Lokalita v Roztokách u Prahy obsahuje největší dosud známou akumulaci sídlištních objektů kultury pražského typu na celém území jejího rozšíření. Na lokalitě proběhla série záchranných i cílených výzkumů v letech 1980-1989 (Kuna – Profantová 2005) a menší záchranný výzkum v r. 2001 (Profantová 2005). Od r. 2006 je lokalita zkoumána znovu, a to v souvislosti se stavbou přeložky silnice II/242. Investorem stavby a objednatelem záchranného archeologického výzkumu je Středočeský kraj, výzkum provádí Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.

Časně slovanské sídliště v Roztokách pokrývá plochu přes 20 ha a zcela vyplňuje úzký pás na dně vltavského údolí na levém břehu řeky, od sedleckých skal k ústí Únětického potoka. Plánovaná přeložka silnice prochází areálem v celé jeho délce (cca 1,5 km). Záchranný výzkum v r. 2006 prozkoumal úsek 900-1000 m dlouhý, šířka zkoumané plochy se pohybovala kolem 20-25 m a odpovídala šířce budoucího tělesa silnice. Část prozkoumaná v r. 2006 představuje cca dvě třetiny celkové plochy nové stavby (silnice). Výzkum měl pokračovat v r. 2007, ovšem nedošlo k tomu, protože byl vyčerpán plánovaný rozpočet výzkumu a investor odmítl jej navýšit (viz níže).

Archeologický odkryv postupoval v několika fázích. Po (1) smýcení vegetace a odklizení navážek byl odstraněn drn, poté proběhl (2) průzkum detektory kovů, pak následovala (3) skrývka ornice, (4) začištění zkoumané plochy a (5) vlastní odkryv zjištěných objektů. Předběžnou sondáží a ruční skrývkou na vybraných místech bylo testováno, zda pod ornicí nezůstaly zbytky kulturních vrstev, v nichž by bylo možné zachytit i pozůstatky mělčích či nadzemních objektů. Tato možnost se nepotvrdila, vrstva ornice nasedala bezprostředně na podloží, tvořené pleistocénními(?) povodňovými hlínami a písky. Zahloubené objekty raně středověkého stáří byly vesměs vyplněny materiálem velmi málo odlišným od podloží a proto byly velmi obtížně čitelné – tento moment ještě dále komplikovalo suché počasí pod velkou část výzkumu.

Velká pozornost byla věnována environmetálnímu výzkumu, prováděnému ve spolupráci s Laboratoří archeobotaniky a paleoekologie BF JČU v Českých Budějovicích, společností Archeos, Geologickým ústavem AV ČR, Archeologickým ústavem SAV v Nitře a dalšími institucemi. Celkem bylo odebráno a proplaveno takřka 30 tisíc litrů výplní objektů s cílem získat co největší vzorek uhlíků, rostlinných makrozbytků, malých zvířecích a rybích kostí apod. Při zajištění technických a kopáčských prácí výzkum spolupracoval s firmami ZEMPRA, Stilus a dalšími.

Odkryvem byly zachyceny ojedinělé pravěké objekty (neolit, eneolit, mladší/pozdní doba bronzová, doba halštatská, časně laténské období) na různých místech zkoumané plochy. Nejvýznamnější nálezy ovšem patřily, podle očekávání, časně slovanskému období. V r. 2006 bylo objeveno kolem 140 domů (polozemnic), dále několik obilnic a mělkých jam, nepočítaje několik desítek chronologicky nejistých kůlových jamek. Mezi těmito objekty existovalo větší množství dvojitých i trojitých superpozic, z nichž nejzajímavější byla superpozice dvou stejně uspořádaných domů s pecemi a předpecními nádobami přesně nad sebou.

Domy měly většinou mohutné kamenné pece, umístěné nejčastěji v SZ nároží. Na stavbu pecí byl užíván místní kámen (proterozoická droba), jen výjimečně se v konstrukci pecí objevil kámen jiný, donesený z větší vzdálenosti. Celková hmotnost pecí dosahovala 300-500 kg, největší kameny v pecích vážily i přes 100 kg. Z hlediska konstrukce pecí byl významný případ zachovalé klenby v peci domu 1351. U domu 1113 byl doložen žlábek po dřevěné konstrukci stěny.

Nálezy v domech byly relativně chudé, což spolu s další evidencí svědčí pro poklidné opouštění jednotlivých obydlí. Odlišnou situaci představovaly jen čtyři domy zaniklé požárem, které byly nálezově poněkud bohatší. Z movitých nálezů lze zmínit dvě dvojice žernovů, několik zlomků jednostranných a jeden oboustranný parohový hřeben, parohový přívěsek, bronzovou ozdobu oděvu, zlomek bronzové nádoby umístěný pod základový kámen pece, přes deset skleněných korálků, kompletní licí pánvičku, železný srp, železnou přezku apod. Podle předběžného určení patří většina domů starší fázi kultury pražského typu.

Unikátním objevem byla miniaturní kamenná pícka, umístěná v rohu pravoúhlého zahloubení pod podlahou jednoho z domů. Pícka stála v SV rohu prohlubně a její ústí směřovalo k západu. Tím se zásadně lišila od „normálních“ pecí ve „velkých“ domech, které byly vždy otevřeny k jihu, výjimečně k východu. Podle celkového kontextu nálezu a neobvyklého nasměrování k západu (strana záhrobí) jde velmi pravděpodobně o objekt kultovního významu. Pícka byla vyzdvižena in situ a prozkoumána metodou počítačové tomografie.

Lokalita v Roztokách představuje zatím poměrně obtížný interpretační problém. Podle výsledků výzkumu v r. 2006 zdá, že původní odhad celkového počtu domů na lokalitě (500) bude nutno ještě zvýšit. Nelze doložit žádný faktor, který by vedl k častějším zánikům či opouštění domů (povodně, požáry). Podle předběžných odhadů je tedy pravděpodobné, že v areálu mohlo současně existovat i více než 100 domů. Lokalita přitom leží v místech, které není zdaleka ideální a které (patrně z tohoto důvodu) nebylo intenzivněji osídleno ani v pravěku, ani během následujících fází raného středověku. Mezi nálezy však dosud chybí jakýkoli zvláštní prvek, který by pomohl mimořádnou koncentraci obyvatel vysvětlit; pomoc snad můžeme očekávat od paleobotanických a archeozoologických dat, které jsou v současné době laboratorně zpracovávány.

Rozpočet terénních prací výzkumu činil 5,5 mil. Kč. (bez DPH). Tato cena odpovídala předpokládanému zjištění kolem 100 zahloubených raně středověkých domů při předpokládané absenci plošně zachovalých kulturních vrstev a malém počtu objektů jiného stáří. Odhad byl proveden extrapolací hustoty objektů zjištěné v různých částech areálu předchozími výzkumy. Na větší části trasy přeložky hustota objektů odpovídala stanovenému odhadu, vyšší se ukázala pouze v nejjižnější části areálu (sektor 15 a 16). Tyto sektory byly dosud prozkoumány jen malým vzorkem, který vysokou hustotu objektů neindikoval. Vysoká hustota objektů v jižní části lokality způsobila celkový nárůst počtu zkoumaných objektů, jichž bylo dosud zjištěno cca 140. Tento fakt, spolu s faktorem obtížně čitelného podloží při velmi suchém počasí, vedl k tomu, že náklady na terénní výzkum vzrostly a částka přiděle-ná na celý výzkum byla spotřebována již v r. 2006. Tato skutečnost byla signalizována již koncem r. 2006 a v lednu 2007 byla adresována žádost investorovi o dodatek k dohodě, který by umožňoval navýšit rozpočet a dokončit výzkum. K dohodě s investorem zatím nedošlo, v srpnu 2007 byla stavba přeložky silnice zastavena. Vzniklá situace byl již několikrát předmětem zájmu médií, v poslední době např. serveru aktualne.cz (Křížová – Protivánek 2007) a týdeníku Respekt (Šůra 2007). O řešení situace zástupci Středočeského kraje a Archeologického ústavu v současné době jednají.

Martin Kuna, ARÚ AV ČR, Praha, v.v.i., 11. listopadu 2007

.

Odkazy:

Křížová, V. – Protivínem, P. 2007: Hejtman Bendl: Památkový zákon se musí změnit

Krištofová, S. 2007: Roztoky přibližují život Slovanů, National Geographic, březen 2007, 26-34. (Fotogalerie a rozhovory

Kuna, M. – Profantová, N. a kol. 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách, Praha (ARÚ AV ČR).

Profantová, N. 2005: Nové objekty kultury s keramikou pražského typu z Roztok u Prahy – Neue Objekte der Kultur mit Keramik des Prager Typus aus Roztoky bei Prag, Památky archeologické 96, 127- 164.

Šůra, A. 2007: Tudy cesta nevede, Respekt 45 (3.11.2007), str. 8

*

*

obr 1: Archeologický výzkum časně slovanského sídliště v Roztokách. Letecký snímek výzkumu, říjen – listopad 2006. Foto M. Gojda 

obr 2: Plán areálu časně slovanského sídliště v Roztokách. A: Plocha a označení sond a sektorů areálu při výzkumu v letech 1980-1989. B: Plocha areálu s vyznačením plochy sond a polohy časně slovanských domů při výzkumu v letech 1980-1989; červeně naznačena trasa přeložky silnice II/242. Výzkum v r. 2006 postupoval od jihu k severu, prozkoumány byly asi dvě třetiny trasy. Sestavil M. Kuna

Obr 3: Plocha výzkumu. Září 2006. Foto M. Kuna

Obr 4: Zahloubený dům po skrývce a začištění. Uprostřed kamenný zával, v pravém dolním rohu objektu patrný vrchol pece. Foto M. Kuna

Obr 5: Zahloubený dům po vybrání výplně, v rohu destrukce kamenné pece. Foto M. Kuna

Obr 6: Kamenná pec s unikátně zachovalou klenbou. Foto M. Kuna

Obr 7: Detail destrukce pece se zapuštěnou nádobou do podlahy. Foto M. Kuna

Obr 8: Miniaturní pícka pod podlahou domu. Foto N. Profantová

Obr 9. Řez miniaturní píckou na počítačovém tomografu v Nemocnici u sv. Anny v Brně. Foto P. Krupa

Obr 10: Superpozice pece (domu) nad zásobní jamou. Oba objekty patří časně slovanskému období. Foto M. Kuna