Umělé implantáty na míru buňkám
10.7.2012
K vývoji dokonalejších kloubních a zubních náhrad může vést nová studie vědeckého týmu Dr. Lucie Bačákové z Fyziologického ústavu (FGÚ) AV ČR. Zabývá se fyzikálními a mechanickými vlastnostmi „umělého“ povrchu, přičemž cílem je nalézt optimální způsob jeho zapuštění do kosti – aby se spojovací buňky a osteocyty co nejlépe uchytily, rostly, množily se, aby vlastně splynuly s náhradou. V letošní studii byla povrchová vrstva materiálu cíleně zdrsněná tak, aby velikost nerovností odpovídal nanoarchitektuře přirozené extracelulární i buněčné membrány. Tiskovou zprávu FGÚ AV ČR k tomuto výzkumu naleznete zde.
Jedinečná symbióza půdních hub s vřesovcovitými rostlinami
9.7.2012
Objev nového typu mutualistické symbiózy mezi dosud nepopsanou skupinou půdních hub a kořeny vřesovcovitých rostlin zveřejnil koncem června v odborném časopisu PLoS ONE mezinárodní tým vědců. Zasloužili se o něj badatelé z Botanického ústavu (BÚ) AV ČR ve spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a z vědeckých pracovišť v USA a Norsku. Zaznamenání tohoto nového typu mykorhizní symbiózy je vzácným počinem, a to jak v rámci ČR, tak celosvětově. Podrobnou tiskovou zprávu BÚ AV ČR naleznete zde.
Nový „vzorec biologické rozmanitosti“ pomůže při ochraně přírody
25.6.2012
Objevná studie česko-amerického týmu v Nature
Počet druhů organismů se mění v závislosti na ploše, kterou studujeme. Tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Centra pro teoretická studia (společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR) a Yale University v USA nyní objevil univerzální matematický vztah, popisující tuto závislost pro různé skupiny obratlovců v rámci celých kontinentů. Výsledky výzkumu nyní zveřejnil prestižní mezinárodní vědecký časopis Nature – viz zde. Objev může například pomoci odhadovat počet druhů, které by vymřely, pokud bychom zničili jejich prostředí.
Nové možnosti v boji s rakovinou
25.6.2012
Česko-norský výzkum míří k potlačení růstu nádorových buněk
Slibný začátek pro vývoj nového protinádorového léku, byť v mnohaleté perspektivě, mohou znamenat výsledky spolupráce vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a badatelského týmu z univerzitní nemocnice v norském Oslu. Podařilo se jim totiž najít způsob, jak potlačit růst rakovinových buněk prostřednictvím nového inhibitoru tzv. signální dráhy Wnt. Ta v lidském organismu řídí řadu buněčných procesů, mimo jiné i dělení buněk a jejich vyzrávání. Práce byla uveřejněna v odborném časopise Cancer Research v červnu 2012 – viz zde.
Když selže časový spínač v mozku
21.6.2012
Významný objev českých badatelů
Možné příčiny poruchy regulace uvolňování hormonu melatoninu u pacientů se vzácným Smith-Magenis syndromem (SMS) ukazuje nová práce českých badatelů, publikovaná v časopisu The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism. Je výsledkem spolupráce dvou výzkumných skupin – týmu PharmDr. Aleny Sumové, DSc., z Fyziologického ústavu AV ČR a vědců z Neurologické kliniky 1. LF UK v Praze, které vede prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Lidé postižení SMS např. nedokáží kontrolovat emoce, špatně mluví, mají problémy s logikou, vnímáním času a prostoru a mohou se i sebepoškozovat.
Původci krvácivých horeček často mění hostitele
19.6.2012
České vědkyně spoluautorkami objevné studie v Molecular Ecology
Arenaviry způsobují na americkém kontinentě smrtelně nebezpečné krvácivé horečky, na které umírá až třetina pacientů. U hlodavců přitom nevyvolávají závažnější onemocnění, a to i přesto, že druhové spektrum arenavirů je v případě těchto drobných savců daleko širší. Za důvod, proč jsou hlodavci odolní vůči nákaze, se až dosud považoval jejich dlouhodobý společný vývoj. Tento názor však vyvrací studie, na níž se podílely i české badatelky Natália Martínková a Michaela Bayerlová. Práce nyní vyšla v odborném časopisu Molecular Ecology.
Další krok v boji s HIV
4.6.2012
Čeští vědci v časopisu Nature
Pro léčbu pacientů nakažených HIV je obvykle nutná kombinace tří různých látek (inhibitorů), tj. sloučenin blokujících klíčové kroky v životním cyklu tohoto viru. Aby však po čase nezačal být odolný k některé z těchto složek, je třeba hledat stále nové a nové inhibitory. Právě tomu může napomoci práce mezinárodního týmu vědců, kterou nyní publikoval prestižní odborný časopis Nature. Významně se na ní podíleli i badatelé ze společné laboratoře Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (Dr. Michaela Rumlová) a Vysoké školy chemicko-technologické (prof. Tomáš Ruml a Dr. Pavel Ulbrich).
Prestižní granty pro dvě pracoviště Akademie věd ČR
29.5.2012
Dva z pěti grantů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci Programu ERC CZ na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací získala pracoviště Akademie věd ČR – Fyziologický ústav (FGÚ) a Biologické centrum (BC). Program je zaměřen na perspektivní projekty hraničního výzkumu, které uspěly v obou kolech mezinárodních hodnotících panelů některé z výzev Evropské rady pro výzkum (ERC), ale z důvodu nedostatku financí nebyly dosud podpořeny a zahájeny. Podmínkou je jejich realizace ve výzkumné organizaci na území ČR.
OPT skener odhalí i skryté nemoci
17.5.2012
Zahájení provozu unikátního přístroje ve FGÚ AV ČR
Unikátní optický projekční tomograf Bioptonics OPT Scanner 3001 uvedla slavnostně do provozu ve čtvrtek 17. května 2012 v budově oddělení biomatematiky Fyziologického ústavu (FGÚ) Akademie věd ČR v Praze jeho ředitelka Dr. Lucie Kubínová. Hlavním úkolem tohoto přístroje je vytvářet trojrozměrné obrázky a videa především živočišných a rostlinných tkání, orgánů a menších organismů. Jde například o embrya, drobné vyvíjející se orgány, celé drobné živočichy nebo části lidských těl, listy, plody a rostlinná pletiva.
Den fascinace rostlinami
14.5.2012
Přiblížit veřejnosti svět rostlin a práci odborníků, kteří ho zkoumají – to je cílem mezinárodního Dne fascinace rostlinami, který proběhne 18. května 2012. K této iniciativě se přihlásily také české univerzity, výzkumné ústavy, botanické zahrady, neziskové organizace a firmy. Uspořádají proto od 14. do 27. května řadu populárně-vědeckých akcí. Pět z nich organizují či spoluorganizují ústavy a pracoviště Akademie věd ČR – Ústav experimentální botaniky, Ústav molekulární biologie rostlin, Botanický ústav a CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny. Podrobný program naleznete zde.
O krok blíž k rozluštění příčin neplodnosti
4.5.2012
Přestože mnozí rodiče mají problém umístit svou ratolest do mateřské školky a stále se mluví o přelidnění planety, neplodnost je jedním z hlavních problémů naší populace. Postihuje až 15 % dvojic, přičemž z poloviny případu jsou na vině muži. Jejich sterilita je často zapříčiněna poruchou molekulárních mechanismů během spermatogeneze, tvorby mužských pohlavních buněk – spermií. Jak k takovému defektu může dojít? Světlo do otázek okolo neplodnosti „silnějšího pohlaví“ nyní přináší práce badatelského týmu Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR.
Netopýři jako rezervoár virů napadajících člověka
25.4.2012
Pravděpodobný zdroj hned několika původců infekcí odhalil mezinárodní tým vědců, jehož součástí je i Dr. Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Jak bylo zjištěno, prvotním hostitelem paramyxovirů jsou široce rozšíření netopýři, z nichž se tito vnitrobuněční cizopasníci rozšířili na člověka a další savce. Výzkum, jehož výsledky jsou nyní zveřejněny v aktuálním čísle časopisu Nature Communications, probíhal pod vedením virologů z Univerzity v Bonnu. Celkem bylo na viry testováno 9278 zvířat, která zastupovala 86 druhů netopýrů a 33 druhů hlodavců.
Nový objev mění představy o vývoji rostlin
16.4.2012
Článek českých vědců v časopisu Nature
Mezinárodní tým vědců nalezl dosud neznámou skupinu sedmi bílkovin, které v buňkách kontrolují hladinu rostlinného hormonu auxinu. Ten rozhoduje o tvaru rostliny, jejím růstu i reakcích na některé podněty z okolí. Průlomový objev v těchto dnech zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. Kromě rakouských, belgických a švýcarských badatelů se na výzkumu významně podíleli vědci z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR. Zmíněné bílkoviny, pojmenované PILS1 až PILS7, jsou důležité pro růst stonků a kořenů, vývoj květů, větvení stonků nebo zakládání postranních kořenů.
