Originální obrana tropických termitů
27.7.2012
Čeští vědci spoluautory článku v Science
Unikátní mechanismus chemické obrany tropických termitů druhu Neocapritermes taracua objevila česko-belgicko-japonská skupina badatelů. Jejich studii uveřejnil ve svém novém vydání mezinárodní vědecký časopis Science. Za českou stranu se výzkumu zúčastnili experti z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR, Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Zkoumaný druh zařazuje do systému své obrany „živé bomby“, k nimž jsou předurčeni staří a nepotřební jedinci. Při napadení jiným hmyzem jejich těla praskají a z útrob se vyvalí toxická kapalina. Tisková zpráva ÚOCHB AV ČR – zde.
Cena časopisu Hypertension pro tým Dr. Pravence z FGÚ AV ČR
24.7.2012
Článek vědeckého týmu Ing. Michala Pravence, DrSc., z Fyziologického ústavu (FGÚ) AV ČR o tzv. metabolickém syndromu získal cenu mezinárodního odborného časopisu Hypertension. V kategorii „základní výzkum“ editoři uvedenou publikaci vybrali jako nejlepší práci otištěnou v tomto měsíčníku v roce 2011. Jak v této souvislosti zdůraznil prof. František Vyskočil z FGÚ AV ČR, ocenění badatelů představuje vysoké uznání, a to i proto, že v redakčních radách významných odborných titulů zasedají renomovaní vědci. Metabolický syndrom se projevuje závažnými rizikovými faktory pro cévní a srdeční selhání.
MENDEL 190
20.7.2012
Výstava k výročí narození zakladatele genetiky
U příležitosti 190. výročí narození zakladatele genetiky a objevitele zákonů dědičnosti Johanna Gregora Mendela byla ve čtvrtek 19. července 2012 zahájena v Národním technickém muzeu v Praze výstava MENDEL 190 (20. 7.–28. 10. 2012). Koná se pod záštitou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše a starobrněnského opata ThDr. Ing. Lukáše Evžena Martince, OSA. Expozice představuje všechny oblasti Mendelova vědeckého a společenského působení na Moravě, provází milníky badatelova života a dává nahlédnout i do budoucnosti.
Zemřel profesor Antonín Holý, objevitel nových antivirotik
17.7.2012
Po dlouhé nemoci zemřel v pondělí 16. července 2012 profesor Antonín Holý, jeden z nejvýznamnějších českých vědců 20. století. Letos 1. září by oslavil 76. narozeniny. Antonín Holý, jehož profesní dráha byla spjata zejména s Ústavem organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR, objevil nová antivirotika, která pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Tyto látky jsou základem pro výrobu dosud nejúčinnějších dostupných léků proti AIDS, stejně tak léků proti pravým neštovicím, pásovému oparu, virovému zánětu oční sliznice či proti virové hepatitidě typu B.
Čeští vědci pomohli rozluštit genetickou informaci banánovníku
16.7.2012
Kompletní genetickou informaci banánovníku se podařilo přečíst badatelům ze sedmi zemí včetně Česka. Poznatky získané analýzou genomu budou sloužit především ke šlechtění této důležité tropické plodiny. Pomohou zároveň lépe pochopit evoluci rostlin. Výsledky zveřejnil prestižní mezinárodní odborný časopis Nature. Projektu se účastnili také doc. Jaroslav Doležel a Dr. Eva Hřibová z Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR a z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. Doleželova laboratoř je ve výzkumu banánovníkového genomu mezinárodně uznávaným pracovištěm.
Umělé implantáty na míru buňkám
10.7.2012
K vývoji dokonalejších kloubních a zubních náhrad může vést nová studie vědeckého týmu Dr. Lucie Bačákové z Fyziologického ústavu (FGÚ) AV ČR. Zabývá se fyzikálními a mechanickými vlastnostmi „umělého“ povrchu, přičemž cílem je nalézt optimální způsob jeho zapuštění do kosti – aby se spojovací buňky a osteocyty co nejlépe uchytily, rostly, množily se, aby vlastně splynuly s náhradou. V letošní studii byla povrchová vrstva materiálu cíleně zdrsněná tak, aby velikost nerovností odpovídal nanoarchitektuře přirozené extracelulární i buněčné membrány. Tiskovou zprávu FGÚ AV ČR k tomuto výzkumu naleznete zde.
Jedinečná symbióza půdních hub s vřesovcovitými rostlinami
9.7.2012
Objev nového typu mutualistické symbiózy mezi dosud nepopsanou skupinou půdních hub a kořeny vřesovcovitých rostlin zveřejnil koncem června v odborném časopisu PLoS ONE mezinárodní tým vědců. Zasloužili se o něj badatelé z Botanického ústavu (BÚ) AV ČR ve spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a z vědeckých pracovišť v USA a Norsku. Zaznamenání tohoto nového typu mykorhizní symbiózy je vzácným počinem, a to jak v rámci ČR, tak celosvětově. Podrobnou tiskovou zprávu BÚ AV ČR naleznete zde.
Nový „vzorec biologické rozmanitosti“ pomůže při ochraně přírody
25.6.2012
Objevná studie česko-amerického týmu v Nature
Počet druhů organismů se mění v závislosti na ploše, kterou studujeme. Tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Centra pro teoretická studia (společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR) a Yale University v USA nyní objevil univerzální matematický vztah, popisující tuto závislost pro různé skupiny obratlovců v rámci celých kontinentů. Výsledky výzkumu nyní zveřejnil prestižní mezinárodní vědecký časopis Nature – viz zde. Objev může například pomoci odhadovat počet druhů, které by vymřely, pokud bychom zničili jejich prostředí.
Nové možnosti v boji s rakovinou
25.6.2012
Česko-norský výzkum míří k potlačení růstu nádorových buněk
Slibný začátek pro vývoj nového protinádorového léku, byť v mnohaleté perspektivě, mohou znamenat výsledky spolupráce vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a badatelského týmu z univerzitní nemocnice v norském Oslu. Podařilo se jim totiž najít způsob, jak potlačit růst rakovinových buněk prostřednictvím nového inhibitoru tzv. signální dráhy Wnt. Ta v lidském organismu řídí řadu buněčných procesů, mimo jiné i dělení buněk a jejich vyzrávání. Práce byla uveřejněna v odborném časopise Cancer Research v červnu 2012 – viz zde.
Když selže časový spínač v mozku
21.6.2012
Významný objev českých badatelů
Možné příčiny poruchy regulace uvolňování hormonu melatoninu u pacientů se vzácným Smith-Magenis syndromem (SMS) ukazuje nová práce českých badatelů, publikovaná v časopisu The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism. Je výsledkem spolupráce dvou výzkumných skupin – týmu PharmDr. Aleny Sumové, DSc., z Fyziologického ústavu AV ČR a vědců z Neurologické kliniky 1. LF UK v Praze, které vede prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Lidé postižení SMS např. nedokáží kontrolovat emoce, špatně mluví, mají problémy s logikou, vnímáním času a prostoru a mohou se i sebepoškozovat.
