Máte zájem o kvalitní učební texty o mechanice kontinua z pera profesora Cyrila Höschla? Česká společnost pro mechaniku zdigitalizovala skripta z let 1973 až 1988...
 |
 |
Zveme vás ke sledování prezentačních filmů o Ústavu termomechaniky AV ČR.
Víte, že náš ústav je vydavatelem mezinárodních vědeckých časopisů, sborníků z konferencí a monografií?
Vědci z Laboratoře aerodynamiky prostředí Ústavu termomechaniky AV ČR dokáží ve speciálním aerodynamickém tunelu sledovat šíření škodlivých látek v ovzduší pomocí fyzikálního modelování. Dne 29. dubna 2012 odvysílala ČT24 v pořadu Turbulence reportáž o Aerodynamické laboratoři v Novém Kníně.
Více v reportáži Edity Valentové v archivu pořadu Turbulence.
Pokud vás zajímá věda, můžete se vydat do třech laboratoří Ústavu termomechaniky AV ČR.
Ve středních Čechách, pod vrchem Mikule v Novém Kníně u Příbrami, si můžete prohlédnout všechna tři tamní pracoviště - Laboratoř vnitřních proudění, Laboratoř sdílení tepla a hmoty a Laboratoř aerodynamiky životního prostředí.
Praha- Levná výroba, ekologický provoz i možnost fungování na místech, kde se běžná vodní turbína nevyplatí.
Vynález, na který mají vědci z Ústavu termomechaniky AV ČR patent v mnoha evropských zemích, má potenciál stát se vyhledávaným alternativním zdrojem energie. Zájem o něj už projevily i německé firmy.
Praha - Zastavit globální oteplování, snížit emise oxidu uhličitého na pětinu a jezdit auty, která již nebudou potřebovat benzin ani naftu. Právě tam směřují nové pohony na vodík, do jejichž vývoje se nyní zapojí i speciální laboratoř, kterou budují vědci z Ústavu termomechaniky AV ČR a Západočeské univerzity v Plzni.
Celý text
Praha - Pacientům s úrazy kloubů se blýská na lepší časy. Díky inteligentní ortéze, kterou vyvíjejí vědci z Ústavu termomechaniky AV ČR, si totiž budou moci zkrátit čas strávený s fyzioterapeutem a rehabilitaci zvládnou sami doma.
Měli jste jako malí rádi modely železnic? Pak by se vám určitě líbilo v Aerodynamické laboratoři v Novém Kníně, kde vědci z Ústavu termomechaniky testují, jak funguje proudění vzduchu těsně nad zemským povrchem.
Praha – Zjistit bez doteku z kostičky o rozměru několika milimetrů, zda se bude materiál hodit k výrobě vesmírných satelitů nebo na výztuž lidských cév, již dnes není záležitostí sci-fi filmů. Unikátní aparaturu, která to dokáže má totiž jako jediná v Evropě Laboratoř ultrazvukových metod v Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR.
Praha – Jaderná elektrárna Temelín vyrábí nejvíce energie v Česku. Jen za minulý rok by byla schopná zásobovat proudem všechny jihočeské domácnosti na 11 let dopředu. Každému ze dvou reaktorů, které energii vyrábějí, slouží jedna obří parní turbína, na jejímž zdokonalení a lepším výkonu se podíleli vědci z Ústavu termomechaniky Akademie věd. A právě tam se rodí budoucnost těžkého strojírenství i nyní.
„Cílem výzkumu je, aby výrobci velkých energetických zařízení vytvořili stroj, který bude spolehlivější a bude mít větší účinnost. Energetické strojírenství v České republice se dnes zaměřuje hlavně na výrobu turbín do elektráren,“ vysvětluje Martin Luxa, vedoucí Laboratoře vnitřního proudění v Novém Kníně.
Vědecký tým Ing. Jaromíra Horáčka, DrSc. z oddělení Dynamiky a vibrací se už několik let zabývá studiem vzniku lidského hlasu. Vědci vytvořili model lidského vokálního traktu, na kterém testují materiály, které by jednou bylo možné využít pro zhotovení hlasivkového implantátu.
Řeč je základem dorozumívání a to, jak důležitý je lidský hlas, si většinou začneme uvědomovat až tehdy, když ho začneme ztrácet. Pacientům, kteří například onemocní rakovinou hlasivek nebo hrtanu, musí lékaři celý hrtan i s hlasivkami odoperovat. Ačkoliv moderní medicína umí nahradit všemožné části lidského těla – ať už umělými protézami nebo transplantáty od zemřelých dárců, lidské hlasivky jsou stále nad její síly. Jediné řešení pro ty, kdo ztratili hlas, jsou zatím jakési vnější hlasivky – elektrolaryngy, malé válečky, které se přikládají ke krku na místo chybějících hlasivek, kde rozvibrují krční stěnu. Hlas, který vydávají, je ale velmi nepřirozený a nepříjemný. Vědci na mnoha pracovištích po celém světě se proto snaží vyvinout takovou náhradu, která by byla skutečnému lidskému hlasu blíž.
Více v archivu pořadu PORT
Jana Olivová se zeptala jednoho z autorů bezdotykového vyšetřování vibrací turbín, Ing. Pavla Procházky, na čem přesně je nový systém založen. Metoda takzvaného bezdotykového vyšetřování složitých strojních systémů, na jejímž základě badatelé z Ústavu termomechaniky AV ČR vytvořili nový systém, sleduje pohyb a zjišťuje vibrace a zatěžování strojních součástí při rotaci - například lopatek parních turbín a kompresorů. Systém byl již namontován v elektrárnách Prunéřov a Temelín.
© 2008–2012 Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.
