Stalo se vám, že jste se zapojili do neformální diskuse s kolegy o obecnějších otázkách a problémech vašeho pracovního prostředí? Takové rozhovory se obvykle dějí v pracovních přestávkách, např. při kávě či náhodných setkáních na chodbách, ale i na schůzích, v jejichž programu však kvůli běžné agendě není prostor na strategická témata s dlouhodobějším dopadem. V dnešní informatické společnosti se podobné debaty také přesouvají do diskusních skupin a blogů na internetu apod.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Seminář z cyklu Hovory s informatiky se konal v bývalém refektáři Emauzského kláštera v Praze.
Účastníci jsou velmi snadno vtaženi do rozhovoru, neboť nastolená témata a otázky se jich přímo týkají a souvisí s jejich každodenní profesní zkušeností. V diskusi se nejen hodnotí současná situace, přičemž se občas sdílí zajímavá pozorování či odkrývají netušené souvislosti, ale navrhují se i možná východiska a řešení problémů, která někdy obsahují originální myšlenky, realistické podněty i velkorysé vize. Intelektuální bohatství takových rozhovorů formuje názory diskutujících, ale na okolní prostředí má obvykle jen velmi omezený vliv, protože změna pracovních podmínek je dlouhodobý společenský proces, který vyžaduje velké úsilí celé komunity.
Zleva: vedoucí Katedry kybernetiky FEL ČVUT Praha Vladimír Mařík, zástupce ředitele Matematického ústavu AV ČR Jiří Rákosník a člen předsednictva Akademické rady AV ČR Petr Ráb
Snaha o vytvoření prostoru pro kvalifikovaný rozhovor o aktuálních důležitých otázkách z prostředí informatického výzkumu nás přivedla k myšlence založit sérii diskusních seminářů Hovory s informatiky. Vsadili jsme na význačné osobnosti informatického výzkumu, díky bohatým zkušenostem důvěrně obeznámené s problémy své profese.
Vycházeli jsme z předpokladu, že respektovaní informatičtí odborníci budou mít i přes časovou vytíženost vnitřní potřebu hovořit o obecnějších tématech, jež je zajímají či trápí. Pro spolupráci se podařilo získat významné představitele informatického výzkumu v České republice, kteří se těší přirozené autoritě v informatické komunitě a většinou zastávají vysoké akademické funkce (rektoři, děkani, vedoucí kateder, ředitelé ústavů apod.).
Oslovili jsme také mladší perspektivní výzkumníky, kteří ovlivní prostředí informatického výzkumu v budoucnosti. Kromě spolupracovníků z akademického prostředí jsme pozvali zástupce významných ICT firem v České republice, aby zazněl jejich názor ke spolupráci s hospodářskou sférou. Tímto způsobem se vytvořily neformální pracovní skupiny, z nichž se rekrutovali autoři a recenzenti tematických studií, které byly publikovány ve sbornících Hovory s informatiky (vyšly již dva ročníky) a jsou podkladem pro diskuse na uvedených seminářích.
Metody výzkumu v současné teoretické informatice prezentoval ředitel Institutu teoretické informatiky MFF UK Jaroslav Nešetřil.
Dne 25. října 2011 se v bývalém refektáři Emauzského kláštera v Praze konal již třetí seminář z cyklu Hovory s informatiky, jehož se zúčastnilo na 120 informatiků ze všech regionů České republiky včetně vedoucích osobností informatických pracovišť. Semináře z tohoto cyklu organizuje tým z Ústavu informatiky AV ČR v rámci projektu Sociální síť informatiků v regionech České republiky (SoSIReČR) – viz http://www.sosirecr.cz/) operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, jehož dalšími partnery jsou mj. MFF UK (hlavní příjemce), FEL ČVUT a FIS VŠE. Seminář zahájil náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro výzkum a vysoké školství prof. Ivan Wilhelm přednáškou o připravovaném vysokoškolském zákoně, jenž bude mít zásadní vliv na oblasti diskutované na semináři.
Jádro semináře tvořily tři diskusní panely zaměřené na následující tematické okruhy: Hodnocení informatického výzkumu; Spolupráce s ICT firmami v rámci informatického výzkumu a vzdělávání; Společenský, kulturní, vzdělávací a regionální kontext informatiky.
V rámci každého z panelů autoři nejprve stručně představili hlavní myšlenky svých specializovaných studií ze sborníku Hovory s informatiky 2011, na což navázaly vlastní diskuse s dalšími zvanými panelisty; do debat se zapojili také zájemci z publika.
Například v rámci prvního panelu prof. Jiří Zlatuška z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity poukázal na specifika hodnocení informatického výzkumu a prezentoval jeho metodologická východiska, která pocházejí od amerického National Research Council, společnosti Computing Research Association a evropské Informatics Europe. Ředitel Ústavu informatiky AV ČR prof. Jiří Wiedermann se podělil o zkušenosti s hodnocením informatiky v Nizozemí (viz AB 2/2011) a ředitel Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR prof. Jan Flusser v případové studii prokázal téměř nulovou závislost mezi bodovým hodnocením dle metodiky RVVI a skutečným významem publikací měřeným dle citačního indexu.
Program semináře navíc obohatily dvě zvané přednášky. Pozvání přijal ředitel Institutu teoretické informatiky MFF UK prof. Jaroslav Nešetřil, kterému v loňském roce prezident ČR Václav Klaus udělil státní vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti vědy. V přednášce Metody výzkumu v současné teoretické informatice se podělil o bohaté zkušenosti z vědecké práce v teoretické informatice. Další zvaná přednáška Dámy a gentlemani v informatické profesi dr. Michala Chytila (ANIMA Praha, s. r. o.), jenž své akademické zkušenosti využívá ve firemním poradenství, obrátila pozornost diskutujících od technických otázek studia informatiky k hlubší podstatě a smyslu informatického vzdělávání.
Organizátoři připravili k tematice prvních dvou panelů také tiskovou konferenci, jejímž cílem bylo prezentovat informatickou problematiku veřejnosti. Úvodní slovo si vzal vedoucí Katedry kybernetiky FEL ČVUT prof. Vladimír Mařík, aby představil koncept memoranda adresovaného veřejné správě, jenž po připomínkách schválili účastníci semináře. Memorandum, které bylo zasláno mj. premiérovi a kompetentním ministrům, konstatuje, že oblast ICT lze bezesporu považovat za klíčovou pro konkurenceschopnost České republiky v příštích 20 letech, a vyzývá k výrazné podpoře oboru ICT ve třech hlavních směrech: vzdělávání odborníků, věda a výzkum a transfer poznatků do praxe. K problematice hodnocení (nejen informatické) vědy v České republice se poté vyjádřil zástupce ředitele Matematického ústavu AV ČR dr. Jiří Rákosník. Poukázal na fakt, že dnes používaná metodika hodnocení opomíjí kvalitu, relevanci a společenský přínos výsledků výzkumu.
Podrobnější informace o seminářích z cyklu Hovory s informatiky včetně videozáznamů, prezentací a sborníků studií naleznete na http://www.cs.cas.cz/sosirecr/. Bylo by pro nás potěšením, kdyby vás naše aktivita inspirovala k uspořádání podobných diskusních seminářů ve vaší odborné komunitě.
JIŘÍ ŠÍMA a STANISLAV ŽÁK,
Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.
Česky
