Uměleckohistorická společnost a Seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně uspořádali ve dnech 13.-14. září setkání českých historiků umění pod názvem UMĚNÍ A POLITIKA.
Titul IV. sjezdu je odrazem současných nálad a dění ve společnosti. Mocenské intervence opakovaně narušují chod mnoha kulturních institucí, jak můžeme aktuálně sledovat na vývoji událostí týkajících se Národního divadla.
Protože reakce na různé nevhodné či přímo nelegální zásahy politické reprezentace do chodu a vedení zdejších muzeí a galerií tvoří podstatnou část činnosti Uměleckohistorické společnosti, rozhodli se členové výboru UHS otevřít tento problém jako ústřední téma sjezdu.
UMĚNÍ A POLITIKA se tak staly námětem pěti sekcí a dvou diskuzních kulatých stolů. Vztah umění, moci a politiky byl nastíněn v různých historických epochách, geografických prostorech a sociálních kontextech. Konferenci zahájil úvodním slovem profesor Jiří Kroupa, který se také ujal moderování prvního bloku přednášek. Následovaly sekce: Umění, liturgie a náboženské akce ve veřejném prostoru; Umění a politika v mimoevropské oblasti; Umění jako prostředek národní a státní reprezentace; Umění vystavovat. Kurátor jako interpret a tvůrce.
Oba kulaté stoly se zaměřily na problematiku památkové péče. Transformace připravované v rámci Národního památkového ústavu se pokusili prezentovat a objasnit odborníci v čele s ředitelkou NPÚ Naděždou Goryczkovou, zatímco pozici UNESCO ve vztahu k hlavnímu městu probírali diskutující, kteří nejsou zaměstnanci NPÚ.
Slavnostní přednášku "Umění vyrovnávat se s minulostí" přednesl Jiří Přibáň v sále Uměleckoprůmyslového muzea.
Minulý III. sjezd uzavíral příspěvek Ondřeje Chrobáka s provokativním názvem "Poznávate se?" Podobně se lze zamýšlet také nad úrovní jednotlivých sekcí a přednášek, které letos v Brně zazněly. Musíme si připustit, že nelichotivá nevyrovnanost je odrazem recentního stavu našeho oboru.