Návrat polární expedice Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR
15.8.2012
Čtvrtá polární výprava badatelů z Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) AV ČR na norské souostroví Svalbard se vrátila zpět do Česka. Ve spolupráci s kolegy z Wroclawské univerzity a z Geofyzikálního ústavu Polské akademie věd, kteří spravují polární stanici v zálivu Hornsund v jižní části Špicberku, čeští vědci pokračovali ve výzkumu současných geodynamických procesů a jevů v odledněných částech zálivu. Od roku 2009 zde probíhá systematické měření posunů na zlomech pomocí speciálního citlivého 3-D dilatometru TM-71 české výroby, který umožňuje měřit s přesností tisícin milimetru.
Pozorování Perseid nebude rušit Měsíc
8.8.2012
Noční obloha první poloviny srpna bývá tradičně ve znamení aktivity meteorického roje Perseid. Pro pozorování tohoto astronomického jevu, vznikajícího zkřížením dráhy Země a pásu meteoroidů, mají být letos dobré podmínky – nebude rušit Měsíc. Roj začíná být aktivní sice již kolem 17. července, ale zpočátku se jedná jen o jednotlivé meteory. Svého maxima pak dosáhne během 12. srpna, přičemž nejvhodnějším obdobím pro pozorování roje budou noci z 11. na 12. srpna a z 12. na 13. srpna. Společnou tiskovou zprávu České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR naleznete zde.
„Venuše před a po přechodu“ se stala astrosnímkem měsíce
7.8.2012
Červencovou Českou astrofotografií měsíce se stal snímek Pavola Rapavého z Rimavské Soboty. Právě zde v pondělí 4. června 2012 ožila kopule místní hvězdárny, z níž minutu před jedenáctou hodinou pořídil autor vítězné fotografie první obrázek Venuše. V té době do začátku přechodu zbývalo pouhých 38,5 hodiny. Slunce na snímku sice není – je ještě vzdáleno více než stupeň od Venuše a mnohem dále od nás – přesto jeho světlo, ozařující uzoučký srpek Venušina tělesa, vidíme… Tiskovou zprávu České astronomické společnosti naleznete zde.
Největší český dalekohled pojmenován po doc. Perkovi
6.8.2012
Dalekohled Astronomického ústavu AV ČR o průměru hlavního zrcadla dva metry, umístěný již 45. rokem na ondřejovské observatoři, je dosud největším dalekohledem na území ČR. V pondělí 6. srpna 2012 byl slavnostně pojmenován po předním českém astronomovi doc. Luboši Perkovi. Myšlenka postavení velkého astronomického dalekohledu vznikla v roce 1956. Projekt, jehož vůdčí osobností byl právě doc. Perek, schválila vláda v roce 1959 a o osm let později byl přístroj slavnostně uveden do provozu, u příležitosti 13. zasedání Mezinárodní astronomické unie. Tiskovou zprávu Astronomického ústavu AV ČR naleznete zde.
Vesmírný rover Curiosity přistál na Marsu
6.8.2012
Obrovské nadšení zavládlo v pondělí 6. srpna 2012 v řídicím centru NASA, když krátce po půl osmé středoevropského letního času dosedl výzkumný rover Curiosity na povrch Marsu. Mise má na Rudé planetě zkoumat podmínky pro mimozemský život a tunové vozidlo za 2,5 miliardy dolarů představuje dokonalou vědeckou laboratoř, jak napovídá jeho oficiální název – Mars Science Laboratory. Přestože se jednalo o dosud nejkomplikovanější přistání pozemského přístroje na jiné planetě, vše proběhlo hladce, včetně unikátního manévru Sky Crane (Nebeský jeřáb). Tiskovou zprávu Astronomického ústavu AV ČR naleznete zde.
Nově objevená elementární částice může být Higgsův boson
2.8.2012
Dlouho hledaný Higgsův boson byl možná konečně nalezen. Vyplývá to z oznámení experimentů ATLAS a CMS na semináři v CERN, jenž se v této Evropské laboratoři pro fyziku částic uskutečnil 4. července 2012. Výsledky zmíněných experimentů pracujících na urychlovači LHC totiž prokazují objev nové elementární částice, jejíž dosud zjištěné vlastnosti naznačují, že může jít skutečně o Higgsův boson. V úterý 31. července tyto experimenty, na nichž se podílejí i čeští vědci, zaslaly k publikaci v časopise Physics Letters B články obsahující podrobnější popis způsobu, jak byla tato částice objevena.
Zemřel prof. Čestmír Šimáně, zakladatel českého jaderného výzkumu
31.7.2012
Ve věku 93 let zemřel ve čtvrtek 26. července 2012 zakladatel českého jaderného výzkumu prof. Ing. Čestmír Šimáně, DrSc., vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky (ÚJF) Akademie věd ČR. Vedle své badatelské práce publikoval řadu odborných článků a knih. Byl též členem mnoha československých delegací na mezinárodních konferencích o mírovém využití jaderné energie v letech 1955–1961. Po zřízení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ČR pracoval jako člen jeho poradního sboru. Až do své smrti byl vědeckým pracovníkem ÚJF AV ČR v Řeži.
"Východ Slunce s Venuší" se stal červnovou "astrofotografií měsíce"
3.7.2012
Snímek zachycující nedávný přechod Venuše přes Slunce zvítězil v červnovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce. Jeho autor – Martin Gembec z Jablonce nad Nisou – zamířil 6. 6. 2012 ve 4.40 hodin svůj dalekohled s fotoaparátem přes ranní mlhou zahalené údolí na vycházející Slunce. Po jeho povrchu právě putovala kulatá černá skvrnka. Astronomické výpočty nezklamaly – planeta Venuše opravdu vstoupila na svém oběhu kolem centrální hvězdy Sluneční soustavy před její disk a zastínila tak kousíček jejího jasu. Podrobnou tiskovou zprávu naleznete zde.
6. evropský matematický kongres v Krakově
2.7.2012
Vrcholná událost špičkových matematiků – 6. evropský matematický kongres –probíhá v těchto dnech (2.–7. července 2012) v polském Krakově. Tato setkání se konají se čtyřletou periodou pod záštitou Evropské matematické společnosti (EMS), letos se akreditovalo 1000 účastníků. Na programu jsou plenární zasedání, přednášky a minisympozia. Při slavnostním zahájení udělila prezidentka EMS prof. Marta Sanz-Solé deset prestižních EMS cen, dále Cenu Felixe Kleina a Cenu Otto Neugebauera. Každý z laureátů získal finanční odměnu 5000 eur a byl pozván ke kongresové přednášce.
Workshop Observatoře Pierra Augera ke kosmickému záření v Praze
13.6.2012
Mezinárodní workshop Observatoře Pierra Augera zaměřený na analýzu kosmického záření s nejvyššími energiemi pořádá ve dnech 18.–22. června 2012 Fyzikální ústav Akademie věd ČR spolu s Univerzitou Karlovou v Praze a Univerzitou Palackého v Olomouci. Tato observatoř se zabývá pozorováním částic kosmického záření s extrémně vysokými energiemi, které o několik řádů převyšují energie částic připravovaných v pozemských urychlovačích. Na rozsáhlém mezinárodním projektu observatoře se účastní přes 400 fyziků ze 17 zemí světa.
