Jeden z posledních článků cyklu o zahraničních partnerech AV ČR věnujeme Slovenské akademii věd. Autoři jednotlivých příspěvků zaměřili krom samotné spolupráce pozornost k historii i struktuře partnerských organizací stejně jako jejich podílům na výzkumu v té které zemi. Slovenská akademie věd je zvláštním případem: valná část její minulosti je spjata s dějinami AV ČR, jelikož obě instituce byly ještě do nedávna součástí společné Československé akademie věd (ČSAV).
Foto: Cladimír Šmihula, Archiv SAV
Setkání delegací AV ČR a SAV ve Smolenicích 19.–20. října 2010. Předseda AV ČR Jiří Drahoš v rozhovoru s předsedou SAV Jaromírem Pastorkem a Silvií Pastorkovou.
Slovenská akademie věd je samosprávnou vědeckou institucí neuniverzitního typu, jejíž činnost se zaměřuje na rozvoj vědy, vzdělanosti, kultury a ekonomiky a zvláště také na realizaci základního a aplikovaného vědeckého výzkumu v souladu se státní politikou v oblasti vědy a techniky. Je nejvyšší vědeckou institucí na Slovensku a sídlí v Bratislavě.
Foto: Wikimedia commons
Andrej Kmeť, slovenský archeolog, etnograf, geolog, historik a botanik
Její kořeny sahají až do 16. a 17. století, do období, které je charakteristické zrodem moderní vědy. Do té doby byly jedinými vědeckými institucemi klasické univerzity. Vznikající akademie navazovaly na středověkou platonskou tradici. Věrný jí byl první pokus v roce 1735, kdy se Matej Bel snažil založit první učenou společnost typu akademie na Slovensku (Societas litteraria). V roce 1771 byl rakouské císařovně Marii Terezii předložen návrh na založení akademie v Bratislavě podle vzoru berlínské a petrohradské akademie; zůstalo ovšem jen u návrhu. O několik let později, v roce 1792, vznikla na podnět vlasteneckých filologů Slovenská učená společnost, v roce 1844 z iniciativy slovenského národního buditele Ľudovíta Štúra povstal celonárodní kulturní spolek Tatrin. Teprve až v roce 1892 podal Andrej Kmeť návrh (zveřejněn byl ve Slovenských národních novinách) na založení slovenské vědecké společnosti typu akademie. V červenci 1942 byla založena Slovenská akademie věd a umění (SAVU), která působila až do založení Slovenské akademie věd (SAV) v roce 1953 zákonem Slovenské národní rady č. 1/1953 Sb. Tehdy jmenoval sbor pověřenců prvních dvanáct akademiků. V roce založení měla akademie 200 pracovníků, avšak koncem roku 1953 v ní působilo 663 pracovníků na 37 vědeckých pracovištích převážně převzatých z původní SAVU. Základními organizačními formami vědecké práce v té době byly sekce (společenských věd, biologických a lékařských, zemědělských a přírodovědných, technických věd). V roce 1962 se ale tyto sekce zrušily a namísto nich bylo zřízeno 12 kolegií začleněných do tří oddělení věd: matematicko-fyzikálních, chemicko-biologických a společenských věd. V roce 1983 se struktura oddělení SAV reorganizovala: jednotlivá kolegia se začlenila do oddělení o neživé přírodě, oddělení o živé přírodě a oddělení společenských věd.
Foto: Cladimír Šmihula, Archiv SAV
Zasedá Sněm Slovenské akademie věd, o situaci v Akademii informuje její předseda Jaromír Pastorek.
Od roku 1960 až do zániku Československa v roce 1992 byla SAV součástí Československé akademie věd (ČSAV).
V současnosti má SAV 70 organizačních jednotek, z toho 46 rozpočtových a 24 příspěvkových organizací. Do 1. oddělení věd o neživé přírodě spadá 15 vědeckých ústavů, do 2. oddělení věd o živé přírodě a chemických věd 22 vědeckých ústavů, do 3. oddělení věd o společnosti a kultuře 20 vědeckých pracovišť.
Nejvyšším samosprávným orgánem SAV je Sněm SAV. Výkonným samosprávným orgánem je Předsednictvo SAV v čele s předsedou SAV, kterého na návrh Rady vědců SAV jmenuje a odvolává vláda Slovenské republiky. Členy Předsednictva SAV jsou dále místopředsedové a vědecký tajemník, které na návrh Předsednictva SAV jmenuje a odvolává vláda Slovenské republiky, a další volení členové.
Do struktury patří rovněž 13 společných pracovišť; zajišťují služby pro celou Akademii. Slovenská akademie věd vydává 53 vědeckých a odborných časopisů a osm ročenek. Při SAV působí 49 vědeckých společností.
Ústavy akademie se ve spolupráci s vysokými školami podílejí zejména na vzdělávání mladých vědců i na pedagogických aktivitách na vysokých školách. Prostřednictvím bilaterálních a multilaterálních vědeckých mezinárodních a domácích projektů (zdroje SAV získává především ze strukturálních fondů EU a díky členství v mezinárodních asociacích a institucích) vyvíjí SAV rozsáhlou mezinárodní spolupráci, čímž začleňuje slovenskou vědu do nadnárodního kontextu.
Foto: Archiv ASÚ AV ČR
Observatoř ASÚ na Lomnickém štítě ve Vysokých Tatrách dostala v červnu t. r. unikátní zařízení, jediné v Evropě a jedno ze dvou na světě – koronální multipolarimetr (CoMP), který umožňuje měřit magnetické a rychlostní pole sluneční korony.
Zvláštní postavení mezi spolupracujícími partnery zaujímá Akademie věd ČR. Přestože od rozdělení obou Akademií uplynulo již bezmála 20 let, lze bez nadsázky mluvit o nadstandardních vzájemných vztazích a spolupráci. Stávající situace odráží společnou minulost, trvalost osobních i institucionálních vztahů a oboustrannou blízkost i totožnost problémů, jimž čelí v nových podmínkách politického i ekonomického rozvoje. Právě vzájemná blízkost a podobnost situace umožňuje pomáhat si a vzájemně se podporovat v krizových okamžicích, jimiž prochází naše země. Za příklad si vezměme otevřený dopis vedení AV ČR adresovaný vládě Slovenské republiky, jenž upozorňoval na neblahé dopady na budoucí vývoj země kvůli překotnému krácení rozpočtu SAV. Nadstandardní vzájemné vztahy dokládá rovněž tradice každoročních pracovních setkání vedení obou akademií, na nichž se projednávají společné postupy vůči tuzemským i zahraničním společným partnerům, stejně jako vůči subjektům i iniciativám EU či postojům v rámci V4.
Vědeckou spolupráci badatelé tradičně realizují na základě bilaterální smlouvy a prováděcích protokolů podepisovaných každé tři roky (poslední byl podepsán v listopadu 2008 na léta 2009–2011), jež aktualizují seznam společných prioritních témat (aktuální seznam jich obsahuje 21). Objemově i počtem zapojených vědeckých pracovníků patří spolupráce se SAV k největším. Roční kvóta určená na výměnné pobyty je 120 týdnů pro každou stranu. Výjimečnost vztahů potvrzuje i existence speciální kvóty pro mladé vědecké pracovníky, neboť se zástupci obou akademií dohodli, že budou každoročně přijímat nad rámec reciproční výměnné kvóty mladé vědecké pracovníky k dlouhodobým stážím (do tří měsíců). Dalším příkladem jsou studijní pobyty vědců nad rámec reciproční výměny členů Česko-slovenské komise historiků. K úspěšným příkladům dvoustranné spolupráce českých a slovenských vědců patří také prioritní témata, která jsou realizována v rámci dvoustranné dohody. Jejich tematický a oborový záběr sahá od teorie čísel a výzkumu kataklyzmických proměnných přes studium endogenních kardioprotektivních mechanismů při ochraně myokardu před ischemií a klasifikaci syntaxonů xerotermní vegetace až po Slovanský jazykový atlas a politický, sociální a kulturní vývoj v českých zemích a na Slovensku.
V současné době se v rámci příprav k podpisu Prováděcího protokolu na léta 2012–2014 předkládají návrhy prioritních témat. Jejich počet potvrzuje trvalý zájem o dvoustrannou spolupráci se slovenskými partnery.
ANDRZEJ MAGALA,
Referát zahraničí SSČ AV ČR, v. v. i.
Česky
