Institute of Geology AS CR, v. v. i.

Medium-sized research center which main purpose is to gain, interpret and integrate the knowledge of the Earth System.

Povodňové sedimenty řeky Moravy - významný archív vlivu člověka na krajinu

Jaroslav Kadlec
 
Z povodňových sedimentů Moravy v Dolnomoravském úvalu (oblast Strážnického Pomoraví) lze přečíst informace o chování řeky, citlivě reagující na změny klimatu i zásahy člověka do krajiny. Radiokarbonové datování kmenů stromů a uhlíků, nacházených v uloženinách Moravy, ukázalo, že k povodním docházelo hlavně v posledním tisíciletí. Pouze na okraji říční nivy jsou pomocí pylových a rozsivkových analýz doloženy sedimenty z konce poslední doby ledové. Lidská činnosti velmi ovlivnila charakter povodňových sedimentů Moravy, uložených v první polovině minulého tisíciletí. Od začátku 12. století byla osídlována, odlesňována a zemědělsky využívána krajina ve vyšších nadmořských výškách. V důsledku člověkem vyvolané eroze, došlo ke smývání jílovitých zvětralin z hornatých oblastí Bílých Karpat, Chřibů a Javorníků. Během tohoto období se v nivě Moravy uložilo několik metrů jílovitých povodňových sedimentů. Tok Moravy měl v té době podobu řeky s množstvím větvících se koryt a malou energií proudící vody. Ke změně tohoto říčního stylu na dnešní meandrující koryto došlo na začátku 16. století v důsledku zvýšení srážek během Malé doby ledové (1450-1850). Nejvyšších hodnot dosahují eroze krajiny v povodí Moravy a následné ukládání  povodňových sedimentů ve druhé polovině minulého století. Kolektivizace v zemědělství vedla k velkému nárůstu eroze na rozlehlých zemědělsky obdělávaných plochách.  V sedimentech Moravy z tohoto období výrazně narůstají magnetické hodnoty v důsledku zvýšeného přínosu magnetických minerálů z polí do říčního systému. Narůstají také obsahy organických látek DDT a PCB v povodňových sedimentech. Záznam zvyšujících se koncentrací olova indikuje rozvoj dopravy i průmyslu. Nárůst koncentrace radioaktivního izotopu 137Cs dokládá Černobylskou havárii v roce 1986 a může sloužit jako srovnávací horizont v nejmladších částech povodňových souvrství. Od druhé poloviny minulého století se v důsledku lidských zásahů v povodí Moravy výrazně zvyšuje intenzita povodní a s ní spojená boční eroze koryta řeky. Během nedávných povodňových událostí došlo k přemístění koryta Moravy až o 10 metrů, jak dokládají analýzy leteckých snímků.