Projekt byl zaměřen na analýzu fenoménu bezdětnosti v české společnosti. Kromě studia nedobrovolné bezdětnosti byl zaměřen i na šetření volby života bez dětí. Důraz je kladen na výzkum životních strategií, podmínek a identit bezdětných mužů a žen tří věkových kategorií. Stěžejní fází projektu byl rozsáhlý kvalitativní výzkum postavený na hloubkových, polostandardizovaných a v 1. a 3. roce výzkumu opakovaných rozhovorech. Bezdětnost byla však zkoumána komplexně, se zahrnutím sociodemografické analýzy vývoje počtu a struktury bezdětných, mediální analýzy a sekundární analýzy kvantitativních sociologických dat o rodinném životě a reprodukčním chování české populace. Svým zaměřením výzkum rozšířil dosavadní poznání studií bezdětnosti v rovině předmětové i metodologické.
Řešitelka: Hana Hašková, Sociologický ústav AV ČR
Spoluřešitelka: Lenka Zamykalová, Ústav pro lékařskou etiku a ošetřovatelství 3. LF UK
http://www.slon-knihy.cz/detail.php?user=1d8be1966a1fb0206a48e80c7156ade3&id_prod=210
Fenomén bezdětnosti
Hana Hašková
Abstrakt
Cílem knihy je prozkoumání a vysvětlení fenoménu bezdětnosti v české společnosti. Autorka se dotýká široce diskutovaného tématu nízké plodnosti české společnosti a prodlužování období bezdětnosti mezi mladými lidmi (tzv. odkládání rodičovství). V knize si stanovuje dvě výzkumné otázky: Jaké faktory přispívají k prodlužování období bezdětnosti a případně k bezdětnosti celoživotní? Jak definují (rozumějí) svou (své) bezdětnost(i) samotní bezdětní, jak se podle nich a v jejich vlastním případě bezdětnost „dělá“ a jak ji prožívají? Zaměření výzkumných otázek vedlo autorku k využití dat a metodických postupů jak kvantitativní, tak i kvalitativní povahy, a to tak, aby byla využita explanační síla komplementarity těchto výzkumných přístupů a dat. Autorka identifikuje faktory, které mají vliv na prodlužování období bezdětnosti a míru bezdětnosti v české společnosti mezigeneračně, pojmenovává rovněž faktory, jejichž vliv na prodlužování období bezdětnosti se v současné době posiluje. Na základě propojení poznatků z kvalitativní i kvantitativní analýzy dat autorka dále ukazuje na možný potenciál teorie genderové spravedlnosti pro vysvětlení růstu podílu bezdětných v současné české společnosti. Bude česká společnost společností bezdětných a jedináčků? Jaké důvody vedou mladé lidi k prodlužování období bezdětnosti? Jaké faktory přispívají k celoživotní bezdětnosti? Proč došlo k dramatickému poklesu plodnosti a růstu podílu bezdětných v české populaci zejména v 90. letech 20. století? Proč k nim nedošlo dříve? Jakou roli hrají genderové stereotypy a možnosti kombinování práce a péče v reprodukčních plánech mladých mužů a žen? Kdo zůstává bez dětí? Jak se volí bezdětnost? Jak se s bezdětností smiřuje? Kde leží hranice mezi dobrovolnou a nedobrovolnou bezdětností? Jsou životy bezdětných prázdné nebo životy rodičů přeplněné? Je bezdětnost ztrátou nebo příležitostí? Může být nedobrovolná bezdětnost volbou a dobrovolná bezdětnost nevolbou? Jak definují a jak prožívají bezdětnost bezdětní muži a jak ženy?
