Cílem Sdružení pro výzkum ve spektrální analyse, založeného u nás před šedesáti lety, bylo přispívat k rostoucímu rozvoji metod spektrální analýzy. Během úspěšné osmnáctileté činnosti Sdružení docházelo k rozšíření okruhu odborných zájmů a specializace jeho členů v atomové a molekulové spektroskopii, což vyžadovalo vytvoření odpovídajících organizačních podmínek včetně jeho právního postavení. Začleněním do svazku vědeckých společností při Československé akademii věd byla ustavena Československá spektroskopická společnost při ČSAV. Po rozdělení Československa v roce 1993 působí v České republice Spektroskopická společnost Jana Marka Marci a ve Slovenské republice Slovenská spektroskopická společnost.
Všechna fota: Archiv autora
Zleva: Barokní polyhistor Jan Marek Marci z Kronlandu (1595–1667), profesor lékařství pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, v latinském spisu Thaumantias. Liber de arcu coelesti deque colorum apparentium natura ortu et causis (1648) popsal mj. spektrální rozklad světla hranolem a vysvětlil vznik přírodního jevu duhy.
Otakar Quadrát, mimořádný člen Královské české společnosti nauk, čestný člen Československé spektroskopické společnosti při ČSAV, první předseda Sdružení pro výzkum ve spektrální analýze
Základy k pevnému zakotvení spektroskopie v chemii položili Gustav R. Kirchhoff a Robert W. Bunsen objevem metody emisní spektrální analýzy v roce 1859, kterou poté použili k doplnění periodického systému o dva nové prvky alkalických kovů – cesium (1860) a rubidium (1861).
Z našich chemiků se s metodou spektrální analýzy seznámil během ročního pobytu v Bunsenově universitní laboratoři v Heidelbergu (1878–1879) Bohuslav Brauner (1855–1935), který pak v letech 1881–1882 v laboratoři Sira Henry Roscoe v Manchestru metodou absorpční spektroskopie identifikoval v separovaných frakcích didymu dva nové prvky skupiny vzácných zemin (1882). Izolované frakce didymu (směsi praseodymu a neodymu do té doby považované za jeden z prvků této skupiny), označil Brauner jako Diα a Diβ. Tento postup později reprodukoval Auer von Welsbach a nazval tato chemická individua praseodym a neodym (1885).
Autorem knihy Kvalitativný rozbor spektrálný látek minerálných a organických vydané v roce 1901 (německy v Berlíně již roku 1900) je Jaroslav Formánek (1864–1936), který se v roce 1900 na pražské technice habilitoval pro obor spektrální analýzy, profesorem byl jmenován v roce 1907. Absorpční spektroskopii se věnoval od roku 1897, je autorem pětisvazkové monografie věnované absorpční spektroskopii organických barviv Untersuchung und Nachweis organischer Farbstoffe auf spektroskopichem Wege (Springer Berlin, 1908, 1911, 1913, 1926, 1927). V letech 1935–1936 přednášel spektroskopii též na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity. Formánkův asistent Josef Knop (1885–1964) v letech 1912–1919 rozšířil studium barviv do ultrafialové oblasti a je spoluautorem některých částí zmíněné Formánkovy monografie o organických barvivech a posléze autorem knihy Spektrální analysa a její použití, vydané roku 1949.
Václav Dolejšek (1895–1945) asistent profesora experimentální fyziky Bohumila Kučery na Karlově univerzitě objevil během studijního pobytu na universitě v Lundu čáry série N v rentgenových spektrech uranu, thoria a bismutu. V roce 1932 profesor Dolejšek začal na Karlově univerzitě budovat spektroskopické pracoviště, které se záhy stalo Spektroskopickým ústavem univerzity, kde se rozvíjela zvláště rentgenová spektroskopie a rentgenometrické metody sloužily k řešení závažných problémů materiálové technologie. Uzavřením našich vysokých škol v roce 1939 a předčasnou smrtí profesora Dolejška skončila historie jeho spektroskopické školy. Profesor Dolejšek byl pro odbojovou činnost okupanty v říjnu 1944 zatčen a 3. ledna 1945 v terezínské Malé pevnosti následkům věznění podlehl.
Emisní spektrografie se v třicátých letech užívala na řadě našich pracovišť. Ve Vojenském technickém a leteckém ústavu na Zeissově spektrografu vybaveném skleněnou i křemennou optikou analyzoval RNDr. Ivan Smoler (1901–1990) různé materiály, m. j. stanovoval též stopové koncentrace zlata v rostlinách (1935). Laboratoř ve Škodových závodech v Plzni byla vybavena Hilgerovým a posléze Zeissovým spektrografem. V roce 1939 v pražské nemocnici na Bulovce v laboratoři doc. J. Šuly sloužila metoda absorpční spektroskopie k analýze moče pomocí universálního Zeissova spektrografu. Po okupaci Československa zde v letech 1939–1941 pracoval dr. Smoler pro Spolek pro chemickou a hutní výrobu, poté v laboratořích Spolku v Rybitví. V roce 1941 zavedl Dr. F. Poupě absorpční spektroskopii do výzkumu a ke kontrole léčiv v závodě Interfarma, další spektroskopické laboratoře byly vybudovány ve strojírenském, hutním a chemickém průmyslu, např. v továrně Avia Ing. F. Plzákem a Ing. Hošťálkem, ve Výzkumném ústavu ČKD bývalým asistentem prof. Heyrovského Dr. J. Kubou, Dr. Maštalířem v ostravských dusíkárnách, strojírnách v Povážské Bystrici aj.
Sdružení pro výzkum ve spektrální analýze
Po druhé světové válce rozšířil profesor František Čůta na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství ČVUT (VŠCHTI ČVUT) přednášky a praktická cvičení instrumentálních analytických metod elektrochemických, optických, o emisní a molekulovou absorpční spektroskoopii.
Období poválečné obnovy a rozvoje našeho národního hospodářství provázelo zavádění spektroskopických metod nejen ve výzkumných a vývojových pracovištích, ale též v mnoha výrobních podnicích. Problémy spojené s budováním řady nových spektroskopických laboratoří vedly od konce roku 1948 iniciativní skupinu, ve složení profesor O. Quadrát, Ing. F. Plzák, RNDr. I. Smoler, RNDr. M. Spálenka, Ing. Dr. J. Wanka, a Ing. Dr. Korecký, k návrhu na vytvoření organizační podoby zájmového sdružení pracovníků ve spektrální analýze. Sdružení pro výzkum ve spektrální analýze bylo ustaveno 15. prosince 1949 na jeho první pracovní schůzi v Ústavu chemické metalurgie a metalografie VŠCHTI ČVUT za účasti 13 spektroskopiků z 12 pracovišť. Předsedou Sdružení byl zvolen profesor Ing. Dr. Otakar Quadrát, který byl od roku 1947 členem obdobného francouzského spektrografického sdružení Groupement pour l´Avancement des Méthodes Spectrographiques, tajemníkem Ing. František Plzák. Sdružení působilo prvních jedenáct let v rámci VŠCHTI ČVUT, od roku 1952 Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Jeho činnost spočívala především v pořádání přednášek pro členy i pozvané hosty, kurzů pro doškolování techniků, byla věnována pozornost spektroskopickému názvosloví, výměně etalonů, přístupu k literatuře. Společná setkání přispívala též výměně zkušeností a navazování spoluprací. Rozvoj metody a rostoucí počet spektroskopických pracovišť byl provázen vytvářením metodicky zaměřených uskupení, což postupně vedlo ke vzniku zájmových skupin spektroskopie nevodivých materiálů, spektroskopie molekulární, kvantometrie apod. K aktivitám Sdružení patří rovněž tři konference, z nichž 1. československá spektroskopická konference pořádaná ve spolupráci s Československou akademií věd (ČSAV) se konala v květnu 1954 v Liblicích a druhá pak ve spolupráci s Komenského univerzitou, v roce stého výročí objevu spektrální analýzy, v říjnu 1959 v Tatranské Lomnici, kde byla založena tradice mezinárodních konferencí o analytické spektroskopii CANAS (Conference of ANAlytical Spectroscopy). Po deseti letech činnosti se odborných akcí Sdružení účastnilo kolem tří set spektroskopiků ze 180 pracovišť. Od roku 1960 Sdružení pokračovalo jako volné vědecké sdružení při Národním technickém muzeu v Praze, v jehož budově kromě sekretariátu byla v roce 1963 zřízena též demonstrační spektrografická laboratoř. Předsedou Sdružení byl zvolen RNDr. Josef Kuba a tajemníkem Ing. František Plzák. Nové spektroskopické metody a směry a jim odpovídající okruhy zájmů směřovaly k užší specializaci, čemuž bylo třeba přizpůsobit podmínky pro práci zájmových skupin. K řešení těchto otázek v souvislosti s právním postavením Sdružení byl v létě 1966 ustaven přípravný výbor, který zkoumal možnost transformace Sdružení do tehdejšího systému vědeckých společností při Československé akademii věd. Otázkám rozvoje naší spektroskopie se tehdy věnovala rovněž Komise pro spektroskopii ČSAV založená v roce 1960, která se Sdružením spolupracovala. Řada úkolů byla řešena duplicitně Komisí i Sdružením. Sdružení ukončilo činnost k 30. dubnu 1967.
Československá spektroskopická společnost při ČSAV
Úspěšná osmnáctiletá práce Sdružení vytvořila podmínky k založení Československé spektroskopické společnosti při ČSAV (ČSSS). Na její ustavující schůzi 29. září 1967 v Národním technickém muzeu v Praze za účasti 117 členů Sdružení byl zvolen Hlavní výbor Společnosti, předsedou prof. Josef Plíva, člen korespondent ČSAV, místopředsedy prof. Vojtěch Kellö, člen korespondent ČSAV a doc. Ing. Eduard Plško, DrSc. a vědeckým tajemníkem RNDr. Milan Horák, CSc. Po ustavení Společnosti přešlo do její evidence 118 kolektivních členských pracovišť a Akademie ukončila činnost její Komise pro spektroskopii, jejíž některé úkoly plnil poté Hlavní výbor Společnosti. Těžiště odborné činnosti ve Společnosti bylo soustředěno do zájmových skupin sekcí atomové a molekulové spektroskopie. Otázkami obecnějšího charakteru se zabývají komise školská, názvoslovná, pro standardy a referenční materiály a pro spektroskopické metody monitorování životního prostředí. Jednotlivé složky uvedené organizační skladby Společnosti nejsou neměnnými součástmi, neboť se zřizují nebo transformují ve smyslu vývoje, potřeb a trendů ve spektroskopii realizované na našich pracovištích. Ke vzájemné informovanosti členů Společnosti o činnosti odborných skupin a komisí včetně předsednictva a Hlavního výboru slouží Bulletin, jehož první číslo za redakce Ing. F. Valešky vyšlo v dubnu 1968. Posléze pak vydávání Bulletinu zajišťoval dr. M. Horák (1969–1971), dále Dr B. Moldan a od 41. čísla (1983) následujících více než dvacet let úspěšně řídil redakci dr. M. Fara, technickou redakci prováděla paní Pavla Vampolová. V elektronické formě vychází Bulletin od roku 2004, v následujícím roce řídí redakci prof. J. Komárek.
V sekci atomové spektroskopie byly ustaveny skupiny spektroskopie nevodivých materiálů, automatické spektroskopie v hutnictví, plamenové a absorpční spektrometrie a rentgenfluores-cenční spektroskopie. Na jaře 1969 byla ustavena skupina lokální elektronové mikroanalýzy, v roce 1971 následovalo založení skupin instrumentálních radioanalytických metod, laserové mikroanalýzy, vibrační spektroskopie, spektroskopie s vysokým rozlišením, pevného stavu, hmotnostní spektroskopie a v roce 1972 Mössbauerovy spektroskopie. Ve výše uvedeném výčtu nově ustavovaných odborných skupin sekce atomové spektroskopie jsou skupiny, které byly začleněny v roce 1977 do sekce speciálních metod.
Porovnání doby uplynulé mezi prvním domácím zkoumáním nebo použitím spektroskopické metody a ustavením příslušné odborné skupiny vypovídá o dynamice a stavu rozvoje metody nebo pořizovací dostupnosti přístroje (nutnost vlastní stavby spektroskopické instrumentace nebo nákup přístroje).
Např. historie hmotnostní spektroskopie u nás sahá do roku 1950, kdy vědečtí aspiranti RNDr. Vladimír Čermák, RNDr. Vladimír Hanuš, RNDr. Čestmír Jech a RNDr. Josef Cabicar zahájili stavbu spektrometru Nierova typu (1940). Přístroj uvedli do funkčního stavu v roce 1953, za což jim byla v následujícím roce udělena státní cena II. stupně. Hmotnostní spektroskopie se stala poté nástrojem úspěšné vědecké dráhy V. Hanuše a V. Čermáka.
Dalším příkladem průkopnického úsilí na domácím poli v atomové absorpční spektrometrii byla v šedesátých letech činnost dvojice RNDr. Ivan Rubeška a RNDr. Bedřich Moldan, autorů knihy Atomová absorpční spektrofotometrie (SNTL, Praha 1967), kteří začínali s vlastní spektrometrickou instrumentací. Z jejich iniciativy se v roce 1967 konalo v Praze Atomic Absorption Symposium pořádané Ústředním ústavem geologickým a Společností, které bylo první mezinárodní konferencí o metodě a položilo též základ následující řadě International Conference on Atomic Spectroscopy – ICAS.
Nástup první generace polovodičových Ge(Li) detektorů záření gama s vysokým rozlišením byl u nás zachycen díky aktivitě oddělení jaderné spektroskopie fyzikálního úseku tehdejšího Ústavu jaderného výzkumu ČSAV. Vysoká rozlišovací schopnost těchto detektorů vyráběných v Ústavu a stavba prvního spektrometru se stala významným nástrojem nejen pro výzkum v jaderné spektroskopii, ale i ve vývoji instrumentálních radioanalytických metod nebo k nedestrukční aplikaci stanovení stupně vyhoření jaderného paliva. V roce 1966 jsem provedl první metodické práce k nedestrukční aplikaci této spektrometrie v neutronové aktivační analýze, dnes nazývané instrumentální neutronová aktivační analýza (INAA). První československá práce na toto téma vyšla v roce 1968. Ge(Li) detektor jsme tehdy použili s dr. J. Junou a dr. K. Konečným též k nedestrukčnímu stanovení stopových koncentrací boru prostřednictvím promptního záření gama z radiačního záchytu neutronů vyvedených z aktivní zóny výzkumného jaderného reaktoru VVR-S.
Po emigraci profesora Plívy byl zvolen předsedou doc. E. Plško (1969–1973). V dalších letech působili v čele Společnosti RNDr. J. Kuba, CSc. (1973–1983) a RNDr. Jan Mráz, CSc. (1983–1990), kteří v tehdejší složité společenské atmosféře dokázali minimalizovat nepříznivé vnější vlivy na vnitřní život Společnosti bez újmy na kolegiálních vztazích a odborné činnosti.
Formami odborné činnosti Společnosti jsou přednášky, semináře, kurzy, školy a konference. Společnost pořádala řadu národních spektroskopických konferencí s početnou zahraniční účastí, jakou byla např. v červnu 1984 7. československá spektroskopická konference a VIII. ICAS v Českých Budějovicích.
Společnost byla pověřována též pořádáním konferencí mezinárodních, jakou bylo např. v roce 1977 jubilejní XX. Colloquium Spectroscopicum Internationale (CSI) a 7th ICAS. Tehdejší počet 1160 účastníků, z nichž 897 bylo zahraničních včetně širokého odborného programu nebyl v dosud pořádaných CSI překročen. Vystoupila zde řada předních spektroskopiků jako např. O. Brümer, Alan Walsh, M. R. Aliev, V. Čermák, G. H. Morrison a řada dalších. Tehdy Společnost udělila poprvé Medaili Jana Marka Marci z Kronlandu zahraničním i domácím vědcům za významné příspěvky k rozvoji spektroskopických disciplin. Barokní polyhistor Jan Marek Marci z Kronlandu (1595–1667), profesor lékařství pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity v latinském spisu Thaumantias. Liber de arcu coelesti deque colorum apparentium natura ortu et causis vydaném v Praze roku 1648 (Pragae, Typis Academicis) popsal m. j. spektrální rozklad světla hranolem a vysvětlil vznik přírodního jevu duhy (Marek, J. Nature 190. 1092(1961). Bronzová medaile je dílem profesora Jiřího Harcuby. Byla tehdy nazývána plaketou, neboť by rozhodnutí Společnosti o udělení medaile podléhalo nadbytečnému a nežádoucímu schvalování. Z dalších významných mezinárodních konferencí to byly např. 12th International Conference on High Resolution Molecular Spectroscopy (1992), XXIV. European Congress on Molecular Spectroscopy (EUCMOS, 1998), 3rd European Furnace Symposium (EFS, 1998), Nuclear Analytical Methods in the Life Sciences (NAMLS 93) a společně s Českou společností chemickou Radiochemical Conference (1998, 2002, 2006, 2010).
Medaile Jana Marka Marci z Kronlandu je dílem profesora Jiřího Harcuby.
V roce 1970 a 1974 ocenila Společnost zásluhy o rozvoj spektroskopie a vybudování Sdružení pro výzkum ve spektrální analýze, udělením Čestného členství prof. Ing. Dr. Františku Čůtovi, členu korespondentu ČSAV, prof. Ing. Dr. Josefu Knopovi, členu korespondentu ČSAV, Ing. Františku Plzákovi, prof. Ing. Dr. Otakaru Quadrátovi, Dr. Sc., dr. h. c., RNDr. Miloslavu Čihovi, Ing. Ludvíku Kučerovi, RNDr. Jaromíru Kučerovi, Janu Mojžíšovi, Ing. Jaroslavu Poláčkovi a RNDr. Miloši Spálenkovi, CSc. Za zásluhy o odborný podíl na rozvoji spektroskopických metod a aktivní účast na budování spektroskopické společnosti bylo v letech 1983 až 2006 uděleno čestné členství Společnosti uděleno RNDr. Josefu Kubovi, CSc., RNDr. Aleně Špačkové, CSc., RNDr. Vladimíru Hanušovi, CSc., prof. Ing. Eduardu Plškovi, DrSc., doc. RNDr. Milanu Horákovi, CSc., RNDr. Ivanu Rubeškovi, CSc., doc. RNDr. Bohumilu Strauchovi, CSc., RNDr. Mileně Závětové, CSc. a RNDr. Milanu Farovi, CSc.
Ve snaze podporovat zájem studujících a mladých vědeckých pracovníků o spektroskopii vyhlašuje Společnost od roku 1982 Soutěž o nejlepší práci roku mladých spektroskopiků. Věková hranice účastníků je 35 let, soutěží se v kategorii diplomních prací a kategorii původních prací resp. souboru původních prací. V každé kategorii jsou ohodnoceny a odměňovány nejvýše tři práce.
Spektroskopická společnost Jana Marka Marci
V roce 1990 Společnost vystoupila ze svazku vědeckých společností při ČSAV a předsedou Společnosti byl zvolen prof. Ing. Karel Volka, CSc. Hlavní výbor a předsednictvo v roce 1992 v souvislosti s chystaným rozdělením Československa řešilo otázku dělení Československé spektroskopické společnosti. Výsledkem byla snaha zachovat nadnárodní charakter společnosti a pro budoucnost vytvořit předpoklady pro co nejtěsnější spolupráci její české a slovenské části, což měl vyjadřovat i název Spektroskopická společnost Jana Marka Marci. Valné shromáždění Společnosti konané 21. prosince 1992 název schválilo a poté ministerstvo vnitra České republiky Spektroskopickou společnost Jana Marka Marci se sídlem v Praze dne 30. prosince 1992 zaregistrovalo. Nakonec ve Slovenské republice vznikla Slovenská spektroskopická společnost. Po čtrnácti letech došlo mezi oběma společnostmi k dohodě o bližší spolupráci formou společných spektroskopických konferencí. Na podzim 2008 proběhla XIX. Slovensko-česká spektroskopická konference a letos po šedesáti letech od zahájení činnosti Sdružení pro výzkum ve spektrální analyse vrcholí přípravy 14. Česko-slovenské spektroskopické konference v Litomyšli.
V roce 2005 byl předsedou zvolen prof. RNDr. Viktor Kanický, DrSc. Informace o současné organizační struktuře a činnosti Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci se nachází na adrese http://www.spektroskopie.cz.
Cílem tohoto příspěvku je vzpomenout cestu nastoupenou před šedesáti lety k naplnění potřeby pracovníků ve spektrální analýze sdružovat se na základě zájmu o její další rozvoj a tehdy též uplatnění instrumentálního charakteru metody v rutinním řízení a kontrole technologických pochodů. První základnou k realizaci tohoto cíle bylo u nás Sdružení pro výzkum ve spektrální analyse, jehož aktivní činnost vytvořila podmínky k jeho transformaci na spektroskopickou společnost, která v následujících desetiletích přispívala k dynamickému rozvoji nových metod a směrů ve spektroskopii. Nutno neopominout, že bohatý rozsah činnosti a její výsledky dosažené během budování Sdružení a Společnosti jsou rovněž dílem v tomto stručném příspěvku řady nejmenovaných spektroskopiček a spektroskopiků.
Široce rozvinutou činnost vědecké společnosti provázelo odpovídající množství administrativních a organizačních úkolů sekretariátu, které více než po tři desetiletí úspěšně zvládala tajemnice paní Pavla Vampolová.
MILOSLAV VOBECKÝ,
Ústav analytické chemie AVČR, v. v. i.
Česky
