Archeologický výzkum byl vyvolán plánovanou výstavbou bytových domů v centru pražské části Kbely na prostoru ohraničeném zhruba ulicemi Mladoboleslavská, Žacléřská, Železnobrodská a Vrchlabská. Městská část Praha – Kbely leží v severovýchodní části hlavního města Prahy asi 10 km od centra města na rozlehlé náhorní planině. Jedinou místní vodotečí je Vinořský potok v jehož prameništi se nachází rybník o rozloze 0,3 ha na jehož jižním břehu leží zkoumaná plocha. V místě bývalého hospodářského dvora a pivovaru buduje společnost Ariupuana a.s. Obytný park centrum Kbely. V rámci předstihového archeologického výzkumu byly prozkoumány pozůstatky osídlení z období eneolitu, mladší a pozdní doby bronzové, mladší doby železné (laténské) a doby římské.V západní části plochy byly zachyceny i stopy osídlení z raného středověku.

V celém prostoru výzkumu bylo možné vysledovat tři kumulace osídlení:

Výrazná kulturní vrstva z doby římské, která místy dosahovala mocnosti až 1,6m se soustředila zejména v nejsevernější části plochy v poměrně těsné blízkosti místní vodoteče. Většina objektů nezasahovala do sprašového podloží. V této vrstvě bylo mimo jiné objeveno velké množství keramiky včetně zlomků pocházejících z římských provincií. Objekty z eneolitu a doby bronzové zaujímaly střední část zkoumané plochy a byly patrné nejen v 0,5m mocné kulturní vrstvě, ale znatelně zasahovaly i do podloží. V jižní části plochy, kde se vlivem stavebních úprav hospodářského dvora kulturní vrstva nedochovala, byly zkoumány pozůstatky objektů z laténského období. Objevení laténských polozemnic zasahujících do sprašového podloží dokresluje dosavadní představu o struktuře a formě osídlení této oblasti v mladší době železné.

Tisková zpráva o výzkumu byla vydána 15.11.2007

Investor: Aripuana a.s, Praha 2

*

*

Obr. 1: Odkryté základy novověké stodoly v jihovýchodní části zkoumané plochy.

Obr. 2: Výzkum kulturní vrstvy o mocnosti až 1,6m s nálezy z doby římské.

Obr. 3: Pohled na část zkoumané plochy s kulturní vrstvou a objekty z eneolitu, doby bronzové a laténské.

Obr. 4: Štítarská jáma obsahující množství keramických zlomků a zvířecí i lidské kosti.

Obr. 5: Lidská lebka bez spodní čelisti ve štítarské jámě 

Obr. 6: Laténská polozemnice.

Obr. 7: Laténská polozemnice.

Obr. 8: Výzkum pece z doby římské.

Obr. 9: Výzkum pece z doby římské.

Obr. 10: Kostěná šipka.