Akademickou prémii získali doc. Jaroslav Doležel a Dr. Pavel Spurný

Docent Jaroslav Doležel se zabývá strukturou a evolucí genomu rostlin a v tomto oboru patří k absolutní světové špičce. „Finanční prémie výrazně podpoří úspěšný výzkumný projekt naší laboratoře, zaměřený na studium dědičné informace rostlin včetně změn, které doprovázely vznik nových druhů a domestikaci. Prémie přispěje ke zvýšení naší konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku a mimo jiné významně podpoří naši účast v celosvětovém projektu čtení genomu pšenice. Tento projekt je založen na strategii, kterou jsme vyvinuli, a využívá unikátní biologické materiály, které jako jediní na světě umíme připravit. Kromě objasnění obecných procesů vývoje dědičné informace rostlin přispějí získané poznatky ke zvýšení efektivity šlechtění nových odrůd pomocí pokročilých metod biotechnologie a genomiky,“ zamýšlí se nad využitím Akademické prémie doc. Jaroslav Doležel.

 

Doktor Pavel Spurný se zaměřuje na výzkum větších meteoroidů a jejich interakce se zemskou atmosférou (jev bolidu) a svůj badatelský tým vede již téměř dvacet let. „Akademickou prémii rád využiji k zásadní modernizaci našich pozorování, zabezpečení a zkvalitnění provozu bolidových sítí a k rozšíření našeho týmu o takové pracovníky, kteří by vhodně doplnili a posílili stávající tým. Jsem si jist, že nejen toto šestileté období, ale i vzdálenější budoucnost pak přinesou řadu cenných výsledků a publikačních výstupů a udržíme si tak  vedoucí postavení české školy v tomto zajímavém oboru vědy,“ nastiňuje možnou perspektivu svého výzkumu po získání finanční podpory Dr. Pavel Spurný.

 

O udělení Akademické prémie rozhoduje předseda AV ČR, jenž si pro tento účel zřizuje poradní komisi složenou z předních domácích i zahraničních odborníků. Vybraní kandidáti na prémii musejí předložit odborné životopisy a rámcové představy zaměření vlastního výzkumu pro příštích šest let, včetně rozvrhu využití poskytnuté finanční částky. Ta je čerpána z celoakademického rozpočtu ve formě adresného navýšení prostředků příslušného pracoviště. Nositel Akademické prémie získává i statut hosta Akademického sněmu AV ČR po dobu poskytování finanční podpory.

 

Doc. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc.

 

Stručný popis nejvýznamnějších výsledků

Doc.Ing. Jaroslav Doležel, DrSc., se zabývá strukturou a evolucí genomu rostlin a v tomto oboru patří k absolutní světové špičce. Podle Web of Science je autorem 175 publikací, které byly citovány více než 4000x (h-index = 33). Zásadním způsobem se podílel na vypracování nových metod analýzy jaderného genomu rostlin, a to včetně průtokové cytometrie, která nachází rozsáhlé uplatnění např. v taxonomii, ekologii i v praktickém šlechtění. Pro nakladatelství Wiley-VCH editoval první a dosud jedinou knihu věnovanou této oblasti. V oblasti strukturní genomiky doc. Jaroslav Doležel formuloval a rozvinul koncepci chromosomové genomiky, která díky spojení metod cytometrie, cytogenetiky a genomiky umožňuje analýzu velkých a složitých genomů. Pomocí nově vyvinutých metod získává se svým týmem důležité poznatky o struktuře a evoluci polyploidních a hybridních genomů rostlin a je klíčovým členem mezinárodních konsorcií zaměřených na sekvenování genomů de novo, včetně složitého a velmi rozsáhlého genomu jedné z nejdůležitějších obilnin –p šenice. Metody vyvinuté týmem Jaroslava Doležela, stejně jako materiály a poznatky pomocí nich získané, jsou pravidelně a rutinně využívány mnoha univerzitními a jinými výzkumnými institucemi v USA, Evropě i v Asii.

 

Profesní životopis

 

 

RNDr. Pavel Spurný, CSc.

 

Stručný popis nejvýznamnějších výsledků

RNDr. Pavel Spurný, CSc., se zabývá studiem malých těles Sluneční soustavy – meteoroidů a jejich interakce s atmosférou Země (jev meteoru a bolidu). Od roku 1993 je hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Evropské bolidové sítě a vedoucím její české části. Inicioval její modernizaci a automatizaci a výrazně přispěl ke zdokonalení metod zpracování dat. Celkem je autorem či spoluautorem přibližně 165 vědeckých prací publikovaných v mezinárodních časopisech a sbornících. Jeho vědecká práce je zaměřena především na výzkum bolidů, nicméně některé práce jsou věnovány i slabším meteorům. Navrhl a významně se podílel na vývoji automatické bolidové kamery, unikátního přístroje pro komplexní sledování bolidů, který je velmi úspěšně používán jak v české bolidové síti, tak i v nové Pouštní bolidové síti v Západní Austrálii. Je spoluzakladatelem tohoto ambiciózního mezinárodního projektu a zásadní měrou se podílí na jeho systematickém provozu, který byl zahájen v roce 2005, a na průběžném vyhodnocování dat. V letech 1998–2002 spoluorganizoval a účastnil se úspěšných pozemních expedic do různých zemí (Čína, Španělsko, USA) v rámci mezinárodního projektu sledování meteorických dešťů Leonid, které přinesly unikátní data. Mezi nejvýznamnější výsledky, které plynou z těchto aktivit, patří objev záření rychlých meteorů ve velmi vysokých výškách a jeho difuzní podstata (hlavní autor dvou prací v časopise Meteoritics and Planetary Science) a komplexní zpracování, výpočet a interpretace výjimečného bolidu Neuschwanstein, čtvrtého fotografovaného pádu meteoritů na světě (hlavní autor článku v časopise Nature a několika dalších v méně významných časopisech či sbornících). Zejména v posledních pěti letech Dr. Spurný na tento vynikající výsledek navázal a dosáhl spolu se svými spolupracovníky z Astronomického ústavu AV ČR řadu dalších velmi významných výsledků právě v oblasti instrumentálně pozorovaných pádů meteoritů, které jsou obecně považovány za vědecky nejcennější v oboru výzkumu interakce meteoroidů se Zemí a významně přispívají k výzkumu malých těles Sluneční soustavy vůbec. Podle jeho výpočtů z experimentu Pouštní bolidové sítě byly nalezeny dosud jediné dva meteority se známou dráhou na jižní polokouli, Bunburra Rockhole a Mason Gully. Jedná se o jedny z nejpřesněji popsaných pádů meteoritů v historii vůbec. Především nalezení meteoritu Bunburra Rockhole vzbudilo mimořádný ohlas ve vědecké komunitě, protože se jednalo o nový typ achondritického meteoritu a navíc se jednalo o první meteorit s dráhou typu Aten, tj. dráhou, jejíž hlavní poloosa je menší než 1 astronomická jednotka. V tomto případě dokonce téměř celá dráha původního meteoroidu ležela uvnitř dráhy Země. Význam tohoto výsledku podtrhuje fakt, že byl publikován v prestižním časopise Science (P. Spurný je druhý autor) a velmi podrobná studie pak následně v časopise Meteoritics and Planetary Science (hlavní autor).

Kromě toho se v poslední době podílel, ať už jako hlavní autor nebo jako člen řešitelského týmu, na analýze dalších významných pádů meteoritů, jako byl pád meteoritů Jesenice ve Slovinsku, Košice na Slovensku a Križevci v Chorvatsku. Všechny tyto tři bolidy byly zaznamenány přístroji české bolidové sítě. Zcela novým výsledkem mimořádného významu, který je právě ve fázi publikování, je nová analýza výjimečného bolidu z roku 1991 nad středními Čechami – bolidu Benešov. Na základě zkušeností získaných z předchozích úspěšných případů předpověděl novou pádovou oblast a navrhl takovou strategii hledání, která vedla k tomu, že meteority Benešov byly po 20 letech od pádu skutečně nalezeny.

V současné době Dr. Spurný spolu s týmem spolupracovníků dokončuje vývoj nové moderní digitální automatické bolidové kamery, která ještě podstatněji zvýší efektivitu pozorování, upevní naše výsadní postavení v tomto oboru a zcela určitě přinese nové výsledky ve zkoumání malých těles Sluneční soustavy.

 

Profesní životopis