Slovo ředitele

Uplynulý rok 2011 byl pro ÚMG, jakož i pro celou Akademii věd (AV), poněkud klidnější než dva předchozí roky. Byla do značné míry zažehnána krize, kterou v roce 2009 odstartovala svými nekompetentními rozhodnutími vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a která hrozila mimořádně závažnými důsledky pro budoucnost AV. Jsem rád, že původně hrozící nejhorší scénáře se nenaplnily. Dík za to patří hlavně vedení AV, které neúnavně a úspěšně jednalo s politiky. Velmi významnou událostí uplynulého roku bylo pravidelné hodnocení pracovišť AV, které tentokrát šlo až na úroveň jednotlivých výzkumných skupin. ÚMG nedopadl nejlépe – zůstali jsme ve velké skupině ústavů hodnocených jen jako průměrné. Jsem přesvědčen, že určitý podíl na tomto výsledku mají jednak technické nedostatky provedeného hodnocení, ale hlavně to, že v důsledku výrazných organizačních změn na našem ústavu začínalo několik nových skupin prakticky „od nuly“. Myslím, že i v uplynulém roce jsme byli úspěšní v tom, co je důvodem naší existence – kvalitní výzkum. Publikovali jsme opět více než sto vědeckých publikací v prestižních mezinárodních časopisech, partnerským realizačním firmám jsme předali k realizaci řadu prakticky využitelných produktů. Potěšitelné je, že podle objektivních scientometrických kritérií kvalita našich vědeckých publikací v posledních letech vzrůstá. Pro vědecký život ústavu mělo velký význam pořádání desítek odborných seminářů a přednášek pracovníků ústavu i mnoha našich hostů. V naší nové posluchárně (nesoucí jméno Milana Haška, na počest zakladatele našeho ústavu) se konalo několik konferencí organizovaných ÚMG i ostatními krčskými ústavy AV.

V loňském roce jsme modernizovali naše logo a celkovou vizuální identitu našeho ústavu.

V uplynulém roce skončilo několik důležitých programů MŠMT, které byly po mnoho let hlavním zdrojem financování výzkumu řady našich vědeckých skupin (program „Výzkumná centra 1M“, program „Centra základního výzkumu LC“, program NPVII). Na programy, které by tyto zdroje podpory měly nahradit od roku 2012, bylo bohužel alokováno mnohem méně prostředků. Výrazně podfinancovaná zůstává i Grantová agentura ČR. Výsledkem této situace je, že v letošním roce bude mít většina našich skupin mnohem méně prostředků než doposud.

Zásadně důležité je, že Evropská komise přijala rozhodnutí o zahájení projektu BIOCEV v rámci programu Výzkum a vývoj pro inovace (www.biocev.eu); poslední schvalovací krok, tj. definitivní rozhodnutí MŠMT, očekáváme do konce ledna 2012.

V současné době v ústavu pracuje 23 výzkumných skupin, a to v oblastech molekulární a buněčná biologie, molekulární imunologie, funkční genomika a bioinformatika, studium onkogenů, vývojová molekulární biologie, strukturní biologie a mechanismy receptorové signalizace. Velmi pozitivní je, že na ústavu pracuje kolem 80 doktorandů a 50 diplomantů. Celá řada našich pracovníků působí aktivně pedagogicky na vysokých školách (mezi našimi pracovníky je mj. 7 profesorů a 7 docentů, zajišťujeme 27 semestrálních přednášek na vysokých školách).

I když za prioritní oblast činnosti ústavu považujeme základní výzkum, jehož hlavním výstupem jsou publikace v prestižních mezinárodních odborných časopisech, na našem ústavu se velmi dobře daří rozvíjet i hodnotný aplikovaný výzkum směřující ke konkrétním praktickým realizacím. Také v této oblasti dosáhl ústav významných úspěchů, o čemž svědčí i to, že z něj v uplynulých letech vzešlo několik dobře prosperujících spin-off firem, které nadále úzce spolupracují s výzkumnými skupinami ústavu.

O vysoké úrovni pracovníků ÚMG svědčí řada nedávných cen a vyznamenání, v první řadě udělení Národní ceny vlády ČR „Česká hlava“ prof. Janu Svobodovi (2010) a Ceny AV týmu prof. Bártka (2011). Prof. Jiří Forejt je nositelem prestižní pětileté Akademické prémie AV ČR, doc. Radislav Sedláček a dr. Petr Svoboda jsou nositeli pětiletého Fellowshipu J. E. Purkyně AV ČR, dr. L. Macůrek získal v roce 2011 prémii Otto Wichterleho. Tři pracovníci ústavu (prof. J. Svoboda, prof. V. Pačes a prof. J. Forejt) jsou členy Učené společnosti ČR. Ústav zastupuje Českou republiku v několika prestižních vědeckých organizacích a institucích včetně Evropské molekulárně biologické konference (EMBC), programu genomiky Evropské nadace pro vědu (ESF) a programu Věda pro mír NATO. Čtyři pracovníci ústavu (prof. J. Bártek, prof. J. Svoboda, prof. V. Pačes a prof. J. Forejt) jsou volenými členy EMBO. Pracovníci ÚMG působí v 35 redakčních radách vědeckých časopisů.

Pracovníci Ústavu molekulární genetiky často a rádi spolupracují s médii a popularizují vědecké výsledky a vysvětlují veřejnosti důležitost vědy obecně a molekulární a buněčné biologie a genetiky zvlášť (viz například ÚMG v médiích).

Pokud jde o plány do nastávajícího roku, zásadně důležité bude pro nás především zahájení realizační části projektu BIOCEV ve Vestci (www.biocev.eu). V nadcházejícím roce 2012 bude také dokončena rekonstrukce pavilonu V a chovného areálu v Kolči.

V tomto roce se ujme své funkce nová Rada ÚMG, která byla zvolena koncem loňského roku, a bude jmenován ředitel ústavu na další pětileté období.

Jsem přesvědčen, že přes současné určité finanční těžkosti má ÚMG před sebou velmi dobrou budoucnost a že může důstojně navazovat na slavnou minulost reprezentovanou jmény Milana Haška, Jana Svobody a celé řady dalších.

Děkuji srdečně všem pracovníkům ústavu za jejich práci v uplynulém roce a přeji nám všem hodně úspěchů v nadcházejícím roce 2012.

2 ledna 2012
Václav Hořejší