Prestižní Akademickou prémii – Praemium Academiae – udělil v úterý 26. června 2012 v sídle Akademie věd ČR v Praze její předseda prof. Jiří Drahoš dvěma vynikajícím českým vědcům. Letošními laureáty se stali doc. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc., z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., a RNDr. Pavel Spurný, CSc., z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. Akademickou prémii získávají mimořádné vědecké osobnosti, které již založily vědecké školy, v mezinárodním měřítku patří ke špičce svého oboru a vytvářejí prestiž AV ČR jako celku. „Jde o přísně výběrový nástroj ocenění opravdové excelence – právě u Akademické prémie je slovo excelence zcela namístě," zdůraznil při slavnostním aktu prof. Jiří Drahoš.
Smyslem ocenění, jež ovšem není udělováno za celoživotní zásluhy a nelze ho obdržet opakovaně,
je podpora našich badatelských kapacit a vytváření takových podmínek, v nichž by mohly lépe
rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd a celé české vědy. Finanční prémie do výše 5
milionů Kč ročně zahrnuje po dobu šesti let náklady spojené s výzkumem, pořízením přístrojů a
mzdami pro nositele a jeho spolupracovníky.
Docent Jaroslav Doležel se zabývá strukturou a evolucí genomu rostlin a v tomto oboru patří k
absolutní světové špičce. „Finanční prémie výrazně podpoří úspěšný výzkumný projekt naší
laboratoře, zaměřený na studium dědičné informace rostlin včetně změn, které doprovázely vznik
nových druhů a domestikaci. Prémie přispěje ke zvýšení naší konkurenceschopnosti v mezinárodním
měřítku a mimo jiné významně podpoří naši účast v celosvětovém projektu čtení genomu pšenice. Tento
projekt je založen na strategii, kterou jsme vyvinuli, a využívá unikátní biologické materiály,
které jako jediní na světě umíme připravit. Kromě objasnění obecných procesů vývoje dědičné
informace rostlin přispějí získané poznatky ke zvýšení efektivity šlechtění nových odrůd pomocí
pokročilých metod biotechnologie a genomiky,“ zamýšlí se nad využitím Akademické prémie doc.
Jaroslav Doležel.
Doktor Pavel Spurný se zaměřuje na výzkum větších meteoroidů a jejich interakce se zemskou
atmosférou (jev bolidu) a svůj badatelský tým vede již téměř dvacet let. „Akademickou prémii rád
využiji k zásadní modernizaci našich pozorování, zabezpečení a zkvalitnění provozu bolidových sítí
a k rozšíření našeho týmu o takové pracovníky, kteří by vhodně doplnili a posílili stávající tým.
Jsem si jist, že nejen toto šestileté období, ale i vzdálenější budoucnost pak přinesou řadu
cenných výsledků a publikačních výstupů a udržíme si tak vedoucí postavení české školy v
tomto zajímavém oboru vědy,“ nastiňuje možnou perspektivu svého výzkumu po získání finanční podpory
Dr. Pavel Spurný.
O udělení Akademické prémie rozhoduje předseda AV ČR, jenž si pro tento účel zřizuje poradní
komisi složenou z předních domácích i zahraničních odborníků. Vybraní kandidáti na prémii musejí
předložit odborné životopisy a rámcové představy zaměření vlastního výzkumu pro příštích šest let,
včetně rozvrhu využití poskytnuté finanční částky. Ta je čerpána z celoakademického rozpočtu ve
formě adresného navýšení prostředků příslušného pracoviště. Nositel Akademické prémie získává i
statut hosta Akademického sněmu AV ČR po dobu poskytování finanční podpory.
Doc. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc.
Stručný popis nejvýznamnějších výsledků
Doc.Ing. Jaroslav Doležel, DrSc., se zabývá strukturou a evolucí genomu rostlin a v tomto
oboru patří k absolutní světové špičce. Podle Web of Science je autorem 175 publikací, které byly
citovány více než 4000x (h-index = 33). Zásadním způsobem se podílel na vypracování nových metod
analýzy jaderného genomu rostlin, a to včetně průtokové cytometrie, která nachází rozsáhlé
uplatnění např. v taxonomii, ekologii i v praktickém šlechtění. Pro nakladatelství Wiley-VCH
editoval první a dosud jedinou knihu věnovanou této oblasti. V oblasti strukturní genomiky doc.
Jaroslav Doležel formuloval a rozvinul koncepci chromosomové genomiky, která díky spojení metod
cytometrie, cytogenetiky a genomiky umožňuje analýzu velkých a složitých genomů. Pomocí nově
vyvinutých metod získává se svým týmem důležité poznatky o struktuře a evoluci polyploidních a
hybridních genomů rostlin a je klíčovým členem mezinárodních konsorcií zaměřených na sekvenování
genomů
de novo, včetně složitého a velmi rozsáhlého genomu jedné z nejdůležitějších obilnin –p
šenice. Metody vyvinuté týmem Jaroslava Doležela, stejně jako materiály a poznatky pomocí nich
získané, jsou pravidelně a rutinně využívány mnoha univerzitními a jinými výzkumnými institucemi v
USA, Evropě i v Asii.
Profesní životopis
|
Doc. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc.
narozen 22. července 1954 v Olomouci
|
Pracoviště
|
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum
Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. (ÚEB AV ČR)
Sokolovská 6, 77200 Olomouc
|
Funkce na pracovišti
|
Vědecký ředitel
a
Vedoucí výzkumné jednotky Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR
|
Vzdělání a akademická kvalifikace
|
· 2001: Doc., obor Botanika,
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, habilitační práce: „Využití průtokové
cytometrie pro analýzu genomů rostlin“
|
· 2001: DrSc., obor genetika, AV
ČR, Praha, disertační práce: „Analýza genomů rostlin pomocí průtokové cytometrie“
|
· 1983: CSc., obor genetika, ÚEB
ČSAV, disertační práce: "Karyologie explantátových kultur česneku (Allium sativum L.)"
|
· 1978: Ing., obor
zahradnický, agronomická fakulta Vysoké školy zemědělské v Brně, diplomová práce: „Průzkum
možností využití experimentální embryologie při vzdálené hybridizaci u rodu Allium„ (prospěl
s vyznamenáním)
|
Přehled zaměstnání
|
· od r. 2010: Vedoucí výzkumné
jednotky Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR, Centrum regionu Haná pro
biotechnologický a zemědělský výzkum, Olomouc
|
· od r. 2002: docent, Katedra
buněčné biologie a genetiky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (vedlejší
úvazek)
|
· 1997–2010: vedoucí pracoviště,
ÚEB AV ČR, Olomouc
|
· 1994–2010: vedoucí Laboratoře
molekulární cytogenetiky a cytometrie, ÚEB AV ČR, Olomouc
|
· od r. 1993: vedoucí vědecký
pracovník, ÚEB AV ČR, Olomouc
|
· 1992–2002: odborný asistent,
Katedra buněčné biologie a genetiky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
(vedlejší úvazek)
|
· 1986–1992: vědecký pracovník v
různém zařazení, Oddělení šlechtitelských biotechnologií, Ústav experimentální botaniky ČSAV,
Olomouc
|
· 1985–1986: studijní pobyt,
ENEA, C.R.E. Casaccia, Řím, Itálie (12 měsíců)
|
Vědeckovýzkumná činnost
|
· Experimentální metody
stanovení obsahu jaderné DNA
· Analýza a třídění mitotických
chromozómů rostlin pomocí průtokové cytometrie
· Analýza struktury a evoluce
genomu rostlin pomocí metod molekulární cytogenetiky a genomiky
· Zavedl nový směr genomiky
rostlin (tzv. Chromosomal Genomics) pro analýzu dědičné informace a klonování genů u rostlin s
velkými a polyploidními genomy
|
Členství v akademických společnostech
|
· 2007–2011: předseda, Česká
společnost pro analytickou cytologii, Brno
|
· 2006: člen, International
Society for Horticultural Science, Leuven, Belgie
|
· 2005: člen, The Genetics
Society of America, Bethesda, USA
|
· 2001: člen, Česká společnost
pro analytickou cytologii, Brno
|
· 1999: člen, European
Cytogeneticists Association, Clermont-Ferrand, Francie
|
· 1997: člen, International
Society for Analytical Cytology, Northbrook, USA
|
· 1990: člen, Česká společnost
histo- a cytochemická, Brno
|
Ocenění vědeckou komunitou
|
· 2004: Zvolen členem Učené
společnosti České republiky
|
· 2004: Bronzová medaile Za
zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého
|
· 1999: Cena Učené společnosti
České republiky
|
Publikační aktivita dle WOS (jaro 2012)
|
· 175 publikací
|
· Celkový počet citací
v ISI WOS = 3 992
|
· h-index = 33
|
RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Stručný popis nejvýznamnějších výsledků
RNDr. Pavel Spurný, CSc., se zabývá studiem malých těles Sluneční soustavy – meteoroidů a
jejich interakce s atmosférou Země (jev meteoru a bolidu). Od roku 1993 je hlavním koordinátorem
mezinárodního projektu Evropské bolidové sítě a vedoucím její české části. Inicioval její
modernizaci a automatizaci a výrazně přispěl ke zdokonalení metod zpracování dat. Celkem je autorem
či spoluautorem přibližně 165 vědeckých prací publikovaných v mezinárodních časopisech a
sbornících. Jeho vědecká práce je zaměřena především na výzkum bolidů, nicméně některé práce jsou
věnovány i slabším meteorům. Navrhl a významně se podílel na vývoji automatické bolidové kamery,
unikátního přístroje pro komplexní sledování bolidů, který je velmi úspěšně používán jak v české
bolidové síti, tak i v nové Pouštní bolidové síti v Západní Austrálii. Je spoluzakladatelem tohoto
ambiciózního mezinárodního projektu a zásadní měrou se podílí na jeho systematickém provozu, který
byl zahájen v roce 2005, a na průběžném vyhodnocování dat. V letech 1998–2002 spoluorganizoval a
účastnil se úspěšných pozemních expedic do různých zemí (Čína, Španělsko, USA) v rámci
mezinárodního projektu sledování meteorických dešťů Leonid, které přinesly unikátní data. Mezi
nejvýznamnější výsledky, které plynou z těchto aktivit, patří objev záření rychlých meteorů ve
velmi vysokých výškách a jeho difuzní podstata (hlavní autor dvou prací v časopise Meteoritics and
Planetary Science) a komplexní zpracování, výpočet a interpretace výjimečného bolidu
Neuschwanstein, čtvrtého fotografovaného pádu meteoritů na světě (hlavní autor článku v časopise
Nature a několika dalších v méně významných časopisech či sbornících). Zejména v posledních pěti
letech Dr. Spurný na tento vynikající výsledek navázal a dosáhl spolu se svými spolupracovníky z
Astronomického ústavu AV ČR řadu dalších velmi významných výsledků právě v oblasti instrumentálně
pozorovaných pádů meteoritů, které jsou obecně považovány za vědecky nejcennější v oboru výzkumu
interakce meteoroidů se Zemí a významně přispívají k výzkumu malých těles Sluneční soustavy vůbec.
Podle jeho výpočtů z experimentu Pouštní bolidové sítě byly nalezeny dosud jediné dva meteority se
známou dráhou na jižní polokouli, Bunburra Rockhole a Mason Gully. Jedná se o jedny z nejpřesněji
popsaných pádů meteoritů v historii vůbec. Především nalezení meteoritu Bunburra Rockhole vzbudilo
mimořádný ohlas ve vědecké komunitě, protože se jednalo o nový typ achondritického meteoritu a
navíc se jednalo o první meteorit s dráhou typu Aten, tj. dráhou, jejíž hlavní poloosa je menší než
1 astronomická jednotka. V tomto případě dokonce téměř celá dráha původního meteoroidu ležela
uvnitř dráhy Země. Význam tohoto výsledku podtrhuje fakt, že byl publikován v prestižním časopise
Science (P. Spurný je druhý autor) a velmi podrobná studie pak následně v časopise Meteoritics and
Planetary Science (hlavní autor).
Kromě toho se v poslední době podílel, ať už jako hlavní autor nebo jako člen řešitelského
týmu, na analýze dalších významných pádů meteoritů, jako byl pád meteoritů Jesenice ve Slovinsku,
Košice na Slovensku a Križevci v Chorvatsku. Všechny tyto tři bolidy byly zaznamenány přístroji
české bolidové sítě. Zcela novým výsledkem mimořádného významu, který je právě ve fázi publikování,
je nová analýza výjimečného bolidu z roku 1991 nad středními Čechami – bolidu Benešov. Na základě
zkušeností získaných z předchozích úspěšných případů předpověděl novou pádovou oblast a navrhl
takovou strategii hledání, která vedla k tomu, že meteority Benešov byly po 20 letech od pádu
skutečně nalezeny.
V současné době Dr. Spurný spolu s týmem spolupracovníků dokončuje vývoj nové moderní
digitální automatické bolidové kamery, která ještě podstatněji zvýší efektivitu pozorování, upevní
naše výsadní postavení v tomto oboru a zcela určitě přinese nové výsledky ve zkoumání malých těles
Sluneční soustavy.
Profesní životopis
|
RNDr. Pavel Spurný, CSc.
narozen 22. ledna 1958 v Dačicích
|
Pracoviště
|
Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. (AsÚ AV ČR)
Fričova 298, 251 65 Ondřejov
|
Funkce na pracovišti
|
Vedoucí oddělení meziplanetární hmoty (MPH) AsÚ AV ČR
|
Vzdělání a akademická kvalifikace
|
|
· 1991: CSc., Astronomický ústav
AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulta UK, školitel RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc., disertační práce: „
Odvození vlastností meteorického roje Geminid z fotografických záznamů“.
|
· 1984: RNDr.,
Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze.
|
· 1982: Mgr.,
Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze, obor Fyzika pevných látek. Diplomová
práce: Mechanické vlastnosti slitiny CuNiSn.
|
Přehled zaměstnání
|
· od r. 1982 do současnosti:
Astronomický ústav AV ČR, Oddělení meziplanetární hmoty. Od roku 1993: vedoucí vědecký pracovník
AsÚ AV ČR, 1993–2000 a 2004 do současnosti: vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR.
|
Vědeckovýzkumná činnost
|
· Hlavní koordinátor Evropské
bolidové sítě a vedoucí České bolidové sítě (od roku 1993 – převzal po zakladateli Dr. Z.
Ceplechovi). Hlavní podíl na analýze získaných dat.
· Spoluzakladatel (s Dr. P. A.
Blandem z Imperial College v Londýně, UK) Pouštní bolidové sítě v jihozápadní
Austrálii (od roku 2001). Zásadní měrou se podílel na jejím budování (od roku 2003) a jejím provozu
(od roku 2005 do současnosti).
· Inicioval a zásadní měrou se
podílel na vývoji Automatické bolidové stanice (AFO), komplexního a na světě dosud nejmodernějšího
přístroje na pozorování bolidů (od roku 1997). S tímto přístrojem modernizoval a významně
zefektivnil práci jak celé bolidové sítě v ČR a částečně i v sousedních státech střední
Evropy, tak na něm založil práci Pouštní bolidové sítě v Austrálii.
· Objevil záření rychlých
meteorů ve velmi vysokých výškách a jeho difusní podstatu.
· Na základě jeho
předpovědi a výpočtů byly nalezeny meteority Neuschwanstein a Benešov ve střední Evropě a Bunburra
Rockhole a Mason Gully v Austrálii. Významnou měrou se podílel i na analýze dat pádů meteoritů
Jesenice, Košice, Križevci, Villabeto de la Peňa a Morávka, což dohromady tvoří polovinu všech
dosud známých instrumentálně zachycených pádů meteoritů na světě, které jsou vědecky nejcennější v
oboru výzkumu interakce meteoroidů se Zemí.
· Významnou měrou se podílel na
objevu milisekundových záblesků na světelných křivkách bolidů.
· Nositel několika velkých
grantových projektů (GA ČR, EU).
|
Členství v akademických společnostech
|
· V poslední dekádě bývá
pravidelně členem organizačního výboru různých oborových mezinárodních konferencí
|
· 2006-2009: zvolen presidentem
komise 22 Meteory, meteority a meziplanetární prach Mezinárodní astronomické unie (IAU)
|
· 2003-2006: zvolen
vicepresidentem komise 22 Meteory, meteority a meziplanetární prach Mezinárodní astronomické
unie (IAU)
|
· 2000: zvolen členem
Organizačního výboru komise 22 Meteory, meteority a meziplanetární prach Mezinárodní
astronomické unie (IAU)
|
· 1994: přijat za člena
Mezinárodní astronomická unie (IAU)
· 1977: přijat za člena České
astronomické společnosti
|
Ocenění vědeckou komunitou
|
|
· 2007: první laureát Kopalovy
přednášky udělené Českou astronomickou společností
|
· 2003: Cena Učené společnosti
České republiky
|
Publikační aktivita dle WOS a NASA ADS (jaro 2012)
|
· 165 publikací
|
· Celkový počet citací
v ISI WOS a NASA ADS přibližně 800
|
· h-index (WOS) = 17
|
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
26 Jun 2012