Diplomy „doktora věd“převzalo z rukou předsedy AV ČR prof. Ing. Jiřího Drahoše, DrSc., dr. h. c., v pondělí 13. června 2011 jedenáct nových nositelů tohoto elitního vědeckého titulu. Slavnostní předávání, již osmév pořadí, se uskutečnilo ve dvoraně Knihovny AV ČR v Praze za přítomnosti představitelů Akademie věd, zástupců pracovišť, kde noví doktoři věd působí, členů komisí pro obhajoby a dalších hostů.
„Stát se dobrým vědcem a získat titul ‚doktor věd‘ vyžaduje nejen zápal a nasazení, ale i
odříkání a nemalé oběti,“ zdůraznil při této příležitosti Jiří Drahoš.
Titul „doktor věd“ (ve zkratce DSc.) uděluje Akademie věd ČR již od roku 2003, kdy vláda ČR
schválila úpravu Stanov AV ČR obsahující též ustanovení o vědeckém titulu. Je výrazem zvláště
vysoké vědecké kvalifikace prokázané vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých
pro rozvoj bádání v určitém oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost. O jeho
přiznání rozhoduje Vědecká rada AV ČR na základě náročného řízení.
Komplexní posouzení osobnosti vědeckého pracovníka zabezpečují vysoce kvalifikované komise,
jejichž členy jsou specialisté z ústavů AV ČR i vysokých škol a nejméně tři oponenti. Zvolený
systém je zárukou vědecké kvality nabyvatele titulu, nemůže být tedy nahrazen pouhým automatickým
hodnocením scientometrických ukazatelů.
Titul „doktor věd“ představuje v současnosti v České republice nejvyšší vědeckou profesní
kvalifikaci. Z uvedených důvodů AV ČR usiluje o právní zakotvení tohoto vědeckého titulu v české
legislativě. Do 31. 5. 2011 udělila AV ČR 87 těchto titulů.
Pravidla udělování titulu „doktor věd“, jakož i další informace, jsou umístěny na
http://www.avcr.cz/vzdelavani/vedecky_titul_doktor_ved.
Kontakt:
Bc. Ivana Střálková, sekretariát Vědecké rady AV ČR
tel.: 221 403 320, e-mail:
stralkova@kav.cas.cz
Titul „doktor věd“ byl udělen těmto 11 badatelům:
Prof. RNDr. dr. hab. Jan ANDRES, CSc., DSc., pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity
Palackého v Olomouci. Obhájil disertaci „Topologické principy pro obyčejné diferenciální rovnice“
před komisí Matematická analýza a příbuzné obory a získal vědecký titul „doktor
fyzikálně-matematických věd“.
Profesor Jan Andres zásadním způsobem obohatil kvalitativní teorii nelineárních
diferenciálních rovnic a inkluzí o účinné topologické metody. Vyvinul nové přístupy pro zkoumání
existence, násobnosti, lokalizace a struktury řešení okrajových úloh. Rozhodující měrou se podílel
na netradičním použití Nielsenovy teorie. Dosažené výsledky umožňují vyšetřovat širokou třídu
praktických problémů popsaných systémy s proměnnou strukturou či s mnohoznačnými generujícími
funkcemi.
Ing. Jaroslav HUBÁČEK, CSc., DSc., pracovník Laboratoře molekulární genetiky IKEM. Obhájil
disertaci „Gen pro apolipoprotein A5 a kardiovaskulární onemocnění“ před komisí Genetika a genomika
a získal vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“.
Jeho disertační práce se zabývá popisem variability v genu pro Apolipoprotein A5 a analyzuje
úlohu této variability v patogenezi kardiovaskulárních chorob. Pan doktor Hubáček je významná,
mezinárodně uznávaná vědecká osobnost v oblasti genetiky a genomiky kardiovaskulárních chorob,
aktivně se podílí na koordinaci mezinárodních projektů a také na výchově nových vědeckých
pracovníků.
Doc. Lucie OLIVOVÁ, M.A., Ph.D., DSc., pracovnice Katedry asijských studií Filozofické fakulty
Univerzity Palackého v Olomouci. Obhájila disertaci „Život a zábava v Yangzhou a soubor
relevantních studií“ před komisí Orientalistika-kombinace a získala vědecký titul „doktor
filologických věd“.
Paní docentka Olivová se zabývá kulturní historií Číny v 18. století, zejména výtvarným uměním
a architekturou, a je autorkou velkého počtu vědeckých prací publikovaných v zahraničí i v České
republice. Soustavně se podílí na výchově studentů a vědeckých pracovníků a na organizaci
významných vědeckých akcí.
Prof. RNDr. Antonín PŘICHYSTAL, CSc., DSc., pracovník Přírodovědecké fakulty Masarykovy
univerzity v Brně, obhájil doktorskou disertaci „Kamenné suroviny v pravěku východní části střední
Evropy“ před komisí Archeologie a získal vědecký titul „doktor historických věd“.
Disertační práce se věnuje metodám, klasifikaci a terminologii kamenných surovin, štípané a
broušené industrii. Podrobně představuje výzkum zdrojů surovin štípaných a broušených neolitických
artefaktů a jejich současný stav poznání. Profesor Přichystal patří mezi představitele mezního
oboru petroarcheologie, který je u nás nyní systematicky realizován. Zasloužil se o zavedení
odborné klasifikace kamenných surovin používaných lidmi během dlouhého pravěkého období od
paleolitu po dobu bronzovou.
Ing. Bohdan SCHNEIDER, CSc., DSc., pracovník Biotechnologického ústavu AV ČR, obhájil
disertaci „Struktura a dynamika nukleových kyselin“ před komisí Biochemie, biofyzika a molekulární
biologie a získal vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“.
Přínos prací doktora Schneidera spočívá v bioinformatickém zpracování dostupných třírozměrných
strukturních informací o molekulách DNA a RNA a početné studie DNA solvatace. Práce se opírají o
originální bezparametrický, autorem vyvinutý algoritmus zpracování prostorových dat, který data
efektivně filtruje a umožňuje tak jejich interpretaci. Pomocí metody, kterou doktor Schneider
vyvinul, je možné identifikovat preferenční solvataci místa a ukázat, jak se tato místa liší v
závislosti na primární i sekundární struktuře molekul DNA a RNA.
Prof. PhDr. Stanislav STUCHLÍK, CSc., DSc., pracovník Ústavu archeologie
Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, obhájil disertaci „Borotice.
Mohylové pohřebiště z doby bronzové“ před komisí Archeologie a získal vědecký titul „doktor
historických věd“.
Profesor Stuchlík patří k předním specialistům v oblasti pravěké archeologie a je odborníkem
hlavně na problematiku doby bronzové, pohřebního ritu v pravěku a rovněž se zabývá používáním zlata
v pravěku. Má za sebou bohatou publikační činnost a jeho práce jsou často citovány doma i v
zahraničí. Založil u nás tradici pořádání specializovaných konferencí o starší době bronzové, které
se dodnes pravidelně konají. Prováděl velké množství terénních archeologických výzkumů. Rovněž se
podílí na výchově mladých vědeckých pracovníků.
Prof. MUDr. Anna ŠEDIVÁ, CSc., DSc., pracovnice Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty
Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole, obhájila disertaci „Imunodeficience se zvláštním
zaměřením na periodické horečky“ před komisí Imunologie a získala vědecký titul „doktor
molekulárně-biologických a lékařských věd“.
Paní profesorka Šedivá se zabývá výzkumem imunodeficiencí a autoimunitních onemocnění v
oblasti klinické imunologie. Svými studiemi a výsledky v klinice dětské imunopatologie se zařadila
mezi erudované a mezinárodně uznávané imunology v oblasti primárních imunodeficiencí. Kromě
vědeckých aktivit se věnuje výchově a výuce studentů v pregraduálních a postgraduálních studijních
programech, je školitelkou celé řady doktorandů, pečuje o dětské i dospělé pacienty se závažnými
stavy imunodeficiencí.
RNDr. Michal ŠTROS, CSc., DSc., pracovník Biofyzikálního ústavu AV ČR, obhájil disertaci „
Proteiny HMGB: interakce s DNA a chromatinem“ před komisí Biochemie, biofyzika a molekulární
biologie a získal vědecký titul „doktor molekulárně-biologických a lékařských věd“.
Pan doktor Štros zásadním způsobem přispěl k izolaci lidské genomové sekvence genu HMGB1 a
svými objevy významně obohatil znalosti o funkčních vlastnostech rodiny HMGB proteinů. Přispěl tak
k pochopení úlohy těchto chromozomálních proteinů v normálních a nádorových buňkách. Výsledky
studií doktora Štrose vysoce oceňuje vědecká komunita u nás i ve světě.
Doc. RNDr. Miroslava TRCHOVÁ, CSc., DSc., pracovnice Ústavu makromolekulární chemie AV ČR,
obhájila disertaci „Vývoj, vlastnosti, stárnutí a reinkarnace polyanilinu (Příběh FTIR a Ramanovy
spektroskopie)“ před komisí Makromolekulární chemie a získala vědecký titul „doktor chemických věd“
.
Paní docentka Trchová přispěla svými pracemi k pochopení struktury a vlastností vysoce
moderních elektrovodivých polymerních materiálů a k vývoji metodik umožňujících studovat jak
molekulární, tak i nadmolekulární struktury elektrovodivých polymerů tvořících amorfní struktury,
nanočástice a nebo nanotrubkovité a kulovité struktury.
Doc. PhDr. Jaromír VOCHALA, CSc., DSc., do roku 1990 pracovník Katedry věd o zemích Asie a
Afriky Filozofické fakulty UK v Praze, nyní v důchodu, obhájil disertaci „Konfucius v zrcadle
sebraných výroků“ před komisí Orientalistika a kombinace a získal vědecký titul „doktor
filologických věd“.
Pan docent Vochala se zabývá teoretickým a aplikovaným výzkumem současného i klasického
čínského jazyka a písma včetně textologie a lexikografie se zvláštním zřetelem k rovině
grafolingvistické. Je autorem prvního Čínsko-českého a česko-čínského slovníku u nás; věnuje
se také uměleckému překladu ze současné i staré čínštiny.
Petr Závada, CSc., DSc., pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR, obhájil disertaci „Průhled do
nitra protonu v obraze strukturních funkcí“ před komisí Jaderná, subjaderná a matematická fyzika a
získal vědecký titul „doktor fyzikálně-matematických věd“.
Disertační práce pana doktora Závady se zabývá experimentálním a teoretickým studiem struktury
protonu a částečně i atomových jader. Experimentální výsledky získané ozařováním vodíkových a
deuteriových terčů vysokoenergetickými částicemi (miony) v laboratořích CERN spolu s jejich
(originální) teoretickou interpretací představují podstatný přínos k objasnění vnitřní struktury
částic tvořících jádro atomu (nukleonů).
Připravil: Odbor mediální komunikace, Kancelář AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
13 Jun 2011