Lesní vegetace pokrývá v Arménii pouze asi 20% území a lze ji rozdělit na tři hlavní skupiny. První představují lesostepní formace tvořené různě zapojenými křovinami či nízkými stromy s jalovci, pistáciemi či duby. Druhou skupinu tvoří dřevitá vegetace podél vodních toků a třetí představují bukové, dubové či habrové opadavé lesy. Právě posledně zmiňovaný typ ukazuje na zajímavou paralelu k našim lesům nížin a pahorkatin. Jsou zde k vidění tradiční přístupy k využívání lesů (pařezení, pastva aj.), které byly dříve běžné i v Evropě, ale s nástupem pěstování vysokokmenného lesa zmizely. Můžeme se zde inspirovat, jak by asi měly vypadat naše lesní rezervace nízkých a středních poloh, aby přestala mizet jejich druhová i stanovištní pestrost.
Forest vegetation occupied some 20 % of this Armenian area, with forests of three types. Open forests consist of short, rather sparse trees (juniper/pistachio/oak). Alluvial vegetation occurs as a narrow belt of trees or scrub along rivers and streams. Deciduous forests usually develop in more humid places and may show interesting parallels to our lowland and upland forests. Traditional management (in Europe practised in the past) is maintained, providing an inspiration for our nature conservation.
-
Bývalé středověké vinice na svazích kaňonu řeky Vorotan pod klášterem Tatev. Zapojené křoviny s výskytem trnovce Kristova (Paliurus spina-cristi), řešetláku Rhamnus pallasii, ruje vlasaté (Cotinus coggygria) a jilmu habrolistého (Ulmus carpinifolia) se střídají se skupinami ořešáku královského (Juglans regia) a moruší bílou (Morus alba). Vše doplňuje mozaika stepí, lemové vegetace a starých agrárních teras s porosty úhorového typu. Foto E. a L. Ekrtovi
-
Planě rostoucí hrušně (Pyrus) patří do skupiny dřevin, které mají v širší oblasti Arménie vývojové centrum. Foto E. a L. Ekrtovi
-
Nápadná, jasně žlutě kvetoucí růže Rosa hemisphaerica se řadí k poměrně vzácným druhům lesostepních formací vázaných na kamenité svahy na vulkanitech nebo vápencích. Foto E. a L. Ekrtovi
-
Lesostepní formace s pistáciemi Pistacia mutica a bohatým zastoupením hrušní, jeřábů (Sorbus), mandloní (Amygdalus), břestovců (Celtis), chvojníku (Ephedra) a ruje vlasaté. Foto E. a L. Ekrtovi
-
Pohled na typickou strukturu lesního porostu vyšších poloh severovýchodní Arménie. Vzrostlé jedince buku východního (Fagus orientalis), javoru Trautvetterova (Acer trautvetteri) a dalších druhů střídají husté vícekmenné porosty pravidelně vysekávaných dřevin (zejména habru obecného – Carpinus betulus). Les má rozvolněný charakter, roztroušeně jsou přítomná torza starých stromů. Foto E. a L. Ekrtovi
-
Mišpule obecná (Mespilus germanica) – typická podrostová dřevina světlých dubohabrových lesů jižní Arménie. Dále na ni můžeme narazit i v lískových křovinách a na světlinách dubových pařezin. Foto E. a L. Ekrtovi
-
Letní aspekt v podrostu lískových a habrových pařezin na srážkově bohatých severovýchodních svazích hor v jižní Arménii. Dominují kapradiny jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium) a kapraď kavkazská (Dryopteris caucasica). Foto E. a L. Ekrtovi
-
Pařezinové hospodaření je nedílnou součástí využívání lesních i křovinatých porostů. Přirozeně jsou podporovány dřeviny s vysokou výmladností (habr, líska). Kromě otopu se hlavně lísková tyčovina využívá k opoře pěstovaných rostlin na zahradách a polích – v jižní Arménii jsou typickou plodinou fazole. Foto E. a L. Ekrtovi
-
Tolita Vincetoxicum amplifolium je bylinná liána provázející křovinaté pláště a vlhké lesy v údolích potoků a řek. Vyskytuje se od severního Turecka a Íránu přes Kavkaz až do střední a jižní části Ruska. Foto E. a L. Ekrtovi
-
Vegetace vrbin (Salix sp.) na pravidelně narušovaných štěrkových náplavech v období jarního tání. Foto E. a L. Ekrtovi
-
Lesnatá krajina s bučinami a dubohabřinami v okolí kláštera Goshavank v údolí řeky Getuk na severovýchodě Arménie. Foto E. a L. Ekrtovi
-
Hranice les – bezlesí není ostrá. Rozvolněné porosty dubů jsou čas od času přepaseny a v podrostu je zastoupena kombinace lučních a lemových druhů. Foto E. a L. Ekrtovi
-
Různě zapojené doubravy na svazích zaříznutých kaňonovitých údolí ve stepních oblastech centrální Arménie. Foto E. a L. Ekrtovi
-
Jarmanka obrovská (Astrantia maxima) – charakteristický druh bylinného patra světlých lesů vyšších poloh a vysokobylinných niv. Foto E. a L. Ekrtovi
-
Až 1,5 m vysoká silenka mnohoklanná (Silene multifida) je druhem Malé Asie a Kavkazu provázejícím lesní lemy a křoviny ve srážkově bohatších oblastech. Foto E. a L. Ekrtovi