Aktuality

Před 133 lety se podařilo významnému americkému vynálezci Thomasi Alva Edisonovi poprvé rozsvítit klasickou žárovku. Přestože byl v té době princip žárovky již známý, až podnikavý Edison jej dokázal dobře prodat. Od té doby svět ušel značný kus cesty a klasické žárovky jsou postupně nahrazovány úspornějšími zdroji. Během posledních tří let byly staženy z trhu klasické wolframové žárovky o výkonu 60, 75 a 100 Wattů a dnešním dnem výroba klasických žárovek nařízením Evropské komise o regulaci světelných zdrojů definitivně končí. Tuto událost si 31. srpna 2012 na piazettě Národního divadla připomenul happening, během něhož byla symbolicky pohřbena obří maketa klasické žárovky.

Minete-li cestou po Národní třídě budovu Akademie věd a projdete-li kolem poetické kavárny Viola, můžete po pár metrech vejít do historického Topičova domu, jehož součástí je už od roku 1894 proslavený Topičův salón, kde se v průběhu let představovali nejvýznamnější umělci.
Nyní zde až do 21. září 2012 naleznete pozoruhodnou výstavu Geometrův zlý sen, kterou její kurátor Petr Vaňous zaštiťuje mottem francouzského matematika a zakladatele fraktální geometrie Benoît Mandelbrota: Jak změřit pobřeží Bretaně?

Ve věku 86 let zemřel 24. 8. 2012 jeden z nejúspěšnějších českých fyziologů paměti a průkopník mozkové elektrofyziologie, MUDr. Jan Bureš, DrSc, FNAS. Se svou manželkou Olgou Burešovou a skupinou spolupracovníků ve Fyziologickém ústavu AV ČR celý život zkoumal podstatu paměti. Byl členem několika mezinárodních vědeckých institucí – Academia Europea, Polské Akademie věd a jako jedinému českému fyziologovi mu bylo v roce 1995 uděleno členství v National Academy of Sciences (USA). O jeho osobnosti i badatelské práci se můžete dočíst v rozhovoru Když se řekne Paměť aneb Now print!, který vyšel v Akademickém bulletinu na pokračování – I díl., II. díl.

„Je to malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo.“ Tato věta, kterou pronesl Neil Armstrong časně ráno 21. července 1969 světového času (v USA byl večer 20. července), když vstupoval jako první pozemšťan na Měsíc, vešla do historie.
V sobotu 25. srpna Neil Armstrong nečekaně ve dvaaosmdesáti letech zemřel. „Byl to absolutní gentleman,“ prohlásil o něm Gene Kranz, který v době jeho letu vedl jednu směnu operátorů v řídicím středisku v Houstonu. „Byl to typ mládence, v němž chcete vidět hrdinu.“ Michael Collins, který s ním letěl v Apollu 11, řekl: „Byl nejlepší a mně bude strašně chybět.“ Pokračování zde.

Uprostřed beskydských lesů nedaleko česko-slovenské hranice nabízí turistická trasa zastavení u zvláštního objektu. Informační tabule turistům prozrazují, že tady vědci už od roku 1988 zkoumají toky energií a látek v rostlinách. Původně se zde na Bílém Kříži zaměřovali systémoví biologové z Akademie věd zejména na dopady ostravského průmyslu na okolní lesy, postupně své badatelské zaměření rozšířili na aspekty i modelaci stále patrnější globální změny, a to nejen v domácím, ale i mezinárodním hledisku. Tomu napovídá i současný název pracoviště – Centrum výzkumu globální změny AV ČR – jež nejen zde, ale i na dalších lokalitách prakticky po celé České republice řeší projekt CzechGlobe, a kam vás prostřednictvím fotoreportáže zveme. Projekt jsme představili v AB 5/2010 a najdete jej také na http://www.cvgz.cas.cz/ . (HaM)

V Literární kavárně Knihkupectví Academia na Václavském náměstí se 12. září 2012 v 17 hodin uskuteční společný křest tří publikací z edice Orient – Divy a záhady Indického oceánu, Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a Popsání pozoruhodností Egypta. Knihy uvedou jejich překladatelé – emeritní profesor Filozofické fakulty UK Jaroslav Oliverius, dr. Ondřej Beránek z téže fakulty a Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu AV ČR.

Celkem 44 zájemců převážně z evropských zemí se účastní 21. ročníku tradiční Letní školy slovanských studií, která byla zahájena v pondělí 20. 8. 2012. Letní škola organizovaná Ústavem bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity potrvá do 7. září 2012.

V malebné krajině Slavkovského lesa na skalním ostrohu nad říčkou Teplá založili v první polovině 14. století páni z Oseka mohutný hrad, z něhož se dodnes zachoval původní donjon, kaplová a obranná věž. V 15. století hrad dobili husité, ovšem hned v druhé polovině téhož století doznává velkého rozmachu. Mezi donjon a kaplovou věž je dostavěno tzv. křídlo tabulnic a starý hradní palác získává renesanční podobu. V souvislosti se zánikem těžby kovu v 16. století chudla celá zdejší oblast a pustl i hrad. Ve století následujícím se opět nejprve dočkal oprav, avšak v roce 1648 jej vyplenila švédská vojska. Pro dnešní dobu bylo možná štěstí, že se z gotického hradu stává po relativně nevelkých úpravách sýpka a hospodářským účelům pak vlastně slouží nejdéle ze své existence. Objektu tak zůstala velká dávka autenticity středověku a renesance, a patrné jsou i úpravy z 18. a 19. století. To vše dodává hradu obrovskou výpovědní, historicko-dokumentární, studijní i emotivní hodnotu.

Letos v srpnu uplynulo 100 let od chvíle, kdy rakouský vědec Victor Franz Hess objevil kosmické záření. Kulaté výročí připomněl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), jehož pracovníci vypustili ve stejný čas, jako tomu bylo 7. srpna 1912, meteorologický balon z observatoře v pražské Libuši. Oslavy vyvrcholily odhalením pamětní desky objevu kosmického záření v Ústí nad Labem, kde je také ve zdejším muzeu zpřístupněna výstava Ústí ve službách vědy, kterou připravila Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Záštitu nad akcemi převzal astronom a astrofyzik dr. Jiří Grygar. Akademický bulletin připomíná vědecké výročí v letním dvojčísle příspěvkem Balon a řeč vesmíru.

„Ondřejovský dvoumetr“ dostal dne 6. srpna 2012 jméno po českém astronomovi doc. Luboši Perkovi, který byl vůdčí osobností jeho zřízení v roce 1967 a dodnes je emeritním vědeckým pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR. V době výstavby patřil dalekohled se zaměřením na výzkum dvojhvězd k největším na světě. „Je to velká čest a překvapení, ale zásluha patří celému kolektivu,“ uvedl doyen české astronomické obce Luboš Perek. Slavnostní akt se uskutečnil v kopuli dalekohledu u příležitosti výročí 45 let od uvedení tohoto obřího teleskopu do provozu a zúčastnili se ho vrcholní představitelé Akademie věd ČR, významní hosté ze spřátelených matematicko-fyzikálních univerzit či zástupci „ondřejovské obce“ v čele s novým ředitelem Astronomického ústavu Vladimírem Karasem.

Ženská postava Ráno zvala všímavé lidi procházející Piazzetou Národního divadla do sálu ICAVI v budově AV ČR na výstavu figurálních plastik Jiřího Středy Pocta klasicismu. Tento nápaditý počin Národního divadla a Akademie věd ČR byl k vidění od 10. července do 3. srpna 2012 a jistě nebude poslední veřejnou prezentací spolupráce dvou významných českých institucí.

Letošní 190. výročí narození Gregora Johanna Mendela, přírodovědce, zakladatele genetiky a geniálního augustiniána, jenž významně posunul biologické vědění, připomíná aktivita Mendel 190 , kterou zastřešuje Masarykova univerzita a Augustiniánské opatství na Starém Brně. K iniciativě se připojilo rovněž Národní technické muzeum v Praze, které od července do října zpřístupnilo stejnojmennou výstavu. Záštitu nad expozicí převzal předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš společně se starobrněnským opatem Lukášem Evženem Martincem, OSA.

Ve věku 93 let zemřel 26. července 2012 významný český fyzik profesor Čestmír Šimáně, který stál u zrodu Ústavu atomové fyziky (1948) a později se stal prvním ředitelem řežského Ústavu jaderné fyziky dnešní AV ČR. Vedle své badatelské práce publikoval řadu odborných článků a knih. Byl též členem mnoha československých delegací na mezinárodních konferencích o mírovém využití jaderné energie v letech 1955–1961. Po zřízení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ČR pracoval jako člen jeho poradního sboru. Až do své smrti byl vědeckým pracovníkem ÚJF AV ČR v Řeži.

Norský ústav pro výzkum vody (NIVA) a Ústav Maria Negri iniciovaly studii, na které se podílelo dalších 11 evropských výzkumných ústavů a univerzit. V České republice se do projektu zapojila Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Účastníci studie koordinovaně podle jednotné metodiky odebrali vzorky odpadních vod na vstupu do čistíren v 19 velkých evropských městech v průběhu jednoho březnového týdne roku 2011 a analyzovali je na přítomnost nepovolených drog a jejich metabolitů. Sledovány byly tyto látky: kokain, amfetamin, MDMA (Extáze), metamfetamin (Pervitin) a marihuana. Výsledky byly publikovány 26. 7. 2012 ve vědeckém časopise Science of the Total Environment.

Po dlouhé nemoci zemřel 16. července 2012 ve věku 75 let jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců dvacátého století profesor Antonín Holý. Jím objevené léky nové generace přinesly naději lidem se závažnými chorobami, jako jsou žloutenka typu B, virové opary či také AIDS. Fotogalerii naleznete zde.

Zatímco bakalářské studium aplikované informatiky běží na několika fakultách JU, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity nově otevírá navazující magisterské studium od září letošního roku. Jedná se o první technický obor, které poběží na JU jako navazující magisterské studium. Očekáváme, že budoucí absolventi toho oboru najdou uplatnění jako IT architekti, projektoví manažeři informačních systémů nebo jako vysoce kvalifikovaní „softwaroví vývojáři“, po kterých je i bude stále vysoká poptávka a kterým (na rozdíl od ostatních informatických oborů) stále stoupají platy. Přírodovědecká fakulta přijímá přihlášky letos mimořádně do 20. srpna.

Archeologický výzkum v rámci výstavby tunelu Blanka probíhá již od roku 2008. Za tu dobu přinesl významné poznatky z dějin Prahy, zejména jejich nejstaršího období – paleolitu, raného středověku a raného novověku. Po celou dobu byl ale výzkum doprovázen neshodami mezi investorem a orgány památkové péče, zejména Archeologickým ústavem v Praze. Investor opakovaně není ochoten dodržovat řádné zajištění záchranného archeologického výzkumu a není ochoten výzkum hradit, ačkoli mu to ukládá zákon.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním kontaktním centrem - ženy a věda a Domem zahraničních služeb vyhlašuje 4. ročník Ceny Milady Paulové. V roce 2012 bude cena udělena v oblasti historických věd s odkazem na pedagogicko-výzkumné působení historičky a byzantoložky prof. Paulové, jejíž jméno nese. Cena je spojena s finanční odměnou 150 000 Kč. Nominační dopisy lze zasílat v elektronické podobě na cena@soc.cas.cz, nebo na adresu NKC-ŽV, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, 110 00 Praha 1, a to do 31. srpna 2012. Více informací naleznete na www.zenyaveda.cz.

Pod tímto názvem byl 1. července 2012 zahájen již 26. kongres československé Společnosti pro vědy a umění, jehož pořádání bylo letos svěřeno Žilinské univerzitě a záštitu mu udělil prezident Slovenska Ivan Gašparovič i jeho český kolega Václav Klaus.

archiv aktualit