památková péče.

 .

Literatura:

Unger, J. 1987: Podzemní chodby v jihomoravské středověké a novověké vesnici, Archaeologia historica 12, 97-110.

*

*

  • Print
  • PDF
  • email
  • Google Bookmarks
  • Facebook
  • LinkedIn
  • RSS
  • Twitter