Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

Abicko  > 2011  > prosinec  > Událost

Věda a život

Každé bádání může vést k netušeným objevům

Popularizační festival, který Akademie věd ČR pořádá tradičně v prvním listopadovém týdnu, vstoupil do druhé dekády existence. Jízdní řád Týdne vědy a techniky 2011 tentokrát rozšířil jeho pořadatel ­– Středisko společných činností ­– do jedenácti dní, během nichž vědci z ústavů AV ČR a dalších vědeckých institucí s podporou více než 50 partnerských organizací pomáhali nejen středoškolákům hledat odpovědi na otázky, které předkládá svět okolo nás. A jaký je účet právě skončeného festivalu s mottem Věda pro život? Na 300 akcí (přednášky, výstavy, vědecké kavárny, workshopy, exkurze, Dny otevřených dveří…), které se poprvé konaly v každém z krajských měst Česka, přilákalo více než 42 000 zájemců.

07_1.jpg
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Původní čočkostroje z dětské stavebnice Merkur měly unašeče odlévacích forem uspořádány lineárně. Počet unašečů se postupně zvyšoval. První čočkostroj poháněný opačně zapojeným dynamem z jízdního kola měl čtyři, později osm výrobních pozic (unašečů), další již 15 unašečů. Toto zařízení bylo poháněno gramofonovým motorkem a některé díly byly vyrobeny i z jiných materiálů (dřevo, mosaz, PVC) než pouze z dílů Merkuru.Foto z výstavy Otto Wichterle – český vědec a vynálezce.


Festivalový rej zahájila v posledním říjnovém dni vernisáž Otto Wichterle – český vědec a vynálezce, výstavy, jež zevrubně představila jedinečný příběh a vědecký přínos jednoho z nejúspěšnějších českých vědců dvacátého století. Autoři vycházeli ze známých a doložených faktů, dobových fotografií i osobních zkušeností pamětníků. Výstavu pod záštitou předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše připravil Ústav makromolekulární chemie AV ČR ve spolupráci s Kabinetem dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR a Českými centry k připomenutí dvou význačných výročí: vynálezu způsobu výroby měkkých kontaktních čoček odstředivým litím a výročí nedožitých stých narozenin profesora Wichterleho, které připadne na rok 2013. Autoři expozice neopomenuli ani další vynálezy, a to především silon. Punčochy z něj vyráběné, tzv. silonky, si získaly celosvětovou popularitu. Na vernisáži na ně zavzpomínala také badatelova manželka Linda Wichterlová: „První silonky jsem nosila ve Zlíně a musím říci, že vydržely neskutečně dlouho.“

07_1.jpg
Ostatní fota: Luděk Svoboda, Akademický bulletin
Do útrob lehkovodního reaktoru nulového výkonu LR-0 v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži nahlížejí studenti z gymnázia Vlašim.


S osobností porevolučního předsedy ČSAV souviselo také otevření Centra polymerních materiálů a technologií Otty Wichterle, které ÚMCH AV ČR vybudoval s podporou Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. V laboratořích s moderními přístroji chtějí badatelé zúročit více jak šedesát let zkušeností z makromolekulárního výzkumu. Nouzi o práci jistě mít nebudou – bez kvalitních a „chytrých“ polymerních materiálů se totiž do budoucna neobejdeme. Základní i aplikovaný výzkum pokryje rozsáh­lou škálu materiálů a technologií: výzkum polymerů využitelných pro flexibilní tištěnou elektroniku, ohebné a velkoplošné displeje či identifikační štítky na obalech výrobků, které poskytují informace o změnách chemického složení, trvanlivosti apod. Vývoj technologií pro recyklaci polyuretanových pěn z vraků aut pro změnu umožní přeměnit nežádoucí objemný odpad na suroviny opět využitelné ve výrobě nových materiálů a součástek. Díky metodám vyvíjeným v Centru bude možné také modifikovat odpadní škrob na biodegradovatelné plasty, které lze použít např. pro výrobu mulčovacích fólií v zemědělství. Badatelé neopominou ani výzkum polymerních materiálů pro lékařství; například v oblasti umělých kloubních náhrad (viz také AB 5/2011). „Centrum polymerních materiálů jsme nechtěli vybudovat na zelené louce někde za Prahou, protože si myslíme, že je třeba docílit určité synergie a komplementarity s teoretickým a znalostním zázemím ústavu, abychom využili „brand name“ našeho ústavu,“ uvedl při otevření Centra ředitel ÚMCH AV ČR František Rypáček.
Výstavy jsou oblíbenou a tradiční součástí Týdne vědy a techniky; v pěti městech České republiky se jich uskutečnilo celkem 25. Jednou z nejvíce navštěvovaných se v reprezentativních prostorách dvorany Knihovny Akademie věd stala expozice Rožmberská knihovna: mýty a fakta, která přiblížila její vznik a růst, obsah, osudy i vědecké zkoumání. Představení knihovny pánů z Rožmberka spojilo program Týdne vědy a techniky s letošním 400. výročím odchodu vlivného šlechtického rodu z dějinné scény. Právě začátkem listopadu roku 1611 zemřel jeho poslední člen Petr Vok z Rožmberka, který z rodové knižní sbírky vytvořil renesanční sběratelskou knihovnu, jež nijak nezaostávala za nejrozsáhlejšími knihovnami ve střední Evropě. Rožmberská knihovna byla dokonce opatřena na svou dobu mimořádně kvalitním čtyřsvazkovým katalogem, který sepsal rožmberský knihovník, archivář a historik Václav Březan. V současnosti se velká část knihovny Rožm­berků včetně původního katalogu nachází ve Švédsku, kam byla přivezena jako válečná kořist z Prahy v roce 1649 po přezimování v meklenburské pohraniční pevnosti Dömitz.

07_1.jpg
Martin Luxa z Ústavu termomechaniky AV ČR vysvětluje, jak probíhají měření v aerodynamickém tunelu v laboratořích v Novém Kníně.

Zájmu studentů i veřejnosti se těšil také např. stánek redakce Technet.cz, která se na TVT představila vůbec poprvé – a to s multimediální expozicí nejnovějších technologií. Návštěvníci si vyzkoušeli například nejmodernější 3D technologie pro domácnost, vzdělávací aplikace pro chytré telefony a stále oblíbenější tablety či interaktivní projektory, které ze tříd postupně „vyhánějí“ křídu a obyčejnou tabuli. Odvážní mohli pro změnu poměřit své znalosti se simulátorem superpočítače Watson, jenž reprezentuje novou generaci počítačových systémů schopných analyzovat text, hledat souvislosti a vyhodnocovat výsledky.
Generální partner Týdne vědy a techniky – společnost ČEZ, a. s. – zpřístupnil „útroby“ vybraných elektráren rozesetých prakticky po celém Česku: například v severních Čechách se návštěvníkům otevřely vodní elektrárny Želina u Kadaně či Střekov v Ústí nad Labem; exkurzi připravili i pracovníci elektrárny Počerady či Prunéřov. Podobně jako v loňském roce se partnerem TVT stal také Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu a společnost RSJ Algorithmic Trading, a. s., která pro zájemce připravila přednášku Mecenášství pro českou vědu.

07_1.jpg
Aerodynamická laboratoř v Novém Kníně připravila pozoruhodné experimenty s tzv. nenewtonskými tekutinami.

Náporu zájemců v rámci Dnů otevřených dveří každoročně čelí nejen pracoviště se sídlem v české metropoli. Jedním z oblíbených cílů školních exkurzí je např. areál ústavů v Řeži u Prahy. Díky organizačnímu úsilí dr. Jaroslava Dittricha z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a dalších organizátorů a průvodců mohli návštěvníci nahlédnout „pod pokličku“ pracovišť Ústavu jaderného výzkumu Řež, a. s., Centra výzkumu Řež, s. r. o., i ÚJF AV ČR. Skupinky studentů 4. listopadu a zájemce z řad veřejnosti o den později prováděli po areálu zkušení výzkumníci, kteří jim vysvětlovali, co na pracovištích zkoumají. V Ústavu jaderného výzkumu byly zpřístupněny výzkumné reaktory LR-0, LVR-15 a Hala experimentálních smyček. První, lehkovodní reaktor nulového výkonu slouží jako experimentální zařízení pro měření neutronově fyzikálních charakteristik reaktorů typu VVER (Vodovodní energetický reaktor, např. Dukovany, Temelín) a PWR (Pressurized Water Reactor). Druhý je výzkumný lehkovodní reaktor tankového typu, který je umístěný v beztlakové nádobě pod stínícím víkem, s nuceným chlazením a s provozním tepelným výkonem do 10 MW. V Hale experimentálních smyček čekaly zájemce technologické okruhy, které modelují poměry v aktivní zóně a navazujících chladících okruzích reaktoru. Smyčky umož­ňují mechanický, tepelně-hydraulický, materiálový, korozní a další výzkum za parametrů a provozních stavů existujících ve vyvíjeném reaktoru.
V Ústavu jaderné fyziky AV ČR byla pro změnu otevřena pracoviště Oddělení jaderné spektroskopie a urychlovač Tandetron instalovaný v objektu služebně staršího Van de Graaffova urychlovače, jenž se využívá pro jaderné analytické metody a materiálový výzkum. Zařízení, jediné svého druhu v České republice, umožňuje urychlovat široké spektrum iontů od vodíku až po zlato na energie od stovek keV do zhruba 20 MeV. Podstatným způsobem tak rozšiřuje experimentální možnosti v oblasti analýzy a modifikace látek iontovými svazky.

07_1.jpg
Zájem u studentů vzbudily pokusy s kapalným dusíkem v Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně.

Ochuzeni nezůstali ani zájemci ze středních Čech; pracoviště otevřel například Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově či Aerodynamická laboratoř Ústavu termomechaniky AV ČR v Novém Kníně. Historie Aerodynamické laboratoře sahá do 60. let 20. století. Historie dvou štol bývalého zlatonosného dolu ve vrchu Chvojná u Nového Knína, kde jsou umístěny aerodynamické tunely, však sahá o několik století hlouběji. Již ve 14. století se v okolí královského horního města začaly budovat těžební doly a štoly. Právě dvě z těchto štol – vyčištěné, utěsněné kovovými přepážkami a vyztužené betonovým nástřikem – dnes tvoří zásadní součást laboratoře. „Štoly mají objem přibližně šest a půl tisíce kubíků a mohou se odsát až na desetinu atmosféry. Poměr tlaku, který tam vznikne, a barometrického tlaku, jenž nasáváme z atmosféry, umožní dosáhnout dvojnásobku rychlosti zvuku. To je hranice rychlosti, která bývá ve velkých strojích, jako jsou turbíny, letecké motory či kompresory,“ vysvětluje dr. Martin Luxa, vedoucí Laboratoře vnitřních proudění v Ústavu termomechaniky AV ČR.
V českém prostředí unikátní laboratoř se programově věnuje základnímu experimentálnímu výzkumu v oblasti vnitřní aerodynamiky a vznikly v ní mnohé původní vědecké práce v oboru transsonického prou­dění ve vnitřní aerodynamice, teorie turbulence a mezních vrstev či z oblasti větrného inženýrství. Výsledky výzkumu turbínových a kompresorových lopatkových mříží jsou velkým přínosem především pro energetické strojírenství.
Vynikajících výsledků dosahuje laboratoř i v oblasti modelování mezní vrstvy atmosféry, čímž přispívá k řešení problematiky znečištění ovzduší. Pracovníci z oddělení aerodynamiky životního prostředí se zaměřují na modelování proudění a šíření znečištění (ale i toxických plynů v případě teroristického útoku) v městské zástavbě.
Exkurze po akademických pracovištích připravili badatelé také pro obyvatele moravské metropole. Pro zájemce se otevřel např. komplex humanitně zaměřených ústavů na brněnském Veveří, kde bylo možné seznámit se mj. s výzkumy Historického ústavu, Psychologického ústavu či Ústavu pro jazyk český. Skryty nezůstaly ani sbírky Etnologického ústavu, kde se role průvodkyně zhostila dr. Marta Toncrová. K nejrozsáhlejším fondům brněnského pracoviště, které se soustřeďuje na území Moravy a Slezska, patří přes 73 tisíc rukopisných zápisů lidových písní z období posledních 150 let. Představují nejcennější pramenný písňový fond na našem území. Fotodokumentace obsahuje 20 000 ks negativů a 10 000 fotografií. Nejpočetněji zastoupenými tematickými okruhy jsou zpěv, hudba, tanec, obřadní a oděvní kultura, zaměst­nání a stavitelství. Studijní materiál tvoří záznamy z terénních výzkumů a archivní dokumenty. Sbírkové fondy pracoviště obsahují rukopisné a zvukové záznamy, dotazníky, filmy a fotografie.
Stranou nezůstal brněnský Ústav fyziky materiálů AV ČR. Jeho zaměstnanci připravili „naučné kolečko“ po laboratořích, kde se každému dostalo erudovaného výkladu. Pozoruhodné experimenty, které si odvážlivci mohli vyzkoušet na vlastní kůži (kdo by si nechtěl sáhnout do nádoby s tekutým dusíkem) se odehrávaly v Magnetické laboratoři a v Laboratoři lomově-mechanických vlastností v tzv. Domečku. Účastníci se také seznámili s možnostmi světelné mikroskopie a skenovacího elektronového mikroskopu; jedním z pozorovaných vzorků se dokonce stala pozlacená včelka. Že přísloví „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“ nebo „Stokrát nic umořilo osla“ platí i v každodenním životě, se mohli přesvědčit v Laboratoři vysokocyklové únavy. Další zastávkou na trase prohlídky byla Creepová laboratoř, kde se zkoumá tzv. creep neboli deformace, která nastává při konstantním napětí (reflektuje změnu průřezu vzorku při deformaci) a konstantním zatížení (zavěšené závaží) za zvýšené teploty.
Jedna z největších popularizačních akcí, které se zúčastnili též zahraniční hosté z Německa, Slovenska a Velké Británie, úspěšně načala druhou desítku let své existence. Nezbývá než popřát Týdnu vědy a techniky do dalších ročníků zvídavé studenty a nadšené vědce-popularizátory.

MARKÉTA PAVLÍKOVÁ a LUDĚK SVOBODA