Aktuální číslo

Česká literatura 60, 2012/4

Studie

Lenka Szentesiová

Pátranie po živote, kráse a osamelosti. Analýza vybraných aspektov autobiografie Jána Kollára

Štúdia je zameraná na analýzu kľúčových poetologických a typologických aspektov autobiografie Jána Kollára Pamäti z mladších rokov života. Jej prvá časť analyzuje vonkajšie impulzy vzniku textu a v nadväznosti na to aj štruktúru dobového žánrového diskurzu, aby tak poukázala na jeho špecifické (iniciačné) postavenie. Predmetom analýzy a komparácie sú taktiež diela, ktoré mohli pri koncipovaní Kollárovho textu pôsobiť ako inšpiračné (Goethe). Druhá časť štúdie je zameraná na detailnú analýzu jednotlivých epických rovín Pamätí, v popredí je proces utvárania slovanskej etnicity, jeho základné konštitutívne faktory a symboly. Druhým výrazným aspektom je reflexia estetickej kategórie v texte autobiografie v nadväznosti na jej formálne (syntakticko-štylistické) a obsahové komponenty. Ťažiskovou časťou štúdie je analýza kategórie postáv, keďže ide o jednu z najvýznamnejších súčastí autobiografie (berúc do úvahy psychologickú prepracovanosť, prípadne epizodickosť jednotlivých charakterov). Táto kapitola je čiastočne zameraná aj na sebaidentifikáciu autobiografického subjektu a na problém nadväzovania vzťahov s okolím (sociálnej komunikácie). Záverečná časť štúdie je venovaná kompozičnej a genologickej charakteristike diela.

Veronika Košnarová

Masky touhy (úvaha ajvazovská)

Východiskem interpretační studie „Masky touhy“ je román Michala Ajvaze Cesta na jih, v argumentaci je však výrazně přihlíženo k celé autorově dosavadní beletristické a teoretické tvorbě, neboť spjatost jak mezi jednotlivými beletristickými texty, tak mezi nimi a texty teoretickými je zde velmi těsná a evidentní. Studie nejprve problematizuje přiřazování tvorby Michala Ajvaze k postmodernismu, které se děje — stejně jako v případě dalších „nálepek“, které jsou či byly Ajvazově tvorbě přiřazovány (literatura magické Prahy, magický realismus) — pouze na základě vnějškových podobností. Studie nevyvrací spjatost s formálními principy diskursu, který bývá označen jako postmoderní, zdůrazňuje však, že myšlenkově se Ajvazova tvorba s tímto diskursem rozchází, což je doloženo jednak opakovanými autorovými polemikami s postmodernou na poli jeho teoretických úvah, jednak rozborem zmíněného románu Cesta na jih. Pozornost je dále soustředěna na koncept „plného prázdna“, intertextový a sebereflexivní aspekt autorovy tvorby, vztah k mýtům či motiv touhy a specifické pojetí erotična.

Prameny

Alena Přibáňová (ed.)

Počátky Konce nylonového věku aneb Smutek v zemi socialismu

Úvodní  komentář k edici verzí Škvoreckého prózy z let 1950 a 1967 ke stažení zde.

Rozhledy

Petr Voit

Nesnadná cesta knihovědy k dějinám knižní kultury

Přítomný text byl dne 9. května 2012 přednesen na Katedře knihovnické a informační vědy FF Komenského univerzity v Bratislavě. Přednášku pořádaly jmenovaná Katedra, Sekce dějin knižní kultury Slovenské národní knihovny v Martině a Historický ústav SAV v Bratislavě. Přednáška ukazuje, že základy českého knihovědného bádání jsou velmi silně propojeny s národní retrospektivní bibliografií a že tato kontinuita díky personálním limitům trvá do dneška. Proto i v přítomnostis není pociťován rozdíl mezi historickou bibliografií a knihovědou. Historické bibliografii však chybí moderní národní koncepce historických knižních fondů včetně způsobu jejich zpracování a elektronického zpřístupnění. Nové knihovědné bádání je třeba pojímat samostatně a emancipovat ho od bibliografických rutinních pochodů. Knihověda nesmí být chápána jako statický a pozitivisticky vybavený obor, nýbrž mezioborová disciplína s vazbami na literární historii, vědu o umění, muzikologii atd. Do popředí zájmu je nutno postavit také socio–kulturní funkce knihy a výzkum četby i čtenářské obce z hlediska historického vývoje. Těmito zřeteli, jimiž se počne naplňovat vyšší stupeň knihovědy čili dějiny knižní kultury, by měl být motivován rovněž pedagogický proces.

Recenze

Petr Polehla: Jezuitské divadlo ve službě zbožnosti a vzdělanosti (Magdalena Jacková:)

Libuše Heczková: Píšící Minervy (Marcin Filipowicz)

Marie Langerová: Hnízda snění. Kniha pasáží (Roman Kanda)

Martin Kučera: Kultura v českých dějinách 19. století (Marek Fapšo, Jan Randák)

Jan Chromý (ed.): Václav Ertl, Dobrý autor (Martina Šmejkalová)

Kronika a glosy

Vendula Trnková Die Zeit (anotace)

Karel Piorecký Člověk a stroj v české kultuře 19. století

Jan Bílek Jubilantka Ludmila Norajrovna Budagovová

Zasláno

Reakce na recenzi Aleny Machoninové na knihu Heleny Ulbrechtové Ruská poezie II. poloviny 20. století, jež vyšla v ČL 1/2012. Úplný text spolu s poznámkou redakce ke stažení zde.

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory